Zelenavý ptáček přebírá v Divadle VILA Štvanice Gozziho bláznivě pohádkovou zábavu

Oba díly Gozziho pohádkové komedie je možné vidět jen a pouze v sobotu 24. února 2024, od 18 hodin začíná Láska ke třem pomerančům, od 22 hodin pak LK3P 2: Zelenavý ptáček. Vstupenky lze pořídit jak na celovečerní Gozziho vývar, tak i na jednotlivá představení. Po celý večer je pro diváky připravený doprovodný program, o Gozziho díle a možnostech i úskalích jeho interpretace si budeme povídat s prof. Jiřím Pelánem a tvůrci obou představení. Chybět nebude ani zeleninový vývar…

Láska ke třem pomerančům je osvěžující vizuálně-groteskní divadelní koktejl o šíleně smutném princi a jeho neutuchající lásce ke třem pomerančům. Krabicová hra s živými herci, pohyb, hudba, zpěv, fantastický pohádkový příběh na motivy italské lidové pohádky, dávka groteskního humoru, překvapivá kouzla, a hlavně plno čerstvých vitamínů!

Stejně jako Láska ke třem pomerančům je Zelenavý ptáček velmi volnou adaptací Gozziho předlohy. Je to hodně šílená jízda do kouzelného světa, ve kterém je všecko možné. Tančící voda, zpívající jablka, lidé měnící se v sochy… „Diváci v našem inscenačním pojetí mohou počítat nejenom s variacemi na známé pohádkové motivy, ale i s řadou popkulturních odkazů. Společným jmenovatelem předlohy a našeho uchopení se tematicky stává život v materiálním přepychu a inscenačním výsledkem je bláznivá až lehce surrealistická pohádková jízda pro dospělé na pomezí loutkového a činoherního divadla, ve které materiál ožívá a stává se tak herci rovnocenným partnerem,“ uvedl režisér Petr Hašek.

Benátský básník a dramatik Carlo Gozzi byl obráncem tradiční komedie dell´arte. Byl tvůrcem žánru fiaba teatrale, neboli divadelní pohádky. Reagoval tak na tvorbu svých současníků Carla Goldoniho a Pietra Chiariho, která se odkláněla od tradiční komedie dell´arte a pod vlivem osvícenství mířila čím dál více k realismu a psychologické výstavbě charakterů. Carlo Gozzi naopak prosazoval zachování tradičních prvků, postavy v jeho pohádkových hrách jsou dell´artovskými typy a jejich jednání se vymyká psychologizujícím motivacím, podobně jako je děj pohádek plný nelogických zvratů.

V Gozziho díle je vše možné a určujícím prvkem žánru je zázračnost, velkolepost a kouzelnost. Lidé se mění v sochy či zvířata, paláce ve vteřině vyrůstají z kamene, hrdinové se vydávají na dlouhé a komplikované cesty. Jeho bezmezná říše fantazie je v divadelní praxi těžko inscenovatelná. Carlo Gozzi napsal mezi lety 1761–1765 deset fiabe. První, Láska ke třem pomerančům (1761) byla především satirickou odpovědí Goldonimu a Chiarimu. Oproti tomu Zelenavý ptáček (1765), jedna z jeho posledních divadelních pohádek, představuje už vybroušený příklad svého žánru, doplněný aktuálním filozofickým podtextem, zaměřeným proti tehdy moderním francouzským encyklopedistům.

Geisslers Hofcomoedianten již přes dvacet let tvoří současné hravé divadlo inspirované barokem. Neusilují ale o rekonstrukci původních barokních her a předloze dávají současný rozměr, objevují nadčasová témata, zapomenuté příběhy, odkazy slavných divadelních osobností a paralely mezi minulostí a současností. Od roku 2014 pravidelně hrají na jevišti Divadla VILA Štvanice, kde také od roku 2015 pořádají festival pro rodiny s dětmi VILOmeniny. Od svého počátku jsou součástí festivalu barokního divadla a hudby THEATRUM KUKS, každé léto vyrážejí na turné napříč Českem a pod hlavičkou Festivalu zámeckých a klášterních divadel oživují místa s divadelní historií.