Postapokalyptický MARS v bývalé vodní nádrži v Kutné Hoře
KUTNÁ HORA: Studentská umělecká skupina OLDstars odstartuje své léto “on the road” site-specific divadelní inscenací post-apokalyptického textu MARS německého dramatika Mariuse von Mayenburga. Jediné uvedení inscenace ve vypuštěné, betonové, bývalé vodní nádrži Sukov u Kutné Hory proběhne pod širým nebem 8. července 2023.
OLDstars z. s. se po roce opět vydávají na cesty mimo svůj prostor Bytového divadla H2/O v pražské Košické ulici. Prvním letním projektem letošního léta bude unikátní site-specific projekt MARS u Kutné Hory. Výtěžek z projektu podpoří ve spolupráci s Divadlem X10 výtvarnou instalaci na veřejném prostranství v centru Kutné Hory..
“Text pracuje s tematikou zkázy, ale nechybí mu humor. Sledujeme postavy ve zdánlivě bezvýchodné situaci. Snaha utéct, opustit planetu, pro ně ale není palčivým aktuálním problémem, jako spíše vnitřním pnutím či neklidem každé postavy. Co to znamená sebezáchova? Kolik toho má společného s vyšším cílem záchovy lidského druhu? Jak důležitý je jednotlivec a kdy je důležitější komunita?” ptá se dramaturgyně inscenace Karolína Vaňková.
V bývalé zavlažovací nádrži Sukov, dnes nevyužívané a nazývané „betonové monstrum,“ uvedou studenti a absolventi JAMU a DAMU pod hlavičkou festivalu OLDstars on the Road 2023 inscenaci textu Mars současné hvězdy německého divadla, dramatika Mariuse von Mayenburga. Enigmatický text představuje snad variantu blízké budoucnosti. Země se řítí do Slunce a jediná cesta ven je pryč. Čtyři osoby se účastní organizovaného testu, který má učit jejich vhodnost do mimozemské kolonie. Na ploše globálních problémů a otázek se nám ukazují mikrohry lidských vztahů.
„Jako lidé si apokalypsu často představujeme velmi mysticky a romanticky. Opuštěné lidské výtvory, vypnuté stroje, beton, který začíná zarůstat trávou. Konec lidstva ale není konec světa jako takového. Ptáme na to, co to znamená lidskost v extrémní situaci, odkud se bere lidská soudržnost a proč je objetí úlevné i na planetě, která neodvratně, dřív nebo později, dojde záhuby,” komentuje režisér Martin Modrý.
Po představení se betonové jeviště inscenace promění v after party, která poběží až do ranních hodin. Diváci budou na lokaci sváženi autobusem z blízkých vlakových stanic. Stejně tak bude autobus po představení diváky vozit zpět na vybrané vlakové spoje do velkých měst. Na lokaci bude k dispozici občerstvení a případné zázemí pro diváky laskavě poskytne Církevní gymnázium v Kutné Hoře.
Projekt byl podpořen grantem Města Kutná Hora a grantem Státního fondu kultury - děkujeme!
Záštitu nad projektem převzala hejtmanka Středočeského kraje Mgr. Petra Pecková, radní města Kutná Hora Tomáš Morawski a rektor JAMU MgA. Petr Michálek. Na projektu spolupracuje dobrovolnické centrum Univerzity Karlovy.
Za podporu dále děkujeme firmám: ČEZ, Stagelab, Magnetic, Lepor, Vektra a RC Europe.
Oficiálním distributorem vstupenek je Goout.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
OSTRAVA: Spolek Fiducia zveřejnil další ze série dokumentů z cyklu Ostravské kulturní stopy. Tentokrát jsme se věnovali vítkovickému nádraží, které je podle historika umění Rostislava Šváchy jedním z nejcennějších příkladů bruselského stylu v české architektuře 60. let 20. století. Výpravní budova, která vznikla na tzv. Polanecké spojce v letech 1963–1967 podle návrhu architekta Josefa Dandy, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. O památkovou ochranu nádraží se bojovalo řadu let a přestože se chystá rekonstrukce v režii Správy železnic, není zatím zcela jasné, jak bude jeho příběh pokračovat.
Podívejte se na náš nový dokument, kde se dozvíte více od historika umění Martina Strakoše z ostravského Národního památkového ústavu.
Dokument najdete ZDE.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818