ČR: Společnost GLAZ Bridge právě vyhlásila veřejnou soutěž Funerary Art competition Open call vol II. na řešení současných funerálních stél a náhrobků pro interiér i exteriér. Povinným materiálem jsou opět sklo, kámen, kov nebo beton. Soutěž se uzavírá 15. 1. 24 a na konci února budou vyhlášeni umělci, jejichž vybraných dvanáct vítězných objektů bude zařazeno do druhé kolekce Glaz Bridge projektu. Výstava proběhne v létě 2024 částečně opět v Uměleckoprůmyslovém muzeu. První vybraná autorka již byla odtajněna-je jí uznávaná malířka Lucie Jindrák Skřivanová.
Po skončení jedné z nejúspěšnějších výstav „Skleněná duše“ v Uměleckoprůmyslovém muzeu, kterou shlédlo 14 000 návštěvníků, našel první objekt svého majitele. Dílo poputuje k rodině Romana Duška, zakladatele festivalu Signál a vedoucího audiovizuální sekce v Národním divadle, který nedávno tragicky zesnul. U dalších děl z první sbírky si mohou privátní zákazníci a sběratelé umění zakoupit druhou až pátou kopii urny.
Vzniká rozsáhlá tištěná publikace s názvem Skleněná duše, ve které je zaznamenána první kolekce včetně popisu jejich vzniku a medailonku autorů a která mapuje i světové odchodové rituály, funerální slovník a rukodělná řemesla s kolekcí spojená.
Lucie Jindrák Skřivánková (1982) sídlí v Praze ve svém ateliéru na Novém Světě-v srdci historické Prahy u Pražského hradu. V roce 2009 absolvovala Akademii výtvarných umění v ateliéru Michaela Rittsteina. Již během studií debutovala na českou scénu svou osobitou strukturální malbou. Tato pozoruhodná česká malířka má na svém kontě již nespočet výstav v ČR-např.Karpuchina Gallery, Trafo Gallery, The Chemistry Gallery, ale také v zahraničí-Německu, Brazílii, Švédsku. Na obrazech Lucie Skřivánkové je na první pohled zřejmá temperamentní osobnost: abstraktní obrazy větších rozměrů přitahují pozornost svou barevností a expresivním malířským gestem. Při bližším pohledu však divák objeví jemné barevné nuance a struktury, které odkazují na její jemnější a velmi intuitivní stránku prostředí.
Lucie J. Skřivánková inklinuje k vyjádření se sklonem k abstrahování tvaru. Liší se v poměrně širokém rozmezí definovaném na jedné straně jemnou texturou nebo strukturním vrstvením a výraznými deformacemi na straně druhé. Tvorba je podpořena především malbou sádrovými pastami, zpracovanými přímo prsty nebo i pomocí nástrojů určených pro subtilní stavební či fasádní činnosti, takže její lineárně vedené gestické kompozice-s trochou nadsázky-dosáhnou haptických kvalit.
Inspiruje se svým bezprostředním okolím. Je multidisciplinární umělkyní a pracuje také s gobelínem, tapisérií, mapováním, AR a sochami. Pro ni charakteristický expresivně koloristický malířský rukopis se propisuje i do rozličných mezioborových spolupráci s umělci z různých oborů-návrháři, architekty a dalšími. Od roku 2020 společně s kolektivem M.P.K.J.V.L.J.S. spoluvytváří umělecký nábytek a předměty, které vycházejí z tradičních uměleckých disciplín a formou experimentu nabourávají hranice užitého designu a umění. Je zastoupena v soukromých sbírkách v Čechách i na Slovensku. Své umění prodává kontinuálně. A to i do Hollywoodu, kdy umělecký nábytek vytváří v kolaboraci s umělci Milanem Pekařem a Jakubem Vávrou. Za sebou má čerstvě Artfair v Jižní Korei.
„Do projektu Glaz Bridge vstupuji, protože mě v mé tvorbě baví objevování a práce s novými materiály. A sklo je pro mě velmi fascinující médium, stejně tak jako myšlenka prostorového objektu. S nápadem jít s mou prací do prostoru si už dlouho pohrávám a tento Opencall by mi mohl otevřít cestu ke zkoumání a práci na prostorovém objektu.“ říká Lucie JIndrák Skřivánková
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.