Alšova jihočeská galerie připravila ve Vídni výstavu Múzická Vídeň jako připomínku 45. výročí zveřejnění Prohlášení Charty 77

„Základní dokument Charty 77 podepsalo u jeho zrodu celkem 241 signatářů, byli mezi nimi básníci, filozofové, překladatelé, představitelé undergroundové kultury, dělníci, bývalí politici, osobnosti napříč konfesemi i různými politickými názory“, vysvětluje kurátorka Zuzana Brikcius. Neohrožený postoj zástupců různých myšlenkových škol a jednoznačné vyjádření odporu proti vládnoucímu komunistickému režimu vyvolaly v demokratické západní Evropě i v USA vlnu solidarity a podpory. Zcela nepochybně v tom sehrály neocenitelnou roli světově proslulé osobnosti, které Prohlášení sestavovaly. Byli to první mluvčí Charty 77 - humanistický filozof Jan Patočka, dramatik a spisovatel Václav Havel a bývalý politik Jiří Hájek. Komunistický režim zuřil a spustil ve všech ohledech nelítostnou kampaň proti signatářům.

Do Rakouska se vystěhovalo na dvě stě disidentů, často s celou rodinou, a většinou i v zemi natrvalo zůstali. Přišla i řada umělců. Patřil mezi ně jeden z nejvýznamnějších českých herců, který obohatil tým vídeňského Burgtheateru Pavel Landovský. Významného dramatika a spisovatele Pavla Kohouta následoval syn, malíř Ondřej Kohout se svou ženou Evou Vonešovou, rovněž malířkou. Básník, filozof a výtvarný umělec Eugen Brikcius dorazil na začátku ledna 1980. Ve Vídni se usadili i malíř Otakar Slavík, budoucí člen Künstlerhausu, a fotograf Abé Libánský s rodinou. Malíř Zbyněk Benýšek založil kulturní exilový časopis Paternoster.

Na výstavu Múzická Vídeň byli vybráni tři umělci. Všichni, včetně autorky a kurátorky výstavy Zuzany Brikcius, jsou vyznamenáni Ministerstvem obrany ČR pamětním dekretem a odznakem za odboj a odpor proti komunismu. Stali se tudíž veterány třetího odboje. Ondřej Kohout proslul svými silně pointovanými figurativními obrazy, které s nadsázkou a často se zničující ironií komentují naše dasein. Ve Vídni se stal členem Künstlerhausu. Tvorba Evy Vones (Vonešové) se vyznačuje výrazným smyslem pro poezii, jsou to básně v obrazech. Pro výstavu byly vybrány tituly zaznamenávající jednotlivé etapy v životě umělkyně, která ve svých obrazech artikuluje své touhy, sny i realitu. Básník a filozof Eugen Brikcius se zapsal do dějin českého výtvarného umění již v šedesátých letech minulého století jako autor filozofického happeningu a landartu dříve, než se tyto akce začaly zařazovat do kunsthistorických termínů.

Výstava bude otevřena od 8. 9. do 10. 12. 2022.