Umění prodat (se). Umělec ve spárech trhu 19. století
PLZEŇ: Přestože o tom knihy mnohdy mlčí, většina výtvarných umělců se musela svou tvorbou vždy mimo jiné i uživit. Devatenácté století bylo dobou, kdy se měnil vztah zadavatelů a tvůrců, nový charakter získávaly poměr publika k výtvarnému dílu i samotné tržní mechanismy.
Existenční zajištění nacházeli někteří umělci v živnosti, která mohla být spjata i s „neuměleckým“ podnikáním. Pracovali se vzorníky, nebránili se kopiím, multiplikaci motivů a děl, či užití nových reprodukčních technologií. Úspěšnost prodeje navíc podporovali i produkcí malých, finančně dostupnějších formátů. Kromě oblíbených krajin nebo žánrových scén naplňovali měšťanskou poptávku ryze komerčním výtvarným produktem drobné podobizny. Obživu mohla skýtat také drobná grafika: vizitky, jídelní lístky či diplomy. S rozvojem grafických technologií, především litografie, vstupoval často i renomovaný umělec do veřejného prostoru jako tvůrce plakátů a jiných reklamních poutačů.
Výstava se soustřeďuje na tři kapitoly charakteristické pro tehdejší umělecký provoz: na to, jak reklama mohla ovlivňovat umění; jak se umělecké dílo profilovalo jako reklama prostřednictvím multiplikací a reprodukcí; a konečně na to, jakými cestami (mimo veřejné zakázky, výstavy nebo sběratelství) umělec do tržního prostředí vstupoval.
Vystavena jsou díla klíčových osobností raně moderního umění, jakými byli Norbert Grund, Josef Navrátil, Václav Brožík, Vojtěch Hynais, Josef Václav Myslbek, Luděk Marold či František Kupka.
Výstava vznikla k programu 44. ročníku plzeňského mezioborového sympozia na aktuální téma Trh a kapitál v české kultuře 19. století, konaného v rámci festivalu Smetanovské dny 2024, a byla připravena ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818