Znovuotevření Clam-Gallasova paláce v Praze
PRAHA: U příležitosti znovuotevření perly vrcholně barokní architektury – Clam-Gallasova paláce na Starém Městě pražském připravilo Muzeum města Prahy zahajovací venkovní výstavu Clam-Gallasův palác v Praze, která bude ke zhlédnutí na Mariánském náměstí od 17. 10. do 17. 11. 2022. Na 12 panelových plochách představí historické okolnosti místa, dějiny paláce a rodiny Gallasů, jakož i jednotlivé fáze generální rekonstrukce jednoho z největších barokních šlechtických paláců na světě. Přinese také informace o dalších připravovaných výstavách a expozicích.
Pražský Clam-Gallasův palác (1714–1719) se řadí k nejvýznamnějším architektonickým památkám na území České republiky. Je skvělou ukázkou vrcholně barokní okázalosti, bohatství a vysokých životních nároků tehdejší aristokracie. Patřil k významným společenským centrům Prahy, koncertovali v něm Ludwig van Beethoven a možná i Wolfgang Amadeus Mozart. Na stěnách visela díla Karla Škréty, Petra Brandla a dalších velikánů.
Rozlehlý stavební celek na rohu Husovy ulice a Mariánského náměstí v Praze 1 je tvořený v základě čtyřkřídlým barokním objektem kolem centrálního čtvercového nádvoří. K němu je připojen vstupní věžovitý rizalit, schodištní věž a východní křídlo při zadních traktech domů, tvořících západní frontu Malého náměstí. Palácová plocha zahrnuje ještě tři menší dvory a nárožní zahradu. Monumentální vnější i vnitřní podoba paláce jsou dílem výstavby objektu v druhém a třetím decenniu 18. století a dalších úprav na konci 18. a v 19. století.
Rozsáhlá rekonstrukce paláce trvala čtyři roky a vyšla hlavní město zhruba na půl miliardy korun. Palác má nyní novou fasádu a část podlah, zrestaurované jsou interiérové malby, ozdoby na stěnách a další. Odborné práce vedl architekt Petr Malinský ve spolupráci s Janem Malouškem z Národního památkového ústavu a předními restaurátory – vše s cílem zachovat co největší množství původních prvků. Při rekonstrukci byly objeveny zamalované fresky, ale i gotické sklepy předchozích domů a podařilo se také zpřesnit dataci některých stavebních úprav paláce. Například pod látkovými tapetami byly dodnes zachovány noviny z roku 1856. Architektem rekonstrukce byl Petr Malínský.
Výstava je připravená autorským týmem ve složení: Martin Kummholz, Pavla Státníková a grafik Jiří Sušanka.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Institut umění – Divadelní ústav otevírá vzdělávací program Akademie IDU pro kulturní manažery/ky. Kurz je věnovaný osobnímu rozvoji a leadershipu pod vedením lektorky Ireny Swiecicki.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818