Týden ukrajinského filmu představí drsnou realitu, historii i nadhled
PRAHA: Navzdory okolnostem se již po páté v Praze uskuteční festival Týden ukrajinského filmu. Přehlídka, která proběhne v pražském kině Atlas od 8. do 15. listopadu, opět představí atraktivní výběr ukrajinské kinematografie posledních let. V programu festivalu se objeví nejnovější filmy i starší snímky, reflexe dlouhodobého konfliktu s Ruskem i běžný život z různých pohledů, historická dramata, literární adaptace, velké mezinárodní koprodukce i skromnější díla, stejně jako poutavé dokumentární filmy nebo film pro děti.
„Ukrajinská kinematografie dnes plní dvojí velmi důležitou roli. Jednak slouží jako emocionální a psychologická platforma, která válkou sužovanému ukrajinskému národu nabízí naději i reflexi, jednak je tou nejkomfortnější a nejsrozumitelnější formou informování o Ukrajině v zahraničí. Dnes více než jindy je potřeba seznamovat veřejnost s ukrajinskou kulturou, představovat kvalitní ukrajinské umění, které má mezinárodní renomé,“ říká dramaturgyně festivalu a ukrajinistika Lenka Víchová a dodává: Týden ukrajinského filmu dokáže, že kultura a umění je součástí toho, co musíme bránit a za co stojí bojovat.“
Festival v kině Atlas zahájí 8. listopadu debut režiséra Maksyma Nakonečného Pohled motýla, který měl premiéru na festivalu v Cannes v sekci Un Certain Regard a letos byl s úspěchem uveden na MFF Karlovy Vary.
Všechny filmy budou uvedeny v původním znění s českými titulky. Více informací na www.ukrajinafilmfest.cz. Vstupenky je možné zakoupit online na www.kinoatlas.cz/klient-181/kino-52/stranka-13495 nebo na pokladně kina Atlas.
V některých filmech je ústředním tématem válečná realita, přítomná na Ukrajině minimálně od roku 2014. Ve svém debutovém filmu Pohled motýla vypráví režisér Maksym Nakonečnyj příběh vojačky Lilji, která se vrací z několikaměsíčního válečného zajetí na Donbase. Ukazuje osud ženy, která sveřepě odmítá roli oběti, a citlivě se táže, jak tísnivá může být existence ve společnosti sužované válkou. Válečné drama Odraz režiséra Valentyna Vasjanovyče rovněž představuje složitou cestu ukrajinského zajatce, chirurga Serhije, zpět do role manžela, muže a otce rodiny. Prorocká antiutopie, kterou dnešní realita zjevně umocňuje, to je další film Valentyna Vasjanovyče Atlantida. V roce 2025, tedy rok po ukončení rusko-ukrajinské války, zbyla na východní Ukrajině poušť nevhodná k lidskému životu a bývalý voják se s novou přítelkyní Katjou učí žít bez války.
Také pohnutá historie Ukrajiny inspiruje různým způsobem filmové tvůrce. Mychajlo Illjenko ve filmu Život jednoho domu, inspirovaného básní ukrajinského národního barda Tarase Ševčenka, pracuje se symbolickou postavou Kateryny, ženy čekající na návrat bratra ze zajetí a po staletí zvedající svůj dům z trosek. Průvodce režiséra Olese Sanina vypráví příběh přátelství desetiletého Američana Petera a slepého ukrajinského banduristy Ivana na pozadí nejděsivějších událostí třicátých let minulého století na Ukrajině. Volnou inspiraci dávnou historií je pak možné najít také ve vánoční pohádce režiséra Mychajlo Kostrova Pekelný prapor aneb Kozácké Vánoce. Život současné Ukrajiny před válkou s nadhledem odráží komedie Divocí holubi Arkadije Nepytaljuka, který sleduje temperamentní trhovkyni Ljudku na cestě taxíkem z města do poloopuštěné vesnice za každoroční nemilou povinností upravit hroby blízkých. I Pamfir, sebejistý koprodukční debut Dmytro Sucholytkyje-Sobčuka, zručně kombinuje prvky antické tragédie, westernu i thrilleru na pozadí barvitého světa ukrajinsko-rumunského pohraničí.
Dokumentární tvorbu na letošním Týdnu ukrajinského filmu zastoupí Hlas tepláren, v němž režisérka Nadija Parfan nabízí citlivý a současně humorný pohled na nesnadnou práci dispečerů, opravářů a účetních v industriálních kulisách ukrajinských tepláren. Ve vizuálně propracovaných černobílých kompozicích představuje obraz člověka, který se stává pouhou tečkou na mapě velkých geopolitických událostí koprodukční dokument režisérky Aliny Horové Z deště pod okap. Sleduje osudy členů rodiny Sulejmanových rozesetých od Německa přes Ukrajinu až po Irák a Sýrii. Živoucí oheň Ostapa Kosťuka je příběhem tří karpatských pastevců, nostalgickým pojednáním o profesi z dob minulých, kterou bobtnající civilizace možná brzy zahubí.
Týden ukrajinského filmu je projekt, který od roku 2017 realizuje spolek RUTA za podpory a ve spolupráci s Velvyslanectvím Ukrajiny v ČR. V letošním roce byl Týden ukrajinského filmu zařazen mezi programy Goethe-Institutu a začleněný do komplexního balíčku opatření, na který Spolkové ministerstvo zahraničních věcí poskytuje finanční prostředky z doplňkového rozpočtu na rok 2022, a to s cílem zmírnit dopady ruské útočné války proti Ukrajině.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Rekola, česká bikesharingová společnost, představuje nový projekt propojující městskou cyklistiku a umění. Na sto deseti vybraných kolech v Praze se objevují polepy a odkazy na sociální sítě mladých českých talentů. Každé z těchto kol nese jedinečné umělecké dílo nebo odkaz na hudbu, poezii či grafiku. Mezi zapojené umělce a umělkyně patří hudebníci Lil Fault, The Interlude a Pastavbacku, Ay$kr, Devotch666 a Karolina Beranová, básníci Antonín Zhořec, Anna Smetanová, Josef Kináč a Nikola Týčová a vizuální umělci Max Butrón, Matyáš Melíšek a Amélie Počarovská. Ulovit si kolo a zažít inspirativní jízdu s jedním z umělců mohou lidé do konce roku.
PRAHA: Kulturní produkční platforma ProFitArt se kromě produkce divadelních inscenací zabývá také kreativním vzděláváním. Aktivity mají významný sociální dopad, zaměřují se na psychomotorický vývoj dětí, podporu mentálního zdraví a emoční inteligenci. Součástí tohoto proudu jsou například workshopy pro děti a pro pedagogy Učení cirkusem pod vedením lektorů Cécile Da Costa a Roberta Janče a také nejnovější projekt s názvem Tanec a duševní zdraví (nejen) ve školách, který ProFitArt realizuje ve spolupráci s britským souborem Company Chameleon a Švandovým divadle na Smíchově.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Barbory Votavové, brand manažerky Knihobotu, knižního online secondhandu.
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Zdeněk Fryml, Jarmila Haldová, Monika Lemberková a Jana Hladíková získali titul Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje, který udílí krajští radní za významný přínos v oblasti tradiční lidové kultury a těm, kteří se významně zasloužili o jejich udržování a rozvoj za předchozí kalendářní rok. Nově je ocenění udělováno také významným osobnostem dlouhodobě působících v oblasti tradiční lidové kultury.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818