Zpráva o českém knižním trhu 2022/2023: nepříliš optimistický vývoj, reakce na rozvoj AI a očekávaná nulová DPH na knihy

Zpráva se dále zabývá strukturou knižní produkce v roce 2022, celkovým objemem knižního trhu, počtem nakladatelských subjektů, knižním velkoobchodem a maloobchodem, státní podporou knižního trhu, projekty, které SČKN rozvíjí a dalšími tématy. Přehled o stavu českého knižního trhu vydává SČKN již od roku 2013.

Krizový vývoj na českém knižním trhu a očekávaná nulová DPH na knihy od 2024

SČKN ve Zprávě uvádí kvalifikovaný odhad celkového objemu českého knižního trhu za rok 2022 po zaokrouhlení přibližně na 8,4 miliardy korun v koncových cenách včetně DPH. To představuje oproti předchozímu roku pokles zhruba o 250 milionů korun, tedy přibližně 3 %.

„Knižní trh prostě zrcadlí stav reálných příjmů lidí. Ať budou knihy dražší či levnější, objem celkových prostředků, které čtenáři za knihy vynaloží, to neovlivní. Žádným zdražením nelze knižní trh zvětšit. Krizový vývoj se evidentně propisuje i do roku 2023. Nulová DPH na knihy, která začne platit od 1. 1. 2024, se tak jeví jako záchrana v poslední chvíli. Věříme, že spolu s obnovením růstu reálných příjmů přispěje nulová DPH nejprve ke stabilizaci a později i k dalšímu rozvoji českého knižního trhu,“ uvedl předseda SČKN Martin Vopěnka v předmluvě Zprávy o českém knižním trhu.

Česká republika se tak od nového roku zařadí po bok vyspělých ekonomik, které zohledňují vysokou společenskou prospěšnost knih a čtenářství v minimalizaci jejich zatížení daní z přidané hodnoty, a to bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o knihu tištěnou, elektronickou, nebo 6 audioknihu. Tento krok bude mít nejen pozitivní dopad na udržení rozmanitosti knižní nabídky, zlepšení přístupu ke vzdělanosti a zvýšení čtenářství, ale stane se podle dostupných údajů již ve střednědobém horizontu rozpočtově neutrálním nebo dokonce pozitivním.

Nakladatelský sektor a rozvoj AI

V letošním roce jsme mohli být svědky ojedinělého a překotného rozšíření nových technologií, označovaných jako generativní AI, tedy algoritmů umožňujících generování obsahu, a to jak textů, obrázků, fotografií, tak hudby nebo audiovizuálních snímků. Výměna informací se zahraničními partnery umožňuje českému nakladatelskému sektoru sdílet dobrou praxi, případně získat čas k přípravě na situace, které se mohou v jiných členských státech projevit dříve. Spolu se zahraničními partnery i s českými subjekty sdruženými v Sekci kulturního a kreativního průmyslu Hospodářské komory se SČKN účastní legislativního procesu při tvorbě evropského nařízení o umělé inteligenci, tzv. AI Actu, s cílem stanovit rozvoji algoritmů AI odpovídající právní rámec.

Není totiž tajemstvím, že strojové učení algoritmů probíhá na statisících titulů, přičemž v případě některých modelů generativní AI bylo zjištěno, že vývojáři k učení využili knih nelegálně stažených z různých zákoutí internetu (dataset s názvem Books3 obsahoval 200 000 (!) knih). SČKN proto vnímá nutnost držet prst na tepu doby a ve spolupráci s FEP a dalšími partnery vyvíjí úsilí k nastavení spravedlivého právního rámce pro vývoj a užití generativní AI.

Jazyky

V knižní produkci českých vydavatelských subjektů za rok 2022 opět převažují knihy v češtině, a to z více než 87 % (13 363). Dalších 829 titulů vyšlo v češtině s podílem jiného jazyka. Vedle toho čeští vydavatelé loni připravili k vydání i 115 vícejazyčných publikací. V cizojazyčné knižní produkci českých nakladatelských domů znovu výrazně dominovala angličtina a její podíl na celkové knižní produkci České republiky je 3,2 %.

Za rok 2022 bylo z cizích jazyků přeloženo 6109 titulů. Poměr překladů vůči původní literatuře je tedy víceméně stabilní a pohybuje se kolem 40 %. Mezi jazyky, z nichž se knihy překládají, tradičně dominuje angličtina s němčinou. V roce 2022 se na pátou pozici dostala s 129 tituly japonština.

Další podrobnosti najdete v přiloženém dokumentu Zpráva o českém knižním trhu 2022/2023 a také na www.sckn.cz.

O Svazu českých knihkupců a nakladatelů

Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) byl založen v roce 1879 z podnětu J. R. Vilímka, J. Otta, F. Topiče a dalších osobností za účelem šíření českých knih a dodržování profesní etiky. Roku 1949 byl Svaz zlikvidován, ale v roce 1990 obnovený Svaz na odkaz historické organizace vědomě navázal a vytkl si za cíl hájit v tržních podmínkách společné profesní zájmy nakladatelů, distributorů a knihkupců. SČKN je registrován jako zapsaný spolek, jehož členy jsou nakladatelé, knihkupci, distributoři a další subjekty s vydavatelskými útvary (VŠ, knihovny, ústavy). K 1. 1. 2023 měl 148 členů.

SČKN je členem Federace evropských nakladatelů (FEP), členem Unie zaměstnavatelských svazů a Hospodářské komory ČR. SČKN je řízen jedenáctičlenným představenstvem, které je voleno členskou schůzí a volí ze svého středu předsedu svazu. Provoz je zajišťován sekretariátem vedeným ředitelem SČKN.