Ministr kultury Martin Baxa navštívil Památník Terezin a uctil památku nacisty zavražděných terezínských vězňů
TEREZÍN: Pracovní návštěvu Památníku Terezín zahájil ministr Baxa v 10:00 hodin tichou vzpomínkou a položením květin u kamenné menory na Židovském hřbitově v Terezíně, kde uctil památku obětí likvidace tzv. terezínského rodinného tábora, ke které došlo v osvětimských plynových komorách přesně před 80 lety.
Právě v noci z 8. na 9. března roku 1944 poslalo velení koncentračního tábora Osvětim-Birkenau na smrt do plynových komor 3792 židovských vězňů, deportovaných do tzv. terezínského rodinného tábora z terezínského ghetta půl roku před tím. Jednalo se o největší hromadnou vraždu československých občanů v našich novodobých dějinách. Další vězně rodinného tábora, sekce BIIb tábora KT Birkenau, kteří sem byli z Terezína deportováni v transportech v prosinci 1943 a v květnu 1944 pak čekal podobný osud v červenci 1944. Na rozdíl od březnového vyvraždění tentokrát několik vězňů prošlo selekci. Z celkového počtu cca 17 500 vězňů rodinného tábora přežilo pouhých 1294. „Terezín je pro nás místem, kde si každým rokem připomínáme hrůzy II. světové války. Je to místo, kde uctíváme oběti nacismu a uvědomujeme si, že ani svoboda, ani nezávislost státu, nejsou samozřejmostí. Je třeba si tyto hrůzné události připomínat. Protože jen tak dokážeme i v dnešní době čelit rizikům zla,“ řekl ministr Baxa.
Po pietě se ministr za doprovodu zástupců Památníku Terezín zastavil u pamětní desky u bývalé železniční vlečky, po které do Osvětimi oběti této největší popravy našich obyvatel v letech nacistické okupace z terezínského ghetta v září 1943 odjely. Návštěvu zakončil v Malé pevnosti, kde na IV. dvoře navštívil výstavu Rodinný tábor, kterou Památník Terezín při příležitosti tohoto smutného výročí připravil pro veřejnost.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818