PLZEŇ: Divadelní léto pod plzeňským nebem se v sobotu 15. července definitivně rozloučil s diváky derniérou představení „Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho“. Festival po šestnácti letech končí, úspěšná komedie „39 stupňů“, která měla premiéru letos v červnu, se ale bude hrát i nadále. Inscenace měla mimořádný ohlas u diváků i kritiky, organizátoři z plzeňského spolku PaNaMo se ji proto rozhodli přenést z venkovní scény na jeviště plzeňského Divadla Alfa. Zároveň připravují zcela nový projekt, zaměřený na žánr imerzivního divadla.
Festival Divadelní léto vytvořil od roku 2008 každý rok jednu činoherní inscenaci, pro kterou postavil scénu na vybraném místě Plzně. Zároveň vždy zopakoval i reprízy inscenace z předešlého roku. Letošní novinka, bláznivá komedie ve stylu film noir „39 stupňů“ diváky okouzlila. „Komedie ‚39 stupňů‘ patří k tomu nejlepšímu, co na Divadelním létě vzniklo. Máme spoustu krásných ohlasů na sociálních sítích i osobně od diváků, byla by škoda, kdyby inscenace po deseti reprízách spolu s festivalem skončila. Rozhodli jsme se ji proto převést do interiéru. Zatím budeme hrát několikrát do roka v Plzni, počítáme ale i se zájezdy a festivaly,“ prozradila Marcela Mašínová, ředitelka Divadelního léta a předsedkyně spolku PaNaMo.
Komedie britského autora Patricka Barlowa „39 stupňů“ se bude v lednu 2024 hrát v Divadle ALFA, které je domovskou scénou Tomsy Legierského, uměleckého šéfa Alfy a také jednoho z protagonistů inscenace „39 stupňů“. Spolu s ním se na scénu vrátí i herci Jan Meduna, Eva Leimbergerová a Jan Holík. Vstupenky budou k dostání na podzim.
Spolek PaNaMo připravuje i další projekt, který naváže na končící Divadelní léto. „Rádi bychom do Plzně přivedli opět něco nového. Tentokrát to bude žánr imerzivního divadla,“ uvedla Marcela Mašínová. „Imerze se v našem podání bude odehrávat v zajímavém nedivadelním prostoru v Plzni. Diváci budou mít možnost se v daném prostoru pohybovat a ponořit se tak do příběhu spolu s herci. V tuto chvíli jednáme s předními českými tvůrci imerzivního divadla, které bychom do Plzně rádi přivedli, a vybíráme i vhodné prostory,“ dodala Marcela Mašínová.
Bez větších změn zůstává Můj život s…, druhý z festivalů, který spolek PaNaMo pořádá. Téma letošního 12. ročníku zní Můj život s energií. Festival bude zahájen 17. října 2023 představením improvizační skupiny NO A!, která vznikla jako výsledek experimentů v Laboratoři Simony Babčákové.
Festival Divadelní léto pod plzeňským nebem podpořili město Plzeň a Plzeňský kraj.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
OSTRAVA: Spolek Fiducia zveřejnil další ze série dokumentů z cyklu Ostravské kulturní stopy. Tentokrát jsme se věnovali vítkovickému nádraží, které je podle historika umění Rostislava Šváchy jedním z nejcennějších příkladů bruselského stylu v české architektuře 60. let 20. století. Výpravní budova, která vznikla na tzv. Polanecké spojce v letech 1963–1967 podle návrhu architekta Josefa Dandy, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. O památkovou ochranu nádraží se bojovalo řadu let a přestože se chystá rekonstrukce v režii Správy železnic, není zatím zcela jasné, jak bude jeho příběh pokračovat.
Podívejte se na náš nový dokument, kde se dozvíte více od historika umění Martina Strakoše z ostravského Národního památkového ústavu.
Dokument najdete ZDE.