Hubička – jedna z nejoblíbenějších českých oper se vrací do Plzně!
PLZEŇ: Po více než dvaceti letech se na scéně plzeňského Velkého divadla opět objeví Smetanova opera Hubička, která společně s Prodanou nevěstou patří k nejhranějším autorovým operám. Uvedení nové inscenace v hudebním nastudování Jiřího Petrdlíka a v režii Magdaleny Švecové je pokračováním oslav Roku české hudby připomínající dvousetleté výroční narození Bedřicha Smetany, pro které si Divadlo J. K. Tyla nachystalo nabídku všech Smetanových oper. Premiéra Hubičky je naplánována na 27. dubna 2024, ústřední pár, Vendulku a Lukáše, ztvární Ivana Veberová a Richard Samek v alternaci s Michalem Bragagnolem.
Šestá opera Bedřicha Smetany byla jeho první spoluprací s Eliškou Krásnohorskou, která našla inspiraci pro libreto ve stejnojmenné povídce Karolíny Světlé. Světová premiéra se odehrála 7. listopadu 1876 v Prozatímním divadle v Praze. „Hubička je plná fantastické hudby, zvlášť když si uvědomíme, že Smetana tuto hudbu v životě neslyšel, protože celou Hubičku napsal, když už byl hluchý. Čím víc toto dílo studuji, tím víc se s každým taktem skláním před jeho genialitou,“ říká dirigent a šéf opery Jiří Petrdlík. Podle slov dramaturga Vojtěch Franka sám skladatel považoval Hubičku za svou do té doby nejzdařilejší operu. „Dramaturgická sevřenost díla a množství krásných lyrických míst mu mohou dát za pravdu,“ doplňuje Frank.
Děj opery se točí kolem hubičky, kterou Lukášovi Vendulka z úcty k jeho mrtvé ženě nechce dát dřív, než se stane jeho ženou. Děj sice není nijak komplikovaný, podstatnou roli v něm ale hraje promyšlená psychologie postav. „Hubička je o lidech, jejich síle i slabosti. Je o míjení na té nejkřehčí úrovni vztahů, o víře a důvěře, úctě i odvaze.“ vysvětluje Magdalena Švecová. „A i když nám může připadat, že hádat se o hubičku je přinejmenším úsměvné, rozhodně jsou zmíněné vztahy založené na skutečných prožitcích, které mohou mít mnohem hlubší kořeny, než se na první pohled jeví.“
Inscenace Magdaleny Švecové se scénografií a kostýmy Zuzany Přidalové evokuje život našich předků ve vsi v Podkrkonoší, kde křesťanské tradice soužijí s pohanskou pověrčivostí a kde si lidé na živobytí přivydělávají třeba i pašeráctvím. „S výtvarnicí Zuzanou Přidalovou vycházíme z přírodních, vizuálně příjemných materiálů, nejvýraznějším prvkem budou motivy modrotisku. Částečně jsme se inspirovaly v Jilemnici – Hubička se odehrává v podhůří, kde má modrotisk dodnes své místo,“ přibližuje vizuální stránku inscenace režisérka.
„Ještě nedávno patřila Smetanova Hubička k základním představením všech českých operních scén. Dnes je uváděna daleko méně, a proto s nadšením vítám znovu zařazení této opery v rámci Roku české hudby 2024 do repertoáru DJKT. Diváci se mohou těšit na krásnou hudbu a ztvárnění nefalšovaných lidských charakterů,“ říká radní města Plzně Eliška Bartáková.
V hlavní roli Vendulky se představí držitelka Ceny Thálie Ivana Veberová, Lukášem jí bude Richard Samek nebo Michal Bragagnolo. V dalších rolích vystoupí Pavel Klečka, Martin Bárta, Jakub Hliněnský, Jana Foff Tetourová, Jevhen Šokalo, Radka Sehnoutková, Marie Šimůnková, Petr Horák a Jan Ondráček.
Smetanovy opery v DJKT
Příležitost vidět v Plzni všechny Smetanovy opery měli diváci naposledy před 40 lety. DJKT uvádí Smetanovy opery ve spolupráci s Národním divadlem moravskoslezským v Ostravě. Inscenace Prodaná nevěsta, Dalibor, Hubička a Čertova stěna v nastudování plzeňského operního souboru mohou diváci navštívit v průběhu roku několikrát, celou etapu uzavře ostravské divadlo, které v rámci epilogu Roku české hudby v lednu 2025 představí ve Velkém divadle Branibory v Čechách, Dvě vdovy a Tajemství. „Pomyslným vrcholem celého cyklu bude jediné galapředstavení slavnostní opery Libuše v lochotínském amfiteátru v rámci Noci s operou,“ doplňuje ředitel divadla Martin Otava. Viola – devátá nedokončená Smetanova opera zazněla v únoru na slavnostním koncertě V hudbě život Čechů. Nejmenší diváci se mohou seznámit s operní tvorbou Bedřicha Smetany návštěvou inscenace Prodáváme nevěstu, která se vrátí na Malou scénu 5. října 2024.
Vstupenky mohou diváci zakoupit v pokladně předprodeje Smetanovy sady 16, 301 00 Plzeň, on-line na webových stránkách djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka.
Bedřich Smetana
Hubička
Libreto Eliška Krásnohorská
Hudební nastudování Jiří Petrdlík
Dirigent Jiří Petrdlík / Jiří Štrunc
Režie Magdalena Švecová
Výtvarnice scény a kostýmů Zuzana Přidalová
Pohybová spolupráce Kristýna Miškolciová
Dramaturgie Vojtěch Frank
Sbormistr Jakub Zicha
Sbormistryně dětského sboru Anna Marie Lahodová
Hudební příprava Maxim Averkiev, Martin Marek
Otec Paloucký Pavel Klečka
Vendulka, jeho dcera Ivana Veberová
Lukáš, mladý vdovec Michal Bragagnolo / Richard Samek
Tomeš, švagr Lukášův Martin Bárta / Jakub Hliněnský
Martinka, teta Vendulčina Jana Foff Tetourová
Matouš, starý pašíř Jevhen Šokalo
Barče, děvečka u Palouckých Radka Sehnoutková / Marie Šimůnková
Strážník Petr Horák / Jan Ondráček
Premiéra 27. dubna 2024 ve Velkém divadle
Nejbližší reprízy 3. a 14. května 2024
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
PRAHA: V závěru loňského roku uspořádal Český rozhlas v Obecním domě v Praze velkolepý sborový koncert ke končícímu Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Jeho hlavními aktéry byly amatérské pěvecké sbory z celé republiky, které spolu s rozhlasovými symfoniky a čtyřmi sólisty připomněly nejvýznamnější sborové skladby nejen české hudby a zároveň i adventní čas. Tradice sborového zpěvu je v České republice mimořádně silná, přesto organizátory překvapilo, že zájem o akci byl tak obrovský. Celkem vystoupilo v Obecním domě na 1000 účinkujících. Tento jedinečný počin, na němž se organizačně podílel také NIPOS, vysílala v přímém přenosu Česká televize a přenášel Český rozhlas na stanicích D-dur a Vltava. I nyní si jej můžete připomenout třeba na iVysílání ČT. Program pro tento speciální večer sestavil dramaturg a šéfredaktor Českého rozhlasu D-dur Lukáš Hurník, jehož jsme požádali o rozhovor.
OSTRAVA: Spolek Fiducia zveřejnil další ze série dokumentů z cyklu Ostravské kulturní stopy. Tentokrát jsme se věnovali vítkovickému nádraží, které je podle historika umění Rostislava Šváchy jedním z nejcennějších příkladů bruselského stylu v české architektuře 60. let 20. století. Výpravní budova, která vznikla na tzv. Polanecké spojce v letech 1963–1967 podle návrhu architekta Josefa Dandy, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. O památkovou ochranu nádraží se bojovalo řadu let a přestože se chystá rekonstrukce v režii Správy železnic, není zatím zcela jasné, jak bude jeho příběh pokračovat.
Podívejte se na náš nový dokument, kde se dozvíte více od historika umění Martina Strakoše z ostravského Národního památkového ústavu.
Dokument najdete ZDE.
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818