Připraveni na všechno

Boris Jedinák, Petr Jeřábek a kol.

Tisíce radostí v objetí úzkosti

Stojím v přezdobeném růžovém pokoji. Dekorace, krajky a pentle. Všichni už jsou nachystaní venku na zahradě, kde má každou minutou začít svatební obřad. Náš svatební obřad. Mám sucho v ústech, zvedá se mi žaludek. Třesoucíma se rukama se pokouším zapnout knoflíčky u propocené košile. S nulovou úspěšností… Za deset minut jsem zvládl zapnout jeden. Zbývá deset. Přijde mi, jako bych na tomto místě nehnutě stál už několik let. Někdo klepe na dveře.

S úzkostí jsme se za svůj život setkal každý. V těch nejméně vhodných chvílích dokáže ovládnout celé naše tělo, zaplavit hlavu černými myšlenkami, nekonečně zpomalit nebo dokonce zacyklit naše vnímání času. Autorská inscenace volně vychází z autobiografické knihy žurnalisty Scotta Stossela, v níž popisuje, jak úzkost může ovlivnit jak ty nejbanálnější všednodenní situace, tak zlomové momenty našeho života, jakými jsou například pracovní pohovor, slavnostní ples nebo svatební obřad, který by přeci měl být tou nejkrásnější chvílí našeho života. Nikoli ale ve chvíli, kdy se do něj vloží úzkost. Jak by vypadal ponor do hlavy člověka, kterého právě zastihla úzkost? Jakými způsoby se s ní můžeme vyrovnávat? Lze ji obrátit v náš prospěch?

režie a dramaturgie: Boris Jedinák, Petr Jeřábek

scénografie: Michaela Semotáková

hudba: Kvietah

hrají: Lucia Čižinská, Sára Halušková, Radek Melša, Petr Jeřábek, Boris Jedinák

premiéra: prosinec 2022, Eliadova knihovna (Divadlo Na zábradlí)

Elsa Aids

Přípravy na všechno

Mladý muž odchází od rodiny, od své ženy, s níž má dvě děti, dvojčata, a najde si mladší ženu, se kterou navazuje vztah. V současnosti velmi přítomný a „banální“ příběh, jehož hladkost mrazí, pokud se chceme zamýšlet nad hlubšími souvislostmi. Elsa Aids ve své próze popisuje tuto situaci s otevřeností, jaká se vidí jen vzácně. A čím je text „lehčí“ a splavnější, tím bolestnější jsou děje pod povrchem. V určité podobě se každého z nás tento příběh silně dotýká. Každý z nás se ocitl v některém z bodů, mezi nimiž se odvíjejí obrazy této autofikce. Chceme se přihlásit s vlastní autofikcí a vplétat ji do imaginace inscenace. Rozpad vztahů, rozchod a rozvod. Rozvrat společnosti. Otevřenost v prázdnotě, v temnotě – pojmenování bolestí. S odstupem, s důsledností, s humorem. 

S režisérem Janem Mikuláškem jsme do hlavní dvojrole obsadili dva silné představitele střední generace – Jana Hájka a Miloslava Königa. Dvojice na scéně může pracovat s motivem rozpolcené psýché a prolínat se do zdvojeného a tím amplifikovaného motivu dítěte – dvojčat. Zajímají nás mocenské pozice rodič a dospělý, absence rodiče a jejich rozehrávání, přesmyky a záměny. Motiv dvojčat má v sobě historicky něco znepokojivého, symbolizuje „světlou a temnou stránku“ každé individuality, její „stín“, ale současně nerozlučné spojení, spiklenectví. Jevištní adaptace vytvoří souhru původní prózy a nové obrazivé skutečnosti s tématy samoty, odcizenosti sobě sama, narcistickým zraněním, která znemožňují naplněný život ve vztazích. Příprava na život jako boj. Zároveň chceme akcentovat vědomí, že ve vyhasínající prázdnotě se může nečekaně obnovit život, možná ve zdravější, houževnatější podobě.

režie: Jan Mikulášek

dramaturgie: Tereza Marečková

jevištní adaptace: Jan Mikulášek, Tereza Marečková

scénografie: Petra Vlachynská

hrají: Jan Hájek, Miloslav König

premiéra: březen 2023, Eliadova knihovna (Divadlo Na zábradlí)