500. repríza veleúspěšné maňáskové grotesky Tři mušketýři
PLZEŇ: V pondělí 19. 6. ráno odehráli loutkoví Tři mušketýři pětisté představení. Nejúspěšnější inscenace v historii plzeňského Divadla ALFA je ověnčená cenami z mnoha českých i zahraničních festivalů a hrála se v celé řadě zemí. Kromě Evropy jí tleskali diváci v USA, Kanadě, Japonsku, Izraeli, Turecku či Spojených arabských emirátech. Premiéra Tří mušketýrů se uskutečnila v dubnu 2006.
Pod kultovní inscenací jsou podepsáni kmenoví tvůrci Alfy, režisér Tomáš Dvořák, dramaturg Pavel Vašíček a výtvarník Ivan Nesveda. Inspirovali se slavným románem Alexandra Dumase staršího a také jednou z jeho verzí na stříbrném plátně, němou groteskou Maxe Lindera z roku 1922. Inscenace je nabitá gagy a hraje se téměř beze slov, loutky se mezi sebou dorozumívají pomocí citoslovcí. Funkci filmových mezititulků přebraly písničky, zpívané za živého doprovodu harmoniky, dud a bicích. Autorem hudby je Michal Vaniš a texty k písničkám napsala herečka Blanka Josephová-Luňáková. Díky známému příběhu i nadsázce jsou plzeňští Tři mušketýři dobře srozumitelní. I pro maňásky platí: „Jeden za všechny, všichni za jednoho!“
Výjimečnost inscenace podtrhuje loutkářské mistrovství herců Divadla ALFA, kteří v ní účinkují. Jsou to Martina J. Hartmannová, Petr Borovský nebo Petr Vydarený, Martin Bartůšek, Bob Holý, Robert Kroupar, Blanka Josephová-Luňáková, Matěj Siegl a Vladimír Sosna.
Mezi více než dvaceti cenami a nominacemi, které Tři mušketýři doma i po světě nasbírali, jsou ceny z festivalu Skupova Plzeň, Cena Erik, velmi prestižní nominace výroční divadelní Ceny Alfréda Radoka (2006) nebo pomyslný titul Inscenace roku 2006 v anketě Divadelních novin. V roce 2011 bylo představení oceněno, jako nejlepší inscenace na festivalu Dítě v Dlouhé. Mušketýři přivezli ceny i z festivalů v Srbsku, Polsku, Maďarsku, Slovensku, Chorvatsku nebo Slovinsku.
Ani 17 let po svém prvním uvedení inscenace Tři mušketýři nezestárla. I nadále zůstává v repertoáru Divadla ALFA. „Tři mušketýři je bezesporu mezinárodně nejúspěšnější česká loutková inscenace po roce 2000. Když spočítám všechna zahraniční hostování a ohlasy, myslím že bude patřit mezi mezinárodně nejúspěšnější počiny celého českého divadla,“ řekl Jakub Hora, ředitel Divadla ALFA. Mušketýři budou také dál cestovat. V září a říjnu 2023 pojedou hrát do Německa, čeká je Braniborsko, severní Německo a mezinárodní loutkový festival v bavorském Augsburgu.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
OSTRAVA: Spolek Fiducia zveřejnil další ze série dokumentů z cyklu Ostravské kulturní stopy. Tentokrát jsme se věnovali vítkovickému nádraží, které je podle historika umění Rostislava Šváchy jedním z nejcennějších příkladů bruselského stylu v české architektuře 60. let 20. století. Výpravní budova, která vznikla na tzv. Polanecké spojce v letech 1963–1967 podle návrhu architekta Josefa Dandy, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. O památkovou ochranu nádraží se bojovalo řadu let a přestože se chystá rekonstrukce v režii Správy železnic, není zatím zcela jasné, jak bude jeho příběh pokračovat.
Podívejte se na náš nový dokument, kde se dozvíte více od historika umění Martina Strakoše z ostravského Národního památkového ústavu.
Dokument najdete ZDE.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818