PRAHA-ČELÁKOVICE: Jarní část sedmého ročníku festivalu Věčná naděje zakončí dva dramaturgicky výjimečné koncerty formace Petra Ernyei Quartet v čelákovické vile Volman. Pásmo jazzových a židovských písní odehrají 21. a 28. dubna, součástí akce bude také komentovaná prohlídka vily. Pořadatelé již odhalují podzimní program festivalu.
Petra Ernyei vyrůstala v hudebním prostředí, v osmnácti letech uskutečnila své první zahraniční angažmá v USA na jazzovém festivalu v Kalifornii, Sacramento. Její pěvecká cesta byla doposud jazzová (Originální Pražský Synkopický Orchestr, Pražský swingový orchestr, Petra Ernyei Quartet). Zásadní bylo setkání s potomky výjimečné osobnosti a přeživší holocaustu Doris Grozdanovičové. Petra byla oslovena, aby zazpívala na jejím pohřbu židovské písně a právě tam se zrodila myšlenka zabývat se židovskou hudbou více.
S programem Písně židovských autorů vystoupila Ernyeiová v synagogách po České republice v rámci projektu 10 hvězd. V červnu 2023 zazpívala na hudebním festivalu v Židovském centru ve Vancouveru v Kanadě. Roku 2020 vydala album To jsem já věnované židovským autorům. Ve vVile Volman ji doprovodí špičkoví hudebníci - kytarista Adam Tvrdý, basista Petr Dvorský a akordeonista Aliaksandr Yasinski. V programu zazní i nová skladba, inspirovaná básněmi Ilse Weberové, komponovaná přímo pro festival Věčná naděje.
Ilse Weber byla básnířka, autorka knížek pro děti a amatérská hudebnice (11. 1. 1903 - 6. 10. 1944). S manželem a mladším synem byla roku 1942 odvlečena do Terezína, kde se starala o děti jako ošetřovatelka. Willi Weber byl roku 1944 zařazen do transportu do Osvětimi a Ilse Weber se synem šli dobrovolně s ním. Weber válku přežil, ale jeho žena a synek byli v říjnu 1944 zavražděni v plynové komoře.
Podzimní část festivalu zahájí v polovině září projekt Poslední terezínský trumpetista v podání dánského uskupení The Prince of Denmark Air Force Band. Půjde o hudebně-literární program přinášející příběh Paula Sandforta, mladého trumpetisty, který byl nucen část života pobývat v ghettu Terezín. Zazní hudba Hanse Krásy, Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů, Anderse Koppola či Jacoba Gadeho.
V listopadu, ve spolupráci s projektem Kultura v srdci Prahy, uvede Věčná naděje komponovaný pořad klavírní hudby a mluveného slova věnovaný 100. výročí narození Franze Kafky. Pětivětý klavírní cyklus českého skladatele Petra Ebena Dopisy Mileně je psán na motivy Kafkových dopisů české spisovatelce a novinářce Mileně Jesenské. Program bude zahrnovat četbu dopisů a klavírní skladby Petra Ebena, doplněné skladbami českých autorů 20. století v podání přední klavíristky Terezie Fialové.
Letošní festivalový ročník vyvrcholí koncertem významného smyčcového kvarteta Fama Quartet a skladeb terezínských autorů v konotaci s českou poválečnou avantgardou, spolu s v pořadí 2.skladbou skladatelské soutěže. Vstupenky na festival zakoupíte v prodejní síti GoOut.
PRAHA: Na tiskové konferenci dne 15. 5. 2024 novelu představil ministr kultury spolu s generálními řediteli České televize a Českého rozhlasu.
V loňském roce ministerstvo kultury připravilo tzv. malou novelu, která zapojuje Senát do volby rady České televize a Českého rozhlasu a přidává tak další pojistku proti ovládnutí těchto institucí. Nyní má finální podobu tzv. velká mediální novela, která zajistí stabilitu financování obou médií. Předcházela jí jednání nejen v rámci koalice, ale i s klíčovými subjekty českého mediálního trhu. Základní pilíře jsou stále stejné. Přibyla indexace poplatku v závislosti na inflaci, memoranda s veřejnoprávními médii a některé nové povinnosti pro veřejnoprávní média. Materiál nyní projedná vláda a účinnost zákona je naplánována k 1. 1. 2025.
ČR: Historik Jan Hrubecký se spolu se svým kolegou Ing. Jiřím Vaněčkem rozhodli k půlkulatému výročí vzniku i zániku první československé republiky napsat knihu, která v české historiografii dosud chybí. Knihu o obráncích československého stálého těžkého opevnění, největšího stavebního projektu státu i jeho právních nástupců do dnešních dob. K rozhovoru o mužích s hraničářskými psi na límcích, kteří v roce 1938 stáli na hranicích Československa připraveni bránit republiku, demokracii a jejich vlastní domov, jsme přizvali jednoho z autorů – Jana Hrubeckého.