HLUBOKÁ NAD VLTAVOU: Alšova jihočeská galerie a Velvyslanectví České republiky ve Vídni připravily výstavu nazvanou Múzická Vídeň u příležitosti 45. výročí zveřejnění Prohlášení Charty 77 z 1. ledna 1977. Současně je tato výstava věnována předsednictví České republiky v Radě EU. Autorkou a kurátorkou výstavního projektu je Zuzana Brikcius. Výstava se nachází v prostorách Velvyslanectví České republiky ve Vídni, na Penzinger Straße 11-13. Hlavním partnerem akce je Skupina ČEZ.
„Základní dokument Charty 77 podepsalo u jeho zrodu celkem 241 signatářů, byli mezi nimi básníci, filozofové, překladatelé, představitelé undergroundové kultury, dělníci, bývalí politici, osobnosti napříč konfesemi i různými politickými názory“, vysvětluje kurátorka Zuzana Brikcius. Neohrožený postoj zástupců různých myšlenkových škol a jednoznačné vyjádření odporu proti vládnoucímu komunistickému režimu vyvolaly v demokratické západní Evropě i v USA vlnu solidarity a podpory. Zcela nepochybně v tom sehrály neocenitelnou roli světově proslulé osobnosti, které Prohlášení sestavovaly. Byli to první mluvčí Charty 77 - humanistický filozof Jan Patočka, dramatik a spisovatel Václav Havel a bývalý politik Jiří Hájek. Komunistický režim zuřil a spustil ve všech ohledech nelítostnou kampaň proti signatářům.
Do Rakouska se vystěhovalo na dvě stě disidentů, často s celou rodinou, a většinou i v zemi natrvalo zůstali. Přišla i řada umělců. Patřil mezi ně jeden z nejvýznamnějších českých herců, který obohatil tým vídeňského Burgtheateru Pavel Landovský. Významného dramatika a spisovatele Pavla Kohouta následoval syn, malíř Ondřej Kohout se svou ženou Evou Vonešovou, rovněž malířkou. Básník, filozof a výtvarný umělec Eugen Brikcius dorazil na začátku ledna 1980. Ve Vídni se usadili i malíř Otakar Slavík, budoucí člen Künstlerhausu, a fotograf Abé Libánský s rodinou. Malíř Zbyněk Benýšek založil kulturní exilový časopis Paternoster.
Na výstavu Múzická Vídeň byli vybráni tři umělci. Všichni, včetně autorky a kurátorky výstavy Zuzany Brikcius, jsou vyznamenáni Ministerstvem obrany ČR pamětním dekretem a odznakem za odboj a odpor proti komunismu. Stali se tudíž veterány třetího odboje. Ondřej Kohout proslul svými silně pointovanými figurativními obrazy, které s nadsázkou a často se zničující ironií komentují naše dasein. Ve Vídni se stal členem Künstlerhausu. Tvorba Evy Vones (Vonešové) se vyznačuje výrazným smyslem pro poezii, jsou to básně v obrazech. Pro výstavu byly vybrány tituly zaznamenávající jednotlivé etapy v životě umělkyně, která ve svých obrazech artikuluje své touhy, sny i realitu. Básník a filozof Eugen Brikcius se zapsal do dějin českého výtvarného umění již v šedesátých letech minulého století jako autor filozofického happeningu a landartu dříve, než se tyto akce začaly zařazovat do kunsthistorických termínů.
Výstava bude otevřena od 8. 9. do 10. 12. 2022.
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.