Bývalý venkovský ateliér a exteriérová galerie umělecké a manželské dvojice M. Doleželové a J. Mareše jsou novou kulturní památkou

Tradiční venkovská chalupa č. p. 26 v Klátovci představuje ukázku lidové architektury západní části Českomoravské vrchoviny z poloviny 19. století. Je úzce spjata s životem a tvorbou významného, ale doposud značně nedoceněného uměleckého manželského páru Bohumily Doleželové a Jiřího Mareše. V letech 1961–1972, kdy zde umělci žili a tvořili, používali k experimentální a prvotní tvorbě i prostory zdí. Na fasádě domu i na zdech obepínajících dvorek tak vzniklo přibližně 13 nástěnných maleb Bohumily Doleželové a několik sgrafit Jiřího Mareše a vtiskli mu tak své jedinečné kouzlo. Z této doby pochází například také okénko v bývalé černé kuchyni či kachlový sporák ve světnici, který je dílem umělců.

„Nenápadný dům, který sám o sobě ukrývá velké množství hodnotných prvků a konstrukcí, tak díky nepravidelně rozmístěným freskám a sgrafitům zdobícím fasádu domu i zdi dvora představuje jedinečnou a pozoruhodnou galerii pod širým nebem“, konstatuje Marie Fuňáková z telčského pracoviště Národního památkového ústavu.

Bohumila Doleželová (1922–1993), známá pod jménem Míla, byla akademická malířka lidí, lidské společnosti, lidských vztahů, citů a hledání smyslu lidského života. V 50. a 60. letech byly jejím ústředním motivem Romové. V roce 1958 se provdala za grafika Jiřího Mareše (1932–1984) a jejich životní spojení znamenalo vzájemně prospěšný umělecký vliv. Oba umělci se odstěhovali z Prahy na Vysočinu nejprve do opuštěné cihelny u Jihlávky a v roce 1961 do prosté vesnické chaloupky v Klátovci. Právě zde i přes svou největší hmotnou nouzi začíná jejich vrcholné tvůrčí období. Zlom v materiální a existenční krizi nastává až v r. 1966 po souborné výstavě v Galerii Vysočiny v Jihlavě, kde mexický obchodník s obrazy skoupil prakticky celou výstavu paní Míly. Díky tomu následovala pozvání na výstavy v Miami, v Chicagu i Mexiku, kde se vždy setkala s mimořádným úspěchem. Díky tomu si manželé mohli dovolit vlastní dům v Telči, kam se v roce 1972 odstěhovali. Vrcholnými díly Jiřího Mareše, který vytvořil nespočet dřevořezů, litografií i olejomaleb, se stala zejména monumentální sgrafita. Jeho práce na sgrafitu ve Znojmě se ale kvůli pádu ze žebříku stala příčinou jeho předčasného úmrtí, které jeho manželku zasáhlo natolik, že na několik měsíců přestala tvořit. Některá díla paní Míly jsou i veřejně přístupná, např. fresky v jihlavské lékárně či v pražské bývalé vinárně Beograd. Její dílo se ale těší i světové proslulosti a její obrazy visí i v USA, v Mexiku, v Tel Avivu či Paříži.

Malířka Míla Doleželová prožila v okolí Javořice více než polovinu svého života, posledních dvacet let pak přímo v Telči. Jejím přáním bylo, aby její dílo právě v Telči zůstalo. To se nakonec podařilo a od 17. června 2023 je v telčském Univerzitním centru Masarykovy univerzity otevřena stálá Expozice Míly Doleželové. Představeno je zde dílo této výjimečné umělkyně a také dílo jejího manžela výtvarníka Jiřího Mareše, spolu s jejich životním příběhem ilustrovaným řadou unikátních osobních dokumentů. 

Kromě téměř 3000 nemovitých kulturních památek, z toho 16 národních kulturních památek, se na území Kraje Vysočina nacházejí 3 městské a 3 vesnické památkové rezervace, 22 městských a 5 vesnických památkových zón a 1 krajinná památková zóna. Na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jsou zapsány: Telč-historické jádro města, Zelená hora-poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, Třebíč-soubor židovské čtvrti, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa, což znamená, že Kraj Vysočina se může pyšnit nejvyšším počtem památek UNESCO v rámci ČR (celkem 3).

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči, je jedním ze čtrnácti krajských pracovišť NPÚ. Jeho úkolem je naplňovat v Kraji Vysočina poslání odborné instituce památkové péče dané zákonem o státní památkové péči, např. zpracovávat odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, poskytovat konzultace a odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při jejich obnovách a sledovat stav památkového fondu na území kraje. Pracoviště v Telči také zpracovává návrhy na prohlašování věcí či objektů za kulturní památky a podílí se následně na jejich evidenci. Spravuje dokumentační sbírky plánů, fotografií a dalších odborných podkladů ke kulturním památkám, vede veřejně přístupnou knihovnu, vydává sborník Památky Vysočiny, organizuje cyklus přednášek Rodinné stříbro – Památky kolem nás a provádí archeologické průzkumy.