Dokument o pohnuté historii ostravské ikony - Ostravice-Textilie
OSTRAVAQ: Fiducia připravila další dokument v rámci cyklu Ostravské kulturní stopy, tentokrát věnovaný ostravské architektonické ikoně Ostravici-Textilii a její pohnuté historii.
Existence domu, který se letos po desetiletí chátrání konečně dočkal rekonstrukce díky novému majiteli, byla ohrožena nejen v době nedávné. Na konci druhé světové války byla stavba zasažena bombou. V padesátých letech 20. století město plánovalo zbořit většinu domů na Smetanově náměstí včetně Ostravice-Textilie a vytvořit velké náměstí s novými domy. V roce 2000 byla Ostravica-Textilia ohrožena nepovolenou rekonstrukcí, která způsobila zřícení stropů. Po roce 2010 plánovala developerská společnost demolici části objektů a postavení hypermarketu. Posledních deset let o záchranu domu intenzivně usilovali památkáři, odborníci a široká veřejnost, vznikla petice na jeho záchranu a řada aktivit, včetně diskusí i demonstrací. Díky novému majiteli se nyní Ostravica-Textilia konečně dočkala opravy a v roce 2024 zde bude otevřeno kulturně-kreativní centrum s kavárnami a restaurací.
O pohnuté historii jedné z perel mezi prvorepublikovými ostravskými obchodními domy, ale i o architektuře meziválečných obchodních domů a budoucnosti Smetanova náměstí hovoří Martin Strakoš a Romana Rosová z Národního památkového ústavu, územního pracoviště v Ostravě, a člen Petičního výboru za záchranu celku zvaného Ostravica-Textilia a zakladatel facebookové stránky Módní dům Ostravica-Textilia Michal Šíma.
Ve filmu najdete řadu unikátních historických pramenů a také časosběrné záběry z rekonstrukce či letecké záběry.
Dokumenty vznikají díky finanční podpoře Statutárního města Ostravy, Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury a Městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, ve spolupráci s Ústavem filmové, televizní a rozhlasové tvorby Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity a Archivem města Ostravy.
Snímky z cyklu Ostravské kulturní stopy nabízejí řadu zajímavých skutečností a souvislostí, aktuálních či historických záběrů mapovaných míst i unikátních archivních materiálů. Cyklus má velký ohlas, například díl věnovaný historii a diskusím týkajícím se výstavby Nové Karoliny má, přes svou stopáž 60 minut, několik tisíc zhlédnutí. Všechny již natočené dokumenty můžete zhlédnout zdarma na webu spolku Fiducia https://klubfiducia.cz/…py/, na vzdělávací televizi Slezské univerzity LucernaTV a také na sociálních sítích.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818