ČR: Kdo by neznal geniální humor a kreslené vtipy Pavla Kantorka se zvířecí, sportovní, lékařskou nebo vědeckou tematikou. Většina kreseb v knize Nově objevené vtipy je přetištěna přímo z autorových originálů a v tištěné podobě vycházejí vůbec poprvé. Vtipy Pavla Kantorka jsou osobitým propojením jeho pozorovacích schopností každodenního života a inteligentního humoru.
Originály k prodeji
Dědička a správkyně díla Pavla Kantorka, jeho neteř Sylva van Loon, se rozhodla jeho fanouškům nabídnout vybrané originály z této knihy k zakoupení. Jak originály kreseb plných hravé ironie vypadají a které jsou k zakoupení, je zveřejněno na stránkách sylvavanloon.cz/kantorek.
„Vždy jsem si myslel, že mozek je nejdůležitějším orgánem v těle. Pak jsem si ale uvědomil, kdo mi to říká!“ Pavel Kantorek
O autorovi:
Přírodovědec, profesor fyzikálních věd prof. RNDr. Pavel Kantorek, Ph.D., se narodil v Olomouci jako syn lékaře a zdravotní sestry. Vyrůstal s mladším bratrem Janem a sestrou Alenou. Část svého dětství strávili bratři v nemocnici, kde byl jejich otec primářem rentgenologického oddělení. Otec se snažil oběma chlapcům nacházet různé zajímavé programy a snažil se je vést ke studiu, neboť oba vykazovali vysokou inteligenci.
V letech 1964–1968 se Kantorkovy kresby pravidelně objevovaly v hlavních humoristických časopisech. Dával svým postavičkám koček a psů v kreslených vtipech lidské vlastnosti, a často za ně schovával i politické narážky. Přestože pro něj bylo původně kreslení jen odpočinkové hobby, po publikaci prvních kreseb v roce 1964 se stalo jeho druhou profesí.
Když 21. srpna 1968 obsadili naše území Rusové, byl Pavel Kantorek právě na dovolené se svým bratrem a rozhodl se, že se do vlasti, obsazené nepřátelským vojskem, nevrátí. Dlouhá léta žil v Kanadě v Torontu, kde učil na Ryerson University. Nikdy se nesmířil s tím, že naši zem obsadili Rusové a předsevzal si, že se nevrátí zpátky domů, dokud tady budou. A toto své předsevzetí také dodržel. Do vlasti se vrátil až v roce 1990.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.