ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, NIPOS, který seminář „Marketing, fundraising a management kulturních zařízení v kontextu proměny vnímání a motivace návštěvníka“ pořádal, přislíbil, že na tento rok 2024 připraví pokračování. Jeho lektorkami opět budou doc. Ing. MgA. Lucie Pešl Šilerová, Ph.D., vedoucí Katedry hudební produkce Hudební fakulty JAMU, a doc. PhDr. Ingeborg Radok Žádná, rektorka Akademie múzických umění v Praze.
Anketa Místní kultury – Geisslers Hofcomoedianten
Nezávislý divadelní soubor, který ve své tvorbě propojuje staré tradice s živým, současným divadlem. K barokní inspiraci přistupuje s autorskou svobodou, mísí původní s novým, vzletné s přízemním, činohru, zpěvohru, loutkohru i tanec. (Zdroj: https://vilastvanice.cz/geisslers-hofcomoedianten)
V jakém kraji ČR působíte?
Sídlíme v Praze, ovšem vyrážíme na zájezdy po celé ČR.
Kolik lidí má propagaci vaší organizace, instituce, akce na starosti? Kolik členů má „marketingový tým“? Jak si dělí práci?
Propagaci mám na starosti já, tedy jen jeden člověk. Když se něco děje, zapojuje se samozřejmě celý organizačně-produkční tým.
V jakém finančním rozmezí se pohybuje výše rozpočtu na marketing na daný rok
1) 50 000–250 000 Kč, 2) 250 000–500 000, 3) 500 000 –1 mil. 4) 1 mil. a více.
Rozmezí první, tedy nejnižší.
Jaké jsou pro vás nejužitečnější nástroje sebepropagace? Bez přímého využití internetu? S přímým využitím internetu?
Nejvíc v propagaci využíváme on-line nástroje, máme vlastní web, sociální sítě, posíláme newslettery; mimo internet pravidelně rozesíláme tiskové zprávy, využíváme přímou propagaci v prostorách divadla a okolí.
Co je brandem vaší organizace? Kým chcete být? Čeho chcete dosáhnout? Jaké jsou vaše hodnoty? Kdo by měli být vaši fanoušci? Jak chcete, aby vás vnímali? Kdo je vaše konkurence a jak se můžete odlišit?
Naším brandem je současné divadlo na barokním půdorysu, které zároveň baví a poučí – tím jsme a chceme, aby nás tak vnímali fanoušci. Tímto specifickým zaměřením se odlišujeme přirozeně od konkurence. Složitější je v našem případě určení „ideálního diváka“, cílová skupina není jasně daná věkem, geograficky a jejich zájem lze také popsat spíš zeširoka – nejsou to žádní nudní intelektuálové, rádi se baví, ale zároveň je pro ně důležité poselství, rádi se vzdělají a mnohdy už také mají vlastní solidní znalosti tématu. Nemusí to nutně být ani klasický divadelní divák, spíš člověk „se zájmem o věc“.
Good Practictices: Představte jeden váš projekt, který byl mimořádně úspěšný svou návštěvností, prodejností, sledovaností. Proč byl úspěšnější než jiné?
Obecně nám takto každoročně fungují VILOmeniny – víkendový festival divadla pro děti. Jeho výhodou je určitě jasně daná cílová skupina, zároveň je to jednorázová a současně pravidelná událost – diváci už s ní mohou počítat, znají ji, na druhou stranu se základna nevyčerpá tak rychle, jako u pravidelných repríz.
Vyplatila se vám investice do kampaně? Testujete si úspěšnost svých komunikačních strategií? Jak testujete, jaké nástroje k tomu využíváte, jaké ukazatele vás zajímají, podle čeho určujete úspěšnost/neúspěšnost? Monitorujete konkurenci, jak? Pokud jste v minulosti ukončili nějaké propagační aktivity, z jakého důvodu?
V posledních letech jsme z finančních důvodů větší kampaň neměli, v případě kampaně na sociálních sítích (k turné inscenace Pudl a pudr) jsme si dělali vyhodnocení po skončení kampaně – dobře zafungovala pro samotné sociální sítě (nárust sledujících, více interakcí), hůř pak pro vlastní prodeje vstupenek na představení.
Sbíráte kontakty na své cílové skupiny? Jak a kde?
Ano, budujeme si mailing list (diváci, partneři, instituce).
Jak intenzivně využíváte sociální sítě? Jaký typ obsahu tvoříte? Kterou ze sítí vaše cílová skupina preferuje? Kde jsou fanoušci nejvíce aktivní?
Využíváme hodně intenzivně, nejvíce Facebook z hlediska pravidelné propagace jednotlivých představení a informování o novinkách (prakticky každý den), Instagram na informování o novinkách v repertoáru (menší intenzita než FB) i pravidelnou komunikaci přes stories.
Máte uzavřená mediální partnerství? Co z toho pro vás plyne? Jaká plnění nabízíte a co od partnerů očekáváte?
Zatím ne, ale hodně stojíme o partnerství s Českým rozhlasem. Momentálně s nimi máme jen specifickou spolupráci s Rádiem Junior, které je partnerem inscenace Alchymisti. V minulosti jsme domluvili mediální partnerství pro akce, např. Antická Štvanice s Divadelními novinami.
Připravujete pro své příznivce nějaké speciální akce nad rámec běžné činnosti, díky kterým si upevňujete vzájemné vztahy – například soutěže, setkání s herci, akce pro děti? Je o tyto aktivity ze strany vašich cílových skupin zájem? A ten roste, klesá, drží se na stejných číslech? Máte nějaké domácí, případně zahraniční vzory?
Ano, chystáme akce k začátku sezóny, premiérám, derniérám a dalším událostem. Ty jsou pro všechny zájemce, navíc se ještě snažíme pravidelně přinést něco pro členy našeho mecenášského klubu. Zájem povětšinou je (máme celkem věrné, i když nikterak obrovské publikum), spíše než růst nebo pokles se nám objevují výkyvy podle druhu akce, dne, ročního období, náhody…
Myslíte si, že se vám povedlo něco, co by mohlo být inspirací i pro další píáristy? Nemusí to být celá komunikační strategie, někdy stačí drobnost, nápad, vychytávka…, které vedly ke zvýšení prodeje, sledovanosti, návštěvnosti…
Myslím, že se nám zmíněnými akcemi a pravidelným informováním o novinkách podařilo vytvořit a udržet skupinu blízkých fanoušků, kteří Geisslery sledují, pravidelně se vracejí, nenechají si ujít premiéry a na představení přijdou klidně i opakovaně, když je to spojené třeba právě s nějakou akcí/novým místem apod.
V poslední době se nám pěkně podařilo napojit se s představením Tři ženy a zamilovaný lovec, které je inspirované Petrem Brandlem, na Národní galerii. Využili jsme spolupráci u příležitosti brandlovské výstavy k získání nových diváků a rozšíření povědomí o Geisslerech (což může znít jako něco, pro co jsme nemuseli nic moc udělat, ale ve skutečnosti bylo navázání vztahů během na dlouhou trať.). Pro představu: natočili jsme krátký trailer, všechny příspěvky připravili na míru tak, aby fungovaly i na sítích galerie, navíc jsme navázali na dřívější spolupráci s kurátorkou Andreou Steckerovou, na předchozí hraní v prostorách galerie atd. Nejdéle trvalo vůbec proniknout do struktury velké organizace a najít někoho, s kým můžeme promo představení řešit. Díky tomu nás Národní galerie propagovala na svých sociálních sítích (to je přeci jen jiný dosah, než ty naše divadelní), webu a hlavně se o představení zmiňovaly lektorky na komentovaných prohlídkách. To asi mělo úplně největší účinek, některá představení byla vyprodaná během pár dnů. Tak teď už jen, aby se nově získaní diváci udrželi. (smajlík)
FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ: Pekař z Janovic, kožedělní tvůrci z Metylovic nebo třeba tradiční papírnictví z Frýdlantu nad Ostravicí. Beskydy jsou plné zajímavých podnikatelských příběhů, a proto se zástupci beskydských obcí rozhodli představit desítku vybraných podnikatelů. Příběhy a fotografie vycházely během léta na webu www.progresko.cz a nyní vyšly také ve fyzické podobě Diáře podnikatele.
ČR: Jedna z nejdéle fungujících veřejných sbírek v Česku započala svou činnost v roce 1991. Od té doby rozdělila mezi neziskové organizace více než 299 milionů korun. Loňský ročník byl zatím nejúspěšnější, podařilo se vybrat téměř 23 milionů. Všechny čtyři koncerty odvysílá program ČT1 vždy v neděli od 17:30. Letos poprvé koncerty zamíří i do regionů.
SEMILY: Zcela zaplněná Pojizerská galerie se koncertem a následnou komentovanou prohlídkou rozloučila s výstavou 2 x 100 = Jiří Šlitr a Jiří Bažant. Na koncertě vystoupili Bohuslav a Eva Lédlovi a pěvecký sbor Jizeran pod vedením Jiřího Kurfiřta a za doprovodu bubeníka Roberta Tomáše. Zazněly písně obou jubilantů, Jiřího Šlitra i semilského rodáka Jiřího Bažanta, oběma by letos bylo sto let. Na závěr se rozezněly skladby ze slavného muzikálu Starci na chmelu, na kterém se Jiří Bažant skladatelsky významnou měrou podílel. Se sborem si zazpívali i přítomní hosté, mezi jinými i synovec Jiřího Bažanta Jakub, významný sportovní komentátor. Na konec si mohli návštěvníci projít končící výstavu s odborným komentářem spoluautora výstavy Jaroslava Vávry. Samotnou výstavu navštívilo za dva měsíce i několik set studentů především z místních škol, pro které byla obě jména na počátku velkou neznámou, což se snad po návštěvě semilského muzea změnilo.
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.