PRAHA: Dominanta pražského Žižkova Dům RADOST slaví devadesát let. Při té příležitosti si od března v domě nachystali program s názvem: 90 let (ne)svobody s Domem RADOST zaměřený na moderní dějiny začínající první republikou a končící sametovou revolucí. Program nabídne interaktivní výstavy, diskuse s pamětníky, promítání dobových filmů či prohlídky protiraketového krytu.
Postavili ho jako první český mrakodrap, potom sloužil dlouhá desetiletí komunistickým odborům. Dnes je Dům RADOST místem pro setkávání a centrem dění dolního Žižkova. „Během devadesáti let byla tato budova svědkem řady historických změn – od první republiky přes převrat v roce 1948, okupaci v roce 1968 až po sametovou revoluci. Její příběh chceme představit v kontextu dějin i veřejnosti a zejména studentům! Namísto oslavy jsme raději připravili více než tříměsíční cyklus přednášek, promítání a výstav pod názvem 90 let (ne)svobody. Akce přiblíží zejména období socialismu a normalizace v tehdejším Československu pohledem, který není veřejnosti běžně známý,“ vysvětluje ředitel Domu RADOST a autor projektu Tomáš Kašpar.
V RADOSTI ukážou, na co ve škole zbývá málo času
Program v Domě RADOST probíhá každou středu od 6. března do 26. června s výjimkou květnových státních svátků. Lidé mohou každou středu zdarma navštívit například výstavy Fotbal v undergroundu nebo Ještě jsme ve válce – ta představuje osudy lidí, kteří bojovali na frontě, prošli koncentračními tábory nebo komunistickými lágry. Výstavy jsou zapůjčené Ústavem pro studium totalitních režimů. Součástí programu bude i výstava Muzea paměti XX. století Oči Státní bezpečnosti, jež má podtitul organizace, příslušníci a akce Správy sledování StB. Pro dokreslení atmosféry budou v několika místnostech Domu RADOST vystaveny desítky dobových předmětů. Součástí je i unikátní prohlídka protiraketového krytu vybudovaného již v roce 1934 pro 300 osob!
Kromě výstav organizátoři připravili i další program v kině Přítomnost. Dopoledne jsou určena žákům základních a středních škol. Těšit se můžou na projekce a následné debaty, do kterých se zapojí například i disident František Stárek „Čuňas“. Dopolední program je pro školy zdarma. „Chtěli jsme zejména mladým lidem zajímavou formou ukázat málo známé historické souvislosti,“ dodává Tomáš Kašpar.
Odpoledne jsou pro všechny diváky připraveny trezorové klasiky jako Skřivánci na niti, Všichni dobří rodáci, Žert nebo Občanský průkaz. „Kromě filmů nabídneme i zajímavé debaty – například režisérka Helena Třeštíková bude mluvit o svém dokumentu Pavel Tigrid – Evropan o natáčení s tímto výjimečným českým politikem a spisovatelem,“ láká návštěvníky Tomáš Kašpar. Cena vstupenek na odpolední program v kině Přítomnost je symbolických 90 korun.
Celý dopolední program je určen primárně pro poslední ročníky ZŠ a střední školy, k čemuž dodává Antonín Klecanda, radní hl. m. Prahy „Kvalitu vzdělávání považuji za klíčový aspekt strategického rozvoje školství, tedy oblasti, která je pro mne osobně prioritou. Záleží na tom, aby se potenciál každého žáka či studenta mohl úspěšně rozvíjet. Toho lze dosáhnout snížením vedlejších požadavků, které jsou kladeny na pedagogy především v oblasti byrokracie a současně zajištěním větší provázanosti nejen s paměťovými institucemi, ale i subjekty schopnými zprostředkovat atraktivní doprovodný program k vybraným tématům. Nový cyklus programů, který vznikl ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a Muzeem paměti XX. století v Domě RADOST z tohoto důvodu podporuji a doufám, že bude hojně navštěvován.“
Akce je výsledkem odborné spolupráce Domu RADOST s Ústavem pro studium totalitních režimů a Muzea paměti XX. století, za podpory hl. m. Prahy a městské části Praha 3.
„Považuji za nesmírně důležité, abychom byli schopni přiblížit dobu nesvobody a totalitního režimu mladé generaci, která se už narodila do svobodné a demokratické společnosti. Pokud si máme tuto svobodu zachovat, pak musíme umět předávat i negativní zkušenosti ze kterých se v budoucnu mohou poučit ti, kteří ji neprožili. Praha 3 si váží toho, že se taková akce koná právě v naší městské části, že můžeme být jejím partnerem a že se jí zúčastní žáci našich základních škol,“ říká místostarosta městské části Praha 3 Pavel Dobeš.
„Těší nás, že se můžeme podílet na vzdělávacích akcích pro školy a veřejnost, jejíž cílem je připomenout historické události a osobnosti minulého století. Půlstoletí existence totalitních a autoritativních režimů přineslo dramatické a hraniční situace, které změnily životy mnoha lidem,“ říká historik a ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek. Společně chtějí v RADOSTI šířit povědomí o důsledcích totalitních režimů a podporovat vzdělávání v této oblasti.
„Dějiny jsou velkým příběhem a je pouze na nás, jak si komunistický režim bude představovat nastupující generace. Naším úkolem je připomínat pravdu. Je třeba jasně a srozumitelně říkat, co znamenalo žít v době nesvobody, v režimu založeném na potlačování lidských práv, je třeba vyvracet romantizující představy o systému, v němž byla mlčící většina údajně spokojena, sociálně saturována a něco jako svobodné volby či možnost cestování ji ve skutečnost vlastně nezajímalo.“ uvedl Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, který se na organizaci podílí.
Vše zakončí ve středu 21. srpna slavnostní promítání nového filmu Vlny režiséra Jiřího Mádla. Jde o snímek o hrdinství rozhlasových pracovníků v roce 1968, kdy díky jejich vynalézavosti vysílal Československý rozhlas ještě dlouho poté, co zemi obsadila vojska Varšavské smlouvy.
Program akce je k nahlédnutí zde: https://www.dumradost.cz/90
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.