Studenti z 9 zemí EU zapojení do projektu Hra o klima pomáhali s revitalizací rašelinišť a mokřadů v Národním parku Šumava
STOŽEC: 9 evropských zemí, 60 dobrovolníků, 5 terénních exkurzí, 5 přednášek, 11 nových mokřadních hrázek, stovky kilogramů mulče a dřevěných prken, desítky nachozených kilometrů, hodiny natočených videí a 1 národní park… taková je bilance mezinárodního dobrovolnického kempu, který se uskutečnil v druhé polovině srpna na Šumavě.
V týdnu od 13. do 20. 8. 2022 se více než 60 mladých dobrovolníků, tzv. mladých ambasadorů, zapojených do evropského projektu Hra o klima zúčastnilo kempu zaměřeného na obnovu mokřadů v NP Šumava. Akci pořádala organizace Na mysli ve spolupráci s Hnutím DUHA a Správou Národního parku Šumava.
„V ČR zmizelo v důsledku odvodňování a meliorací téměř 1 milion hektarů mokřadů, což je rozlohou ekvivalentem čtrnácti Národních parků Šumava. Tímto zásahem jsme razantně omezili důležité ekosystémové služby, které nám mokřady přináší. Patří mezi ně uchovávání zásob vody v krajině, podpora malého vodního koloběhu, ochlazování krajiny skrze výpar nebo třeba ukládání uhlíku v rašeliništích. V dnešní době stále viditelnějších důsledků klimatické změny ale tyto funkce potřebujeme spíše podporovat,“ říká Lukáš Linhart ze Správy Národního parku Šumava. „Z tohoto důvodu je co nejrychlejší obnova mokřadů velice důležitá. V rámci našeho projektu Život pro mokřady máme za cíl revitalizaci 2 000 hektarů, nyní jsme s 800 hektary zhruba v polovině. Proto velmi vítáme zapojení dobrovolníků. Ti nám pomáhají s pracemi na místech, kam se nedostane technika, kterou jinak při revitalizacích také využíváme,“ dodává Lukáš Linhart.
Mladí dobrovolníci během týdne postavili 11 dřevěných hrázek na odvodňovacích kanálech v říční nivě Teplé Vltavy. Mezi další práce patřilo zasypávání kanálů a roznášení mulče na revitalizované nivní louky za účelem podpory návratu mokřadní vegetace a dočasného snížení výparu. Vysekané části louky zároveň pomáhají silně ohroženým tetřívkům obecným, kteří otevřené plochy na loukách využívají jako svá tokaniště.
Doprovodný program nabídl účastníkům kempu exkurze do cenných lokalit Národního parku a řadu zajímavých přednášek pod širým nebem. Mezi ty nejpopulárnější patřila prezentace o rysech na Šumavě a exkurze do vlčího výběhu v Srní. Během týdne účastníci také natáčeli videa, která sdíleli na svých sociálních sítích, aby tak pomohli šířit informace o obnově mokřadů, klimatických opatřeních a ochraně biodiverzity nejen mezi své vrstevníky.
„Lidská činnost je společným jmenovatelem jak klimatické změny, tak i změn krajiny, například v podobě odvodňovacích kanálů a meliorací. Jedním z důsledků klimatické změny u nás v České republice je sucho a narůstající teplota; jen od roku 1961 zde průměrná roční teplota stoupla o 2 stupně Celsia. Lidmi odvodněná krajina situaci ještě významně zhoršuje a dostáváme se do zacykleného kruhu. Příroda sama ví nejlépe, jak se obnovit, musíme ji pro to však dát prostor,“ říká Stáňa Tomková z organizace Na mysli. „Cílem tohoto mezinárodního kempu na Šumavě tak bylo ukázat mladým lidem z různých koutů Evropy, jak můžeme být nápomocní při obnově původní krajiny a biotopů a názorně jim předvést, jak rychle se příroda umí zotavit a zregenerovat i z velice těžkých zásahů. Spolu s tím jim také umožnit přímo se na této aktivitě podílet. Právě možnost zapojit se a přispět vlastní prací a také příležitost vidět, jaké výsledky mají tyto práce dobrovolníků z předešlých let na vlastní oči, byly tím, co účastníci kempu oceňovali nejvíce,“ doplňuje Stáňa Tomková.
Podobných akcí se může zúčastnit každý v rámci Týdnů pro krajinu, které každé léto již 25. rokem organizuje Hnutí DUHA po celé České republice. V rámci mezinárodního programu Hra o klima pak mladé dobrovolníky čekají v příštím roce ještě podobné kempy v Bulharsku, na Slovensku a v Polsku.
Více info: Wilderness camp • Na mysli
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.
PRAHA: GALERIE SOKOL v Tyršově domě zve na výstavu „Na křídlech sdílené radosti,“ která přenáší návštěvníky do atmosféry letošního XVII. všesokolského sletu.
PRAHA: Nadační fond Magdaleny Kožené pomáhá základním uměleckým školám (ZUŠ) zasaženým povodněmi, které v září postihly několik regionů České republiky, k návratu k plnohodnotné výuce. Fond bezprostředně reagoval na situaci uspořádáním řady benefičních koncertů i vyhlášením veřejné sbírky na pomoc ZUŠ, jejich pedagogům, ale i žákům, která byla zahájena 18. října za podpory České filharmonie u příležitosti podzimních koncertů Magdaleny Kožené v pražském Rudolfinu. Nadační fond podpořil první žadatele celkovou částkou 300 000 Kč. Finanční pomoc obsahuje vlastní zdroje Nadačního fondu a přijaté zdroje z veřejné sbírky. Aktuálně pomoc putuje na obnovu ZUŠ Krnov, ZUŠ Bohumín a ZUŠ Jeseník a také na opravy nástrojů pedagogů ze ZUŠ Opava a ZUŠ Bohuslava Martinů v Havířově.
NÁCHOD: Když v dubnu letošního roku zveřejnili na Donio.cz výzvu „Probuďte s námi Kulturní prostor AULA (Náchod)“, nad smělým plánem a jeho realizací stále ještě visely otazníky. Podaří se získat dostatečná finanční podpora na zajištění programu ve školní aule Jiráskova gymnázia, která se otevře také široké veřejnosti coby nový neformální kulturní, společenský a vzdělávací prostor? Stalo se a od října letošního roku má místní náchodská kultura k dispozici další sál s kapacitou cca 180 míst. Na podrobnosti, dramaturgickou koncepci i lákavý program jsme se zeptali za Sdružení rodičů a přátel dětí a školy při Jiráskově gymnáziu v Náchodě, z. s., Štěpána Macury, pedagoga školy, vedoucího divadelního souboru a místního kulturního hybatele.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818