Hrabal nadále otevírá dveře současným českým autorům do světa, doloží blížící se konference v Nymburce

Vedle Japonska se o své zkušenosti a možné výklady Hrabalových děl podělí literární vědci a badatelé z Polska, Německa nebo Francie. Společně s tuzemskými odborníky jejich příspěvky spojuje důraz na neidyličnost tvorby Bohumila Hrabala. Program rovněž nabídne řadu úhlů pohledu: od lingvistiky, přes antropologii, religionistiku, literární topografii a uměleckou historii až třeba po filozofii.

„Pokud přijmeme výklad, že filozofie podněcuje k myšlení, otevře se nám bezpočet filozofických vrstev Hrabalových textů. Stále naléhavěji se ukazuje, jak důležitá je pro jejich uchopení a pochopení koncentrace a poměrně rozsáhlé znalosti,“ vysvětluje za organizační výbor Jakub Češka z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, který je garantem programu konference. Ten je cíleně poskládaná interdisciplinárně a tak, aby setkání skrze odborné příspěvky zaujalo odborné publikum, ale obohatilo a inspirovalo i studenty nebo laické návštěvníky, včetně studentů a pedagogů středních škol.

Více informací a registrační formulář na www.hrabal-nymburk.cz. O kvalitě sestaveného programu svědčí i to, že kapacita nymburského Kina Sokol se rychle zaplňuje.

Podle organizátorů konference je reflexe čtenářů i znalců Hrabalových textů z Japonska příznačná: jejich zkušenost a přístup ke spisovatelovým pracím rozšiřuje hranice vnímání a interpretace raných i všeobecně známých děl. A tím může být velmi obohacující také pro české, potažmo středoevropské zasvěcené i „začínající“ čtenáře Hrabalových děl. Jeho – na konferenci v několika příspěvcích reflektované – intelektuální fundament a široké znalosti historické i dobové literatury, hudby, filozofie nebo výtvarného umění i po 27 letech po jeho smrti nadále ovlivňují a inspirují publikum po celém světě.

V případě Japonska nebyl úspěch Abeho, velkého znalce české literatury a kultury, překladu Obsluhoval jsem anglického krále vyjádřen jen zájmem o další Hrabalova díla. Otevřel k tamním čtenářům dveře řadě dalších českých titulů. „V době covidu slavil velký úspěch Abeho překlad Čapkovy Bílé nemoci. Z aktuálních českých autorů překládá například romány Bianky Bellové, přeložil též rozsáhlý román japanoložky Anny Cimy o japonsko-českém potýkání se s příznačným názvem Probudím se na Šibuji,“ vypočítává Jakub Čéška.

Jiné, neotřelé, a přitom hluboce zasvěcené výklady Hrabalových románů, novel, povídek i poezie nabídnou odborníci a znalci jeho prací z několika prestižních univerzit nebo vědeckých pracovišť. Zejména ty literárně-teoretické spojuje důraz na koncentraci a pozornost vnímání textů ze strany čtenáře. „Například díky přednášejícím z Polska může vyniknout reflexe společné kultury a historie střední Evropy. Polští a maďarští čtenáři právě tento kontext Hrabalova díla velmi citlivě vnímají“, přibližuje další z programových motivů konference člen jejího organizačního výboru Marek Ďurčanský z Ústavu dějin a archivu Univerzity Karlovy. Toto pracoviště je vedle Fakulty humanitních studií a Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy spolu s Městskou knihovnou Nymburk hlavním pořadatelem konference.

Ostatně, to, jaká díla Bohumila Hrabala a v jakých jazycích vyšla a nadále vycházejí, bude předmětem samostatného příspěvku zástupkyň Moravské zemské knihovny v Brně. Doloží, že Hrabal patří vedle Karla Čapka, Jaroslava Haška, Václava Havla a Milana Kundery k nejhojněji překládaným a vydávaným českým autorům.

„Proč se tak děje a proč se daří Hrabalovým překladům získávat stále nové a mladé publikum, budeme zkoumat hned v několika příspěvcích. Náš cíl bude naplněný, pokud se podaří posunout a rozšířit odborný výzkum jeho literárních děl. Získat nové čtenáře knih Bohumila Hrabala a těm stávajícím nabídnout nečekané souvislosti a pozice, z nichž je možné k jeho textům přistupovat,“ uzavírá Jan Červinka, ředitel pořádající Městské knihovny Nymburk.