ŠUMAVA: Pokud se budete chtít něco dozvědět ze zajímavostí Šumavy ještě před prázdninami, nenechte si ujít přednášku „Šumavská legenda Emil Kintzl“ konanou pod záštitou Šumavy Litery v Knihovně města Plzně.
Kdy? Ve čtvrtek 27. června 2024 od 17:00 hodin.
Kde? V Polanově síni Knihovny města Plzně, B. Smetany 13.
Jan Fischer představí vzpomínkovou publikaci, věnovanou osobnosti proslulého šumavského patriota, kterou doplní projekcí z populárního cyklu Zmizelá Šumava, jehož je autorem.
Emil Kintzl na Šumavě strávil celý život a neúnavně sbíral příběhy míst, která se už ztratila z mapy. Z mapy života už se bohužel díky tragické nehodě před více než dvěma lety ztratil i Emil, ale vzpomínky i historky zůstaly. A kdo jiný by je lépe zaznamenal, než právě autor, režisér a hlavně kamarád „Jeňýček“ Fischer. Kromě osobních historek a postřehů a množství archivních fotografií doplnil knihu o vzpomínky Emilových blízkých, přátel a osobností jako jsou Zdeněk Svěrák, Ivan Hlas nebo Václav Kopta.
A pokud by vás ještě zajímal pohled na Šumavu zas z úplně jiného konce, můžete navštívit panelovou výstavu „Karel Klostermann a zrod Šumavy“ v Národopisném muzeu Plzeňska (náměstí Republiky 13).
Kromě nově zrekonstruovaných prostor muzea můžete obdivovat i nový pohled, který na „básníka Šumavy“ sto let po jeho úmrtí upřeli Veronika Faktorová z Ústavu české literatury AV ČR a Michal Hořejší z Filozofické fakulty UK. Expozice na základě dosud nezohledněných archivních pramenů vypráví příběh autora, který byl součástí nejen expandujícího knižního trhu konce 19. století, ale také prudkého rozvoje šumavského turismu.
Prostě pohled na Šumavu pokaždé jinak, a to tentokrát přímo v Plzni (a zdarma k tomu ;-). Tak si ho nenechte utéct a nasbírejte ještě rychle inspirace na prázdninová šumavská dobrodružství.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
PRAHA: V závěru loňského roku uspořádal Český rozhlas v Obecním domě v Praze velkolepý sborový koncert ke končícímu Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Jeho hlavními aktéry byly amatérské pěvecké sbory z celé republiky, které spolu s rozhlasovými symfoniky a čtyřmi sólisty připomněly nejvýznamnější sborové skladby nejen české hudby a zároveň i adventní čas. Tradice sborového zpěvu je v České republice mimořádně silná, přesto organizátory překvapilo, že zájem o akci byl tak obrovský. Celkem vystoupilo v Obecním domě na 1000 účinkujících. Tento jedinečný počin, na němž se organizačně podílel také NIPOS, vysílala v přímém přenosu Česká televize a přenášel Český rozhlas na stanicích D-dur a Vltava. I nyní si jej můžete připomenout třeba na iVysílání ČT. Program pro tento speciální večer sestavil dramaturg a šéfredaktor Českého rozhlasu D-dur Lukáš Hurník, jehož jsme požádali o rozhovor.
OSTRAVA: Spolek Fiducia zveřejnil další ze série dokumentů z cyklu Ostravské kulturní stopy. Tentokrát jsme se věnovali vítkovickému nádraží, které je podle historika umění Rostislava Šváchy jedním z nejcennějších příkladů bruselského stylu v české architektuře 60. let 20. století. Výpravní budova, která vznikla na tzv. Polanecké spojce v letech 1963–1967 podle návrhu architekta Josefa Dandy, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. O památkovou ochranu nádraží se bojovalo řadu let a přestože se chystá rekonstrukce v režii Správy železnic, není zatím zcela jasné, jak bude jeho příběh pokračovat.
Podívejte se na náš nový dokument, kde se dozvíte více od historika umění Martina Strakoše z ostravského Národního památkového ústavu.
Dokument najdete ZDE.
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.