PRAHA: Institut umění – Divadelní ústav vydává jako svou 800. publikaci třetí svazek her Toma Stopparda a završuje tak kompletní vydání jeho původních dramatických textů psaných pro divadlo. První svazek vyšel v roce 2002 jako výbor toho nejlepšího z dosavadní autorovy tvorby, další dva svazky (2022 a 2024) zahrnují v chronologickém pořadí všechny další hry tohoto českého rodáka (*1937 ve Zlíně), dnes jednoho z nejproslulejších současných dramatiků.
Třetí svazek představuje osm divadelních her napsaných po roce 1989. Změna paradigmatu po konci studené války přispěla ke změně Stoppardových témat i poetiky. V devadesátých letech se v jeho hrách prosadila dosud nepříliš zdůrazňovaná senzitivita a zájem o lidskou individualitu. Kresbu tuší, Vynález lásky a u nás nejčastěji uváděnou Arkádii (tu obsahoval již první svazek), 2002 lze dokonce považovat za jistou trilogii citů, i když spolu s jejich hrdiny a především hrdinkami řešíme i stav soudobého poznání a morálky.
Na přelomu tisíciletí obrátil Stoppard – dosud se projevující jako Brit volbou – pozornost ke svým kontinentálním kořenům. Společenská hnutí 19. století v Rusku a posléze v západní Evropě sleduje v monumentální trilogii Pobřeží Utopie, jež ve třech hrách (Plavba, Ztroskotání a Záchrana) oživuje barvité osudy ruských revolučních demokratů a pozdějších emigrantů Bakunina, Gercena, jejich souputníka Turgeněva a desítek dalších aktérů. Svým způsobem na trilogii navazuje následující Stoppardova „česká“ hra Rock’n’roll (2006), když zachycuje krizi britské levicové inteligence v éře Margaret Thatcherové na pozadí zápasů českého undergroundu a disentu.
Po následující desetileté pauze se Stoppard vrátil k psaní pro divadlo Obtížným problémem. Jeho hrdinka, psycholožka Hilary, připomínající komplikované ženské postavy Kresby tuší i Arkádie, řeší kromě svého mateřského traumatu i „obtížný problém“ současné filozofie. Je zřejmé, že stárnoucí dramatik sdílí její pochyby o čistě materiálním základu skutečnosti. Zcela unikátním dílem je pak (zatím) poslední Stoppardova hra Leopoldstadt (2020). Na osudech rodiny úspěšného vídeňského fabrikanta mezi lety 1899–1955 přibližuje v sugestivních ansámblových scénách vzestup a tragický konec středoevropského židovstva, z něhož – ačkoli o tom dlouho neměl tušení – sám vzešel. Ani v této temné hře však Stopparda neopouští jeho brilantní divadelní cit a proslulý „britský“ humor.
Kniha bude slavnostně představena 18. 4. v 17 hodin v Knihovně Václava Havla scénickým čtením ze hry Rock’n’roll v režii Šimona Dominika (účinkují Jakub Albrecht, Barbora Bezáková, Hanuš Bor, Lukáš Jůza a Ondřej Novák).
Tom Stoppard: Hry III
Vydal Institut umění – Divadelní ústav jako dvacátý svazek edice Divadelní hry.
Editorka svazku a autorka doslovu Jitka Sloupová.
Z anglických originálů přeložili Pavel Dominik, Zuzana Josková a Jitka Sloupová.
Redakce Kamila Černá, Zbyněk Černík a Michal Zahálka.
Obálku navrhl a knihu graficky upravil Egon Tobiáš.
Fotografie Ondřej Němec.
ISBN 978-80-7008-484-7, 696 stran
Publikace je dostupná na našem e-knihkupectví Prospero.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.