VYSOKÁ U PŘÍBRAMĚ: Baví vás toulat se přírodou, poslouchat hudbu a zároveň poznávat nové věci? To vše umožní mobilní aplikace s názvem Vysoká-Říše zvuků. Nově ji nabídne Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě. Návštěvníci se tak dozvědí zajímavosti ze života slavného skladatele a uslyší i hudbu, kterou zde Dvořák skládal. „Aplikaci stačí stáhnout a nasadit si sluchátka. A pak už bloumáte místy, kudy Dvořák chodil a kde se inspiroval při komponování. Návštěvníky čeká i řada drobných úkolů, kvízů a her,“ říká ředitel Památníku Antonína Dvořáka Vojtěch Poláček. Interaktivní novinka bude spuštěna v den výročí skladatelova narození 8. září 2022. Ti, kdo do památníku zavítají, si zde budou moci aplikaci zapůjčit i s mobilním telefonem nebo ji stáhnout do vlastního zařízení.
Nevšední audiovizuální zážitek je zaměřený především na exteriéry – park, okolní lesy a louky a vesnici Vysoká u Příbramě. „Procházky po okolí zámečku, kde skladatelův památník sídlí, byly pro Dvořáka jednou z nejdůležitějších aktivit. Během nich totiž poslouchal zvuky přírody a komponoval svoji hudbu. Prostřednictvím Říše zvuků chceme našim návštěvníkům zpřítomnit podobné zážitky, jaké tehdy na Vysoké zakoušel i sám Antonín Dvořák. V hudebním doprovodu se zaměříme na skladby, které u nás na Vysoké zkomponoval. Patří k nim opera Rusalka, ale i Humoreska č. 7 či symfonická báseň Vodník,“ vysvětluje ředitel Vojtěch Poláček.
Zámeček, kam Dvořák dříve tak rád jezdil, je obklopený malebným parkem a jezírky. A nadále zůstává výjimečným místem, kde se historie propojuje s uměním a přírodou. „Byla to ostatně příroda, která sem Antonína Dvořáka, jenž zavítal do Vysoké na pozvání hraběte Kounice, kdysi přilákala,“ dodává Poláček.
Poznávací procházka v mnoha podobách
Jednou z variant, které aplikace nabízí, je naučná stezka – pětikilometrový okruh po Vysoké a jejím okolí. Lidé se tu seznámí s nejdůležitějšími dvořákovskými lokalitami. „Mezi ně patří Rusalčino jezírko, kostel v Třebsku, někdejší hospoda u Fenclů a také místo kde stála budova Dvorku. Tam Dvořák zprvu bydlel. Tato budova ve staroanglickém střihu dnes již bohužel nestojí. Roku 1871 do ní udeřil blesk a vyhořela. V rámci naší nové aplikace bychom ji však chtěli virtuálně obnovit. Pomocí původních architektonických plánů, starých fotografií a historických leteckých snímků jsme vytvořili její digitální model. Návštěvník zamíří telefonem na louku a budova se mu na displeji objeví na původním místě v celé svojí kráse,“ popisuje Poláček.
Na trase nechybí také Vila Rusalka, skladatelův památník a přilehlý nádherný anglický park. Cestou se návštěvník setká i s několika – z části fiktivními – pamětníky. „Ti ho seznámí s nejrůznějšími tradovanými příběhy, které jsou spojené s Dvořákovým pobytem na Vysoké,“ říká Poláček
Další variantou je pak Říše zvuků. Ta nabídne návštěvníkům asi 25 bodů v okolí, které si budou moci projít v libovolném pořadí. Kromě stručné informace uslyší i zvukovou stopu, která se snaží rekonstruovat historické zvuky z Vysoké kolem roku 1900. Říše zvuků bude zároveň fungovat jako důmyslný zvukový puzzle. Jako odměnu za sestavení všech 25 dílků totiž návštěvník získá krátkou hudební skladbu. Napřed ovšem musí obejít všechny body na trase.
Zábava pro děti i dospělé
Procházku slovem i hudbou si užijí i děti, pro které je připravena speciální verze aplikace plná drobných zvukových a vizuálních her. „Pro dětské návštěvníky jsme aktuálně dokončili také další hru určenou pro park Památníku Antonína Dvořáka. Bude založena na plnění drobných úkolů a sbírání speciálního pexesa,“ říká Poláček.
Rozšířená realita je dnes v muzeích podle Poláčka velmi populární. „Zaměřuje se však většinou na nejrůznější hry s obrazem. Vzhledem k tomu, že tématem našeho památníku je primárně hudba, chtěli jsme dát naproti tomu dominantní úlohu zvuku. Naše aplikace je tak opravdu výjimečná,“ doplňuje ředitel památníku. Podle jeho slov pak aplikace bude sledovat i pohyb pomocí GPS. Návštěvníci v ní budou mít také mapu a kompas, aby nezabloudili.
Ještě do konce roku bude možné v památníku navštívit tradiční cyklus koncertů Hudební podzim. „Na říjen chystáme také novou výstavu a rádi bychom koncem roku pokračovali i v úspěšných výchovných koncertech,“ uzavírá Vojtěch Poláček.
Víte že…
Antonín Dvořák chodíval ráno pravidelně na mše do kostela v Třebsku? Často také zašel na návštěvu ke Kounicům v dnešním Památníku Antonína Dvořáka nebo do někdejší hospody u Fenclů, kde hrál s místními karetní hru Darda. Anebo do jednoho zdejšího statku, kam chodíval pravidelně s dětmi na oběd. Pokud tedy podávali jedno z jeho oblíbených jídel, jakým byly švestkové knedlíky či nejrůznější smetanové omáčky. V jedné boudě v lese se prý také setkával a povídal si s hajnými.
slavný skladatel velmi často neměl konkrétní cíl – komponoval a bloumal zdejšími hlubokými lesy? Byl při tom tak zabraný do práce, že nevnímal, kam přesně jde. Podle některých svědectví musel proto s sebou mít průvodce, mladého chlapce, který na něj dával tak trochu pozor. Když pak byl ten správný okamžik jít domů a zapsat si nápady do not, musel navrhnout co nejkratší cestu.
Dvořák na Vysoké započal, dokončil nebo cele vytvořil přinejmenším 30 velkých kompozic, z nichž mnohé patří k vůbec nejvýznamnějším v rámci celé skladatelovy tvorby? Jsou to například Čert a Káča, Jakobín, Humoresky, Symfonie č. 8 a v neposlední řadě Rusalka, se kterou je zdejší příroda již navždy spjata. V lese za zámečkem se skutečně nachází jezírko, kam údajně chodil Dvořák na procházky a kde čerpal inspiraci pro svoji nejslavnější operu. Po Dvořákově smrti bylo jezírko nazváno Rusalčiným. A skladatelův letní dům dostal jméno Vila Rusalka.
na Vysokou odjížděl Dvořák zpravidla v květnu a do svého pražského bytu se vracel až v září či říjnu? Kromě roku 1893, kdy byl v americkém Spillville, nevynechal jediné léto.
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.