KUNŠTÁT: Laureátem 51. ročníku Literární soutěže Františka Halase se v sobotu 21. října 2023 stal básník Alexandr Pech, který v Kunštátu převzal rovněž Zvláštní cenu Klementa Bochořáka, spojenou s možností vydání básnické sbírky knižně dosud nepublikujícímu autorovi.
Alexandr Pech se narodil roku 2002 v Děčíně. Jeho texty byly publikovány ve Tvaru a Protimluvu, v libereckém Světliku či v zinu pražské komparatistiky Koszina a na webech revue Prostor, časopisu Ink ad. Je finalistou Literární soutěže Františka Halase 2022. Dále byl oceněn v 19. ročníku Literární soutěže o cenu Filipa Venclíka (2020), Hořovicích Václava Hraběte (2022), Mladé Proseči Terézy Novákové (2022) a Literární soutěži Jana Palacha (2022). Kromě psaní příležitostně překládá z francouzštiny a polštiny, vybrané básně z rukopisného překladu sbírky Którego nie było Rafała Wojaczka vyšly ve Tvaru 11/2023. Žije a studuje v Praze. Básnická prvotina Alexandra Pecha vyjde jako jedenáctý knižní svazek samostatné Edice LSFH na sklonku roku 2024.
ALEXANDR PECH
Zaříkávadlo I
Vymršťuju se z útrob
a nemýlím se, smrčák
spřáhnutej s prstí
a přifařenej dovnitř.
Ouzkost je srdénko naruby,
hrkne-li nutkání
pokroutit kejhákem,
křením se jako kořínkář.
Pověry si stejskaj,
že chroustám šutří
a tvaruju se po hadrářsku.
Mezi řečma dřevnatím,
a až se utrhnu,
vyžbleptneš moje jméno.
Mordýřská III
Vykejchnutý práče co skus brousí
o drť I dušinky zapředou si
z mlžnejch nitek který smutky plašej
I dušinky předou na rubáše
Vohákni se Hansi do mundúru
běs ti do peřiny zastlal můru
Vykrvil řeč kterou nerozproudil
Huhňá potom rozhupuje moudí
když dušinky choděj sbírat klestí
Huhňá zahrabanej na rozcestí
Vohákni se Hansi do mundúru
smrčata už vysvlíkla si kůru
(Básnický profil Alexandra Pecha na internetových stránkách soutěže.)
Uznání poroty 51. ročníku Literární soutěže Františka Halase dále získali
Lukáš Červený (*1993)
Matěj Kulišťák (*1998)
Klára Latta (*1999)
Padesátého prvního ročníku Literární soutěže Františka Halase pro mladé básníky a básnířky ve věku do třiceti let se zúčastnilo 84 autorů a autorek z celé České republiky. Zaslané příspěvky posuzovala porota ve složení Klára Goldstein (básnířka, literární vědkyně), Miroslav Chocholatý (literární kritik, vysokoškolský pedagog), Vojtěch Kučera (básník a příležitostný editor, dramaturg Literární soutěže Františka Halase).
Na dvoudenní setkání, které proběhlo v Kunštátu ze soboty na neděli 21. až 22. října 2023, přijala pozvání desítka finalistů a finalistek, jejichž tvorba byla představena i na internetových stránkách soutěže. Kromě již jmenovaných to byli Erubescit, Michal Grac, Lucie Janečková, Kristýna Petišková, Matyáš Vejvalka, Apolena Vybíralová. V rámci setkání proběhla rovněž připomínka básnické tvorby Františka Halase.
Knihy pro finalisty poskytla nakladatelství Dobrý důvod a Šimon Ryšavý.
Vyjádření poroty k tvorbě Alexandra Pecha
Alexandr Pech předkládá cyklus definovaný suverénně obráběnou materií jazyka. Křísí slova dávno zapomenutá, zkouší rzivá ostří neologismů, a to vše ve fascinující jednotě výsostně osobité poetiky, která se čtenáři nevzdává lehce. Ostnaté skořápky, do níž je třeba se probít, aby nás jádro zděsilo ještě více – svou obrazností, svou syrovostí a symbolikou. (Klára Goldstein)
Cyklus nazvaný Hansiáda je výjimečnou událostí dnešní poezie. Je spojený se jménem ústřední postavy, které je nejen tmelem, ale až jakými zaklínadlem neumožňujícím cestu tímto souborem předčasně opustit. V magii slov ožívají příběhy, mýty i legendy spojené s krajinou severních Čech, s krajinou Sandstein, tedy místy, kudy se již dříve s oblibou toulal Radek Fridrich. Přesto Alexandr Pech nejde pevně v jeho šlépějích, je osobitý jazykově i obrazně. Je silně svázán se severočeskou krajinou, s jejími příběhy, kterou neustále zachycuje, zpřítomňuje a vdechuje jim nový život. Básně se vyznačují osobitou poetikou, kdy do současnosti promlouvá jakési dávno. A přitom není vah, které by řekly, co z dějů v básních má reálný základ a kdy se pohybujeme v sedimentech autorovy fantazie. Vše je ztišené, nikoliv halasné. A přitom silné a překvapivě vyzrálé. Věru
zajímavý hlas! (Miroslav Chocholatý)
Ucelený soubor deseti básní Alexandra Pecha s názvem Hansiáda, tematicky ukotvený do poválečné krajinyseveročeských Sudet, je pro mě pomyslným hřebem soutěžních příspěvků letošního ročníku Literární soutěže Františka Halase. Autor jím trefuje přesně, ryje na dřeň a drásá. Jeho nástrojem není nic jiného než jazyk. Krouhá, krouhá slova a ona, vyhřezlá, chrují, až se tají dech. Dlouhodobě obdobných stylem těží básně o generaci starší Radek Fridrich, se kterým se autor geograficky setkává i v místě svého rodiště – Děčíně. Alexandr Pech jde ale systematicky dál, hlouběji. Je uvnitř. A tvoří. Nejen suverénním jazykem, ale i jazyk samotný. V zaslaném souboru, ač tematicky syrovém a drsném, totiž nelze nic jiného, než rochnit se a ržát. (Vojtěch Kučera)
Literární soutěž Františka Halase, určená pro autorky a autory od 15 do 29 let včetně, probíhá nepřetržitě od roku 1972. Od roku 2012 jsou pořadateli soutěže Město Kunštát a Spolek přátel umění města Kunštát. Podrobnosti k historii a současnosti Literární soutěže Františka Halase jsou k dispozici na internetových stránkách lsfh.webnode.cz a na www.facebook.com/LiterarniSoutezFrantiskaHalase.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.