Semlerova rezidence byla přijata do mezinárodní sítě ICONIC HOUSES
PLZEŇ: ‚Skrytý klenot v Plzni‘ – tak byla uvedena kulturní památka Semlerova rezidence do mezinárodní sítě ICONIC HOUSES, která soustřeďuje výjimečné stavby světových architektů 20. století. Unikátní bytový interiér, jehož prostorovou koncepci navrhl Adolf Loos a projekt detailně rozpracoval Heinrich Kulka, je jedinou realizací v Plzni, kde je uplatněn princip Raumplanu. Semlerova rezidence dnes patří mezi 12 objektů v České republice, náležejících do této sítě, a ocitla se tak ve společnosti takových staveb, jakými jsou například brněnská Vila Tugendhat, pražská Müllerova vila, ale i jedna z dalších plzeňských Loosových realizací, Brummelův dům.
ICONIC HOUSES je nadace registrovaná v Holandsku jako obecně prospěšná společnost a sdružuje 188 významných budov 20. století po celém světě, které jsou alespoň částečně přístupné veřejnosti a slouží jako prohlídkový objekt. Toto mezinárodní společenství je založeno na odborné spolupráci; mimo jiné pořádá mezinárodní konference a setkání, ale také propaguje pozoruhodné stavby jako turistické destinace. Majitelé domů, ať už soukromé osoby, nadace či státní instituce, mohou sdílet své zkušenosti s rekonstrukcí, restaurováním či provozem svých objektů. Semlerova rezidence se zařadila mezi ikonické stavby světových architektů, jako například Franka Lloyda Wrighta, Le Corbusiera, Antoni Gaudího, Ludwiga Mies van der Rohe a mnoha dalších.
Letos se uskuteční konference ICONIC HOUSES poprvé v České republice ve dnech 22. – 26. května. V rámci jedné z částí konference proběhnou odborné přednášky v Praze, kde Petr Domanický, kurátor sbírky architektury ZČG, představí nejnovějšího člena sítě – Semlerovu rezidenci. Klíčovou částí konference ovšem budou prohlídky domů; v případě Plzně jsou to realizace konceptů či projektů Adolfa Loose, neboť město se pyšní největším počtem jeho realizací hned po Vídni. Program prohlídek připravuje organizace Plzeň – TURISMUS ve spolupráci se Západočeskou galerií v Plzni.
„Semlerova rezidence si zaslouží být ve společnosti dalších ikonických staveb 20. století. Realizace je sice především dílem Heinricha Kulky, můžeme ji ale považovat za určité završení mnohaletého působení Adolfa Loose v Plzni, která je po Vídni druhým nejvýznamnějším ohniskem jeho práce vůbec. Zařazení považuji také za ohodnocení práce všech, kdo se podíleli na obnově a restaurování domu, a samozřejmě Západočeské galerie v Plzni, která to vše organizovala a objekt provozuje,“ doplňuje Petr Domanický, autor expozic Semlerovy rezidence a garant obnovy objetu za ZČG.
Historický bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových, který vznikl v letech 1933–1934, patří k předním památkám moderní architektury ve střední Evropě. Nemá klasická podlaží; jeho jednotlivé prostory různých výšek se v šesti úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly. Toto řešení, nazývané Raumplan, zde navazuje na Loosovo pojetí Müllerovy vily v Praze. Plzeňský kraj získal bytový dům v roce 2012 a předal jeho správu Západočeské galerii v Plzni. Obnova a restaurování objektu proběhly ve třech etapách: první začala již v roce 2013 a poslední, nejnáročnější, probíhala v letech 2019–2022. Návštěvníkům se rezidence otevřela 23. září 2022 a od svého zpřístupnění se těší velkému zájmu.
Návštěvnické centrum Semlerovy rezidence je otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.
Vstupenky na prohlídku historického interiéru je možné zakoupit také na www.semler.cz a www.adolfloosplzen.cz.
Západočeská galerie v Plzni, Semlerova rezidence, Klatovská 110, Plzeň
Mohlo by vás také zajímat...
OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc připravila k příležitosti státního svátku sérii pěti koncertů, kterými potěšila publikum ve městech Prostějov, Jeseník, Olomouc, Šumperk a Přerov. U příležitosti letošního Roku české hudby bylo hlavní programovým leitmotivem celého turné hudba výhradně českých autorů. Diváci se mohli těšit z mimořádných výkonů talentovaného rumunského violoncellisty Andreie Ionițy, který je nositelem prestižní ceny z mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského a pravidelně vystupuje s předními orchestry po celém světě.
ČR: Česká republika patří mezi jeden z dvaceti šesti států, které mají polární základnu na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zde už patnáct let provádějí unikátní výzkumy. Zaměřují se na dopad klimatických změn na Antarktidě a na to, jak tyto změny působí na území naší republiky. Film Petra Horkého Čeští vědci v Antarktidě představuje práci tuzemských výzkumníků a jejich způsob přemýšlení o globálních změnách, které čím dál tím více ovlivňují životy nás všech. To vše v nádherných a dechberoucích scenériích drsné antarktické krajiny. Dokument odvysílal program ČT2 dnes, 29. října, dostupný je i v iVysílání.
ČR: Byl to ten nejveselejší “dušičkový“ rozhovor, jaký jsem kdy vedla. Mým hostem v rozhlasovém studiu byl sochař, malíř, spisovatel a pedagog Vladimír Preclík. Vyprávěl o slavnosti v Den mrtvých v Mexiku, o tradici plné barev, hudby, zábavy a radosti. O pár let později – už o poznání vážněji – jsme se k tématu vrátili v knižním dialogu Sochařům se netleská. Tehdy jsem si uvědomila, jak důležité je připomínat si své blízké, a dokonce klást jim i dosud nezodpovězené otázky. Tak jako Vladimír Preclík svému otci Aloisovi v následujícím textu.
ČR: Tajný řád, jehož posláním je udržet rovnováhu mezi dobrem a zlem. S tím mu pomáhá lovec, který zasahuje tam, kde je odhalení a dopadení pachatele nad možnosti běžných postupů policejního vyšetřování. Osm případů s prvky thrilleru řeší v koprodukčním televizním seriálu Lovec herci Pavel Kříž a Jana Kolesárová. Nový projekt režiséra Jiřího Stracha tematicky navazuje na jeho divácky úspěšné minisérie Ďáblova lest, Ztracená brána či seriál Labyrint. Premiéru prvního dílu Lovce uvedla ČT1 ve středu 30. října.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818