Kraj Jizerských hor kdysi připomínal prales. Dnes udivuje rozmanitostí přírody liberecká Botanická zahrada.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Krajina připoutaná do hustých lesů Jizerských hor lákala v minulosti svou divokou přírodou a svým vzhledem k výletům a lovům šlechticů severu. V 2. polovině 19. st. se vydávají do lesů odvážní turisté a vznikají dokonce turistické spolky, turistické objekty a první turistické stezky. V této době se také objevují rozmanitá centra pro rekreaci a společenský život. Příležitost obyvatel Liberce cestovat do nedalekých hor přinesla možnost zřizovat naučná zařízení, z nichž významnou událostí bylo vybudování botanické zahrady.
Na konci města v zahradní části, kde dnes sídlí Severočeské muzeum, zasadil Spolek přátel přírody (Verein der Naturfreunde) v roce 1876 několik stromů a keřů. O patnáct let později se členové Spolku rozhodli přestěhovat vybudované objekty do nového areálu, a tak byla 15. září 1895 založena Botanická zahrada v Liberci, která je nejstarší botanickou zahradou v Česku.
Po většinu existence zahrady byl její život koncipován na odborných botanických základech. Blízkost přírodního prostředí na kraji lesa a venkovské komunity dala zahradě nejen možnost přírodního rozvoje, ale také vytvářet její tvůrčí odbornou základnu. Již od svého počátku hledali tvůrci četné kontakty do zahraničí, aby v pavilonech bylo umožněno shromáždění cizokrajných rostlin z různých krajin světa.
Procházka volnou přírodou, uzavřenými skleníky i vodními expozicemi poskytuje návštěvníkům pohled nejen do současnosti, ale především i do dávné historie rostlin. Návštěvník nemusí být právě odborníkem v rostlinné říši, stačí, když zhlédne nádhernou krásu flóry z historického i současného života různých biotopů.
Vedle naučné podoby rostlinné expozice lze obdivovat především architekturu jednotlivých pavilonů. Návštěvníka při prohlídce často překvapí množství zeleně s kvetoucími rostlinami. Flóra svou neobvyklou rozmanitostí co do velikosti, barevnosti a druhů udivuje v kterémkoliv pavilonu. Výjimečnou bohatostí se pyšní drobné subtropické sukulenty či exkluzivní orchideje. Oživením květinového bohatství může být pro návštěvníka skupina drobného ptactva umístěná do samostatné části pavilonu. Obzvláště přitažlivá je expozice akvarijních živočichů. V letním období skýtá zajímavý pohled na bazén s mohutnými květy Victorie královské.
Turistické zájezdy uvítají možnost parkování u bočního východu ze zahrady.
Krása současné flóry rozšíří znalost i těch nejmenších návštěvníků. Rozmanitost rostlin obohatí návštěvníky všech generací v kterémkoliv ročním období.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Rekola, česká bikesharingová společnost, představuje nový projekt propojující městskou cyklistiku a umění. Na sto deseti vybraných kolech v Praze se objevují polepy a odkazy na sociální sítě mladých českých talentů. Každé z těchto kol nese jedinečné umělecké dílo nebo odkaz na hudbu, poezii či grafiku. Mezi zapojené umělce a umělkyně patří hudebníci Lil Fault, The Interlude a Pastavbacku, Ay$kr, Devotch666 a Karolina Beranová, básníci Antonín Zhořec, Anna Smetanová, Josef Kináč a Nikola Týčová a vizuální umělci Max Butrón, Matyáš Melíšek a Amélie Počarovská. Ulovit si kolo a zažít inspirativní jízdu s jedním z umělců mohou lidé do konce roku.
PRAHA: Kulturní produkční platforma ProFitArt se kromě produkce divadelních inscenací zabývá také kreativním vzděláváním. Aktivity mají významný sociální dopad, zaměřují se na psychomotorický vývoj dětí, podporu mentálního zdraví a emoční inteligenci. Součástí tohoto proudu jsou například workshopy pro děti a pro pedagogy Učení cirkusem pod vedením lektorů Cécile Da Costa a Roberta Janče a také nejnovější projekt s názvem Tanec a duševní zdraví (nejen) ve školách, který ProFitArt realizuje ve spolupráci s britským souborem Company Chameleon a Švandovým divadle na Smíchově.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Barbory Votavové, brand manažerky Knihobotu, knižního online secondhandu.
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Zdeněk Fryml, Jarmila Haldová, Monika Lemberková a Jana Hladíková získali titul Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje, který udílí krajští radní za významný přínos v oblasti tradiční lidové kultury a těm, kteří se významně zasloužili o jejich udržování a rozvoj za předchozí kalendářní rok. Nově je ocenění udělováno také významným osobnostem dlouhodobě působících v oblasti tradiční lidové kultury.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818