ČESKÁ LÍPA: Historickými zajímavostmi i nádhernou, méně známou oblastí láká k návštěvě památek i k turistice severní část naší země. Nejen historické tradice českých vládců, ale také budování církevních objektů utvářelo dnešní Českou Lípu s bohatstvím historické i současné církevní kultury.
Hraniční oblast často v dávných dobách zaujala válečníky a lapky, protože se zde nacházely neprostupné lesy a skalnatá, řídce osídlená území, a to poskytovalo možnosti k hledání bohatství či loupení. Pro větší bezpečnost tak začala vznikat vojenská území a cvičiště, zvláště pod severními horami naší země, kde vedla cesta z Prahy přes Českou Lípu až do Německa. Na této trase nenajdeme mnoho velkých sídelních míst, přesto však bylo podél řeky Ploučnice vybudováno ve 13. století významné ekonomické a církevní centrum Lipá.
Nejen historické tradice českých vládců, ale také budování církevních objektů vytvořilo dnešní Českou Lípu s bohatstvím historické i současné církevní kultury. Mnozí návštěvníci si možná ani nevšimnou, že má toto město pět kostelů, z nichž některé mají velký význam v oblasti kultury. Největší z nich je v Bazilika Všech svatých. Tato stavba navazující na klášter byla dokončena v roce 1710. Zvláště v předvánoční době se zde konají koncerty, své místo tu má také cyklus Lípa Musica. Řada koncertů bývá i v kostele Narození Panny Marie, který byl postaven v letech 1706 – 1710. Gotický kostel Máří Magdaleny byl založen ve 13. století, roku 1460 přestavěn Berkou z Dubé, v 16. století přetvořen do dnešní podoby. Dnes se v něm konají nedělní mše. Kostel Povýšení svatého Kříže byl postaven v druhé polovině 14. století a je občas využíván ke konání pohřbů.
Navázat na slavnou duchovní historii města se podařilo v roce 1929 výstavbou kostela Mistra Jana Husa. Byl postaven podle návrhu českolipského architekta Richarda Brosckeho jako německý evangelický kostel. V roce 1945 ho převzala Církev československá husitská. V současné době prochází rekonstrukcí, a přesto nebo právě proto zde probíhají benefiční koncerty na záchranu kostela. Navíc je to kostel s nejskvělejší akustikou. Manželé Truncovi, kteří se o kostel starají, uskutečňují různorodé kulturní akce - výstavy, koncerty, Vánoční hry, Pašijové hry… Farářka Marie Truncová zve každou neděli na pravidelné mše.
Historické bohatství, které vznikalo po staletí, stále zkrášluje nejen církevní památky, ale také světské stavby. Pro turisty může být zajímavá zřícenina Vodního hradu. Město dále zdobí svou zajímavou architekturou nově zrekonstruovaná kavárna Union, jejíž secesní budova pochází ze 17. století. V centru města můžeme na náměstí najít budovu radnice. O první budově, která byla postavena nad sklepením ještě starší zástavby, najdeme písemnou zmínku už v roce 1465. Středověká radnice na pomezí gotiky a renesance byla zřejmě vybudovaná po požáru roku 1516. Radnice, morový sloup, empírová kašna a řada domů na náměstí je součástí městské památkové zóny vyhlášené 10. 9. 1992.
Město po řadě požárů i válek ztratilo množství bohatých památek, ale celá řada objektů i ukrytých v podzemí stále dokazuje bohatství hospodářského i kulturního života minulých staletí a dochovanou architekturou i památkami nabízí plno možností pro návštěvníky i turisty.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.