PRAHA: Všechny cesty vedou do Říma – to je podtitul 24. ročníku Barokních podvečerů souboru Collegium Marianum. Během šesti koncertních večerů pozve posluchače do města měst, které na konci 17. století a počátkem 18. století zažívalo výjimečný umělecký rozkvět. Koncertní řada představí v podání souboru Collegium Marianum a jeho hostů díla skladatelů spojených s Římem, jako byli Arcangelo Corelli, Alessandro Scarlatti, Antonio Caldara či Georg Friedrich Händel. Jarní řadu zahájí 18. dubna koncert ve slavnostním prostředí Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě. Program uvede árie z oratorií a oper psaných pro Řím či zde provedených a kantátu L᾿Orfeo Alessandra Scarlattiho. V sólových partech se zaskví sopranistka Hana Blažíková. Více informací a vstupenky na www.baroknipodvecery.cz.
V Římě byla napsána nadčasová hudební díla, setkávaly se zde největší hudební osobnosti té doby a vznikly nové hudební žánry. Řím byl bezednou studnicí inspirace pro tvůrce barokních oper, oratorií a kantát, ať už se jedná o náměty čerpající z osudů skutečných historických postav antického či raně křesťanského Říma nebo o mytologické příběhy. Koncertní řada představí v podání souboru Collegium Marianum a jeho hostů díla skladatelů spojených s Římem jako byli Arcangelo Corelli, Alessandro Scarlatti, Antonio Caldara či Georg Friedrich Händel. „Barokní Řím nepřestával fascinovat největší umělce své doby. Patřil k nim i Händel, který v Římě několik let žil a dokázal mistrně ovládnout italský styl. Podobně Jean-Philippe Rameau, hlavní představitel francouzské opery, byl hluboce ovlivněn italskou hudbou,“ vysvětluje hráčka na barokní příčnou flétnu a muzikoložka Jana Semerádová, která je zároveň uměleckou vedoucí souboru Collegium Marianum a dramaturgyní Barokních podvečerů.
Koncertní cyklus Barokní podvečery se za dvě desetiletí své existence stal nedílnou součástí pražské kulturní scény. Je významnou platformou, na níž se setkávají špičkoví interpreti z nejrůznějších evropských zemí s renomovaným pražským souborem Collegium Marianum. Za originální a objevnou dramaturgií stojí umělecká vedoucí Jana Semerádová. Tematicky zaměřená dramaturgie a úzká návaznost na architektonické památky Prahy řadí cyklus k nejoriginálnějším hudebním projektům metropole. Koncerty se konají v sálech, které stylově i akusticky odpovídají charakteru uváděné hudby. Program cyklu nabízí známé i dosud málo uváděná hudební díla, a to v interpretaci na dobové nástroje.
Lobkowiczký palác na Pražském hradě se 18. dubna promění v jeden z mnoha římských paláců, kterými zněla hudba barokních mistrů. Na rozdíl od jiných italských hudebních center neměla v Římě hlavní slovo veřejně přístupná opera; operní produkce byly dokonce opakovaně zakazovány. Namísto oper zde tedy kralovaly kantáty, serenaty a oratoria. Hudební život se navíc odehrával zejména v prostředí paláců významných šlechticů a církevních hodnostářů. Možnosti uplatnění v papežském městě lákaly do Říma ve druhé polovině 17. století hudebníky z celé Itálie. Již roku 1650 sem přijel Bernardo Pasquini, v roce 1672 Alessandro Scarlatti, v téže době zde zažíval skladatelské úspěchy také z Toskánska pocházející Alessandro Stradella. Roku 1709 jejich řady doplnil benátský rodák Antonio Caldara. Všichni tito autoři se zasloužili o rozvoj oratoria, hudební formy, která má svůj původ právě v římské chrámové praxi. Na koncertě zazní árie z oratorií a oper psaných pro Řím či zde provedených v podání Hany Blažíkové za doprovodu souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové.
Nejvýznamnější římští šlechtici pořádali ve svých sídlech jednou týdně veřejné koncerty zvané akademie, na nichž zněly nejnovější kusy v Římě působících mistrů. Mezi hlavní mecenáše patřila královna Kristina I. Švédská, od roku 1677 pořádal ve svém paláci akademie kardinál Benedetto Pamphili, deset let po něm se hudební produkce objevily i v paláci kardinála Pietra Ottoboniho. Na počátku 18. století pak převzali záštitu nad tamějším hudebním životem zejména polská královna vdova v exilu Marie Kazimíra a markýz (později kníže) Francesco Maria Ruspoli. V hudební salon markýze Ruspoliho či kardinála Ottoboniho se 21. května promění Tereziánský sál Břevnovského kláštera, aby v něm zazněla mistrovská díla jejich chráněnců Georga Friedricha Händela a Arcangella Corelliho. Program doplní tvorba jejich současníků Francesca Geminianiho a Alessandra Scarlattiho. V precizním a zároveň hravém provedení představí publiku Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové sólové a triové sonáty v nejrůznějším obsazení včetně virtuózního flétnového koncertu na závěr.
Barokní Řím pak přitahoval hudebníky z různých částí Evropy, aby se zde osobně seznámili s taji italské hudby. Mezi ně patřil i Georg Friedrich Händel, který v Římě strávil na své studijní cestě přes dva roky a započal zde úspěšnou kariéru skladatele italské vokální hudby. Na Velikonoce 1708 zde bylo provedeno jeho nové oratorium La Resurrezione, a to přímo pod taktovkou slavného Corelliho. Ve své pozdější tvorbě, zejména pro londýnská divadla, pak Händel čerpal z bohaté osobní zkušenosti s italskou hudbou a právem ho můžeme nazvat jedním z nejvýznamnějších autorů italské opery seria. Árie a duety z jeho oper na koncertě doplní tvorba neméně úspěšného operního skladatele, tentokrát však ve francouzském prostředí, Jeana-Philippa Rameaua, který v mládí v Itálii krátce pobýval. S italskou hudbou se seznamoval zejména v rodné Francii, kde byl jedním z jejích propagátorů rodilý Neapolitánec Michele Mascitti. Barvitý italsko-francouzský program 20. června přednesou sopranistka Chantal Santon Jeffery a tenorista Vojtěch Semerád za doprovodu souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové.
Soubor Collegium Marianum se od svého založení v roce 1997 věnuje provádění hudby 17. a 18. století se zaměřením na české a ve střední Evropě působící autory. Jako jeden z mála takto profilovaných profesionálních souborů v ČR má na repertoáru nejenom koncertní díla, ale pravidelně se také věnuje scénickým projektům. S úspěchem koncertuje v zahraničí a má za sebou celou řadu mezinárodních produkcí.
Program jarní řady:
18. dubna 2024, 19 hodin
Lobkowiczký palác, Císařský sál, Jiřská 3, Praha 1
Il Pianto Amoroso
Árie z oratorií A. Caldary a A. Stradelly & kantáta L᾿Orfeo A. Scarlattiho
Hana Blažíková – soprán
COLLEGIUM MARIANUM
Jana Semerádová – flauto traverso, umělecká vedoucí
Lenka Torgersen – koncertní mistr
21. května 2024, 19 hodin
Břevnovský klášter, Tereziánský sál, Markétská 1, Praha 6
Apollón & Dionýsos
Triové sonáty A. Corelliho a G. F. Händela & flétnový koncert A. Scarlattiho
COLLEGIUM MARIANUM
Jana Semerádová – flauto traverso, umělecká vedoucí
Lenka Torgersen – barokní housle
20. června 2024, 19 hodin
Strahovský klášter, Letní refektář, Strahovské nádvoří 1, Praha 1
Gloires Romaines
Árie, duety a taneční suity z oper G. F. Händela a J.-Ph. Rameaua
Chantal Santon Jeffery – soprán
Vojtěch Semerád – tenor
COLLEGIUM MARIANUM
Jana Semerádová – flauto traverso, umělecká vedoucí
Lenka Torgersen – koncertní mistr
Prodej vstupenek na podzimní řadu koncertů bude zahájen 2. října 2024.
Vstupenky je možné rezervovat i zakoupit online přímo na www.baroknipodvecery.cz. Rezervované vstupenky je možné vyzvednout a zaplatit v pokladně, nebo zaplatit kartou online.
Pokladna na adrese GALERIE 1 ve Štěpánské 47, Praha 1, je otevřena každou středu od 10.00 do 18.00.
Systém slev a bonusů výrazně rozšiřuje program pro členy klubu Collegium! (podrobnosti na www.baroknipodvecery.cz).
Děti (7–15 let) sleva 20 % z ceny vstupenky
Studenti sleva 20 % z ceny vstupenky po předložení příslušného dokladu
Senioři (63 let a více) sleva 10 % z ceny vstupenky po předložení příslušného dokladu
Držitelé průkazu ZTP (1 osoba) a ZTP-P (1 osoba s doprovodem) sleva 50 % z ceny vstupenky
Abonmá (3 koncerty): I. kat. 2040 Kč, II. kat. 1760 Kč
Abonmá lze zakoupit pouze v pokladně.
Seznam dalších předprodejních míst na www.colosseumticket.cz.
Pořadatel:
Collegium Marianum – Týnská škola
S laskavou finanční podporou:
hlavního města Prahy, Ministerstva kultury České republiky, městské části Praha 6, Francouzského institutu v Praze
Ve spolupráci:
městská část Praha 1, Galerie 1
Hlavní mediální partner:
Český rozhlas 3 Vltava
Partneři:
House of Lobkowicz, Královská kanonie premonstrátů na Strahově, WD Lux, Tiskárna Flora
Mediální partneři:
Harmonie, Opera Plus, Klasika Plus, Propamátky, Místní kultura, Culturenet
OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc připravila k příležitosti státního svátku sérii pěti koncertů, kterými potěšila publikum ve městech Prostějov, Jeseník, Olomouc, Šumperk a Přerov. U příležitosti letošního Roku české hudby bylo hlavní programovým leitmotivem celého turné hudba výhradně českých autorů. Diváci se mohli těšit z mimořádných výkonů talentovaného rumunského violoncellisty Andreie Ionițy, který je nositelem prestižní ceny z mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského a pravidelně vystupuje s předními orchestry po celém světě.
ČR: Česká republika patří mezi jeden z dvaceti šesti států, které mají polární základnu na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zde už patnáct let provádějí unikátní výzkumy. Zaměřují se na dopad klimatických změn na Antarktidě a na to, jak tyto změny působí na území naší republiky. Film Petra Horkého Čeští vědci v Antarktidě představuje práci tuzemských výzkumníků a jejich způsob přemýšlení o globálních změnách, které čím dál tím více ovlivňují životy nás všech. To vše v nádherných a dechberoucích scenériích drsné antarktické krajiny. Dokument odvysílal program ČT2 dnes, 29. října, dostupný je i v iVysílání.
ČR: Byl to ten nejveselejší “dušičkový“ rozhovor, jaký jsem kdy vedla. Mým hostem v rozhlasovém studiu byl sochař, malíř, spisovatel a pedagog Vladimír Preclík. Vyprávěl o slavnosti v Den mrtvých v Mexiku, o tradici plné barev, hudby, zábavy a radosti. O pár let později – už o poznání vážněji – jsme se k tématu vrátili v knižním dialogu Sochařům se netleská. Tehdy jsem si uvědomila, jak důležité je připomínat si své blízké, a dokonce klást jim i dosud nezodpovězené otázky. Tak jako Vladimír Preclík svému otci Aloisovi v následujícím textu.
ČR: Tajný řád, jehož posláním je udržet rovnováhu mezi dobrem a zlem. S tím mu pomáhá lovec, který zasahuje tam, kde je odhalení a dopadení pachatele nad možnosti běžných postupů policejního vyšetřování. Osm případů s prvky thrilleru řeší v koprodukčním televizním seriálu Lovec herci Pavel Kříž a Jana Kolesárová. Nový projekt režiséra Jiřího Stracha tematicky navazuje na jeho divácky úspěšné minisérie Ďáblova lest, Ztracená brána či seriál Labyrint. Premiéru prvního dílu Lovce uvedla ČT1 ve středu 30. října.