PŘEDNÁŠKA _Ladislav Zikmund-Lender, Čeští architekti na Jadranu
CHEB: Od konce 19. století se v dnešních státech severní Itálie, Slovinsko, Chorvatsko, ale i Bosna a Hercegovina a Černá Hora začal významně rozvíjet turismus. Důvodem byl rakousko-uherský kapitál: Rakušané i Češi vnímali Jadran jako svou riviéru, která je současně levná. Začali zde budovat nezbytné infrastruktury: hotely, lázně, restaurace, ale i banky ad. Tento sen trval do roku 1912, kdy se na Balkáně vyostřily politické konflikty mezi jednotlivými státy i vůči Rakousku. Mezitím však stačila celá řada podnikatelů a podnikavců z Čech na Jadranu investovat a přizvat k tomu významné architekty: Jana Kotěru, Josefa Schulze, Emila Králíčka, Adolfa Loose a další. Jak jejich projekty vypadaly, jak změnily místní přímořskou krajinu a podobu měst a jaké místo měly v kariérách svých tvůrců?
Přednáška se uskuteční ve středu 24. dubna v 17.00 v galerijní kavárně.
Na setkání s vámi se těší zaměstnanci Galerie výtvarného umění v Chebu.
Vstupné na přednášku: 70 Kč / členové klubu zdarma.
Mohlo by vás také zajímat...
Vážené a milé srdcařky, vážení a milí srdcaři, vy všichni, kteří fandíte kultuře v naší zemi stejně jako my, vážení čtenáři,
v Místní kultuře se v těchto dnech něco „peče“, bublá to a kvasí. Odpusťte ten příměr, ale blíží se Advent a předvánoční řádění v kuchyni je před námi. Redakce Místní kultury k tomu chystá důležitou změnu, na niž bychom vás rádi upozornili už nyní – se začátkem nového roku dojde k přejmenování Místní kultury na Pro-kulturu.
PRAHA: Návštěvníky Korza Národní ohromila velkoformátová instalace slova „SVOBODA.“ a krátký film Svoboda nás spojuje.
Korzem Národní vyvrcholila kampaň Svoboda nás spojuje spolku Díky, že můžem. Středobodem oslav 35 let od sametové revoluce byla velkoformátová audiovizuální instalace. Ta se skládala z obřích písmen zavěšených na jednotlivých budovách Národní třídy. Písmena dohromady tvořila slovo svoboda s tečkou na konci. Zároveň sloužila jako projekční plochy pro premiéru krátkého filmu Svoboda nás spojuje režisérky Ester Valtrové a zpěv Modlitby pro Martu v podání herečky Anny Fialové. Přes 120 programových bodů přilákalo dle prvotního hrubého odhadu operátora T-Mobile 93 000 návštěvníků.
ČR-ZAHRANIČÍ: Jaký je rozdíl mezi emigrantem a exulantem? Dokázali spolu exulanti, kteří odešli z Československa do zahraničí v různých časových vlnách, spolupracovat? Z čeho čerpali naději? A byl to především odpor vůči totalitnímu režimu, který je přes veškeré názorové spory spojoval? Jak po 35 letech od Listopadu ´89 a návratu domů vzpomíná na život a spolupráci v londýnském exilu nakladatel, politolog, publicista a překladatel Alexander Tomský, zakladatel exilového nakladatelství Rozmluvy a stejnojmenného časopisu?
ČESKÁ TŘEBOVÁ: NP seniorského divadla pořádá Kulturní centrum Česká Třebová ve spolupráci s NIPOS-ARTAMA Praha. Proběhla o víkendu 8. – 10. listopadu 2024 v České Třebové. V druhově, žánrově a obsahově velmi rozmanitém programu bylo uvedeno devět představení. Odehrály je pro své kolegy a pro diváky českotřebovské i přespolní soubory z Desné, Homole, Děčína, Olomouce, Ostravy, Svitav, Ústí nad Orlicí, Červeného Kostelce a Holešova.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818