ČR: Vizuální báseň ŘEKA režisérky Jennifer Peedomové, nominované na cenu BAFTA za film Šerpa, vstupuje díky Asociaci českých filmových klubů 8. září do kin. Monumentální obrazy doprovází hudba v podání Australského komorního orchestru a komentář legendárního Willema Dafoea. Snímek měl slavnostní premiéru na letošní Letní filmové škole v Uherském Hradišti.
Řeky jsou tepnami planety. Kamkoli putují, tam se objevují, přežívají a snad i vzkvétají všechny formy života, včetně lidského. Řeky jako úžasný sochař vytvarovaly Zemi do podoby, jakou známe. Ohladily hory, vyhloubily údolí a vytvořily úrodné pláně, které pak ozdobily svými meandry. Mnohde jsou řeky vnímány jako zdroj naděje a předmět uctívání, jinde léčí, žehnají, smývají hříchy a očišťují mrtvé.
Film Řeka bere diváky na cestu prostorem a časem, pokrývá šest světadílů a prostřednictvím nejmodernějších filmařských prostředků včetně satelitních záběrů představuje řeky z perspektiv, jaké jsme ještě neviděli. Výsledkem spojení obrazu, hudby a střídmého poetického komentáře je snový a působivý snímek, který oslavuje divokost řek, ale zároveň upozorňuje na jejich zranitelnost. Řeka je druhým dílem plánované trilogie celovečerních dokumentů, mapujících vzájemný vztah krajiny a člověka. První, Hora, se stala komerčně nejúspěšnějším dokumentem v domovské Austrálii a v českých kinech ji díky AČFK vidělo více než 7 000 diváků.
Řeka je hluboce emocionální, globální příběh o kráse, významu a zranitelnosti řek čerpá z geografie, vědy, filozofie a lidských dějin.
Na filmu spolupracovalo několik kameramanů, včetně slavného francouzského filmaře Yanna Arthus-Bertranda, specializujícího se na letecké záběry.
SLOVO REŽISÉRKY:
Zatímco náš první film, Hora, byl příběhem o těch, kdo hledají v horách riziko a výzvu, v Řece jsme viděli potenciál vyprávět mnohem univerzálnější příběh. Vždyť základní potřeba čerstvé vody je společná všem lidem. Jak se říká v básni W. H. Audena: „Tisíce žily bez lásky, bez vody ani jeden.
Díky spolupráci s Australským komorním orchestrem nás mimořádný hudební doprovod bere na cestu od Bacha k Jonnymu Greenwoodovi a Radiohead, zazní originální skladby Richarda Tognettiho a aboriginského hudebníka Williama Bartona. Díky práci několika z nejlepších kameramanů přírody na světě jsme vytvořili hudební a filmový zážitek, který je nutné vidět na co největším plátně. A konečně doufáme, že Řeka přiměje diváky, aby přemýšleli o tom, co znamená „myslet jako řeka“ – snít po proudu v čase o dlouhodobých důsledcích našich činů v současnosti – uvažovat o tom, co znamená být dobrými předky.
Ohlasy z médií
„Působivá vizuální událost pro velké plátno“ (The Guardian)
„Velkolepý audiovizuální zážitek s meandrujícím vyprávěním“ (British Film Institute)
„Vlny smyčců, dřevěných dechových nástrojů a zpěvu vytváření působivý zvukový mix
se spletitými zvuky přírody, což z filmu činí jak zvukový, tak vizuální zážitek“ (Screenhub)
„Řeka nežádá vaši pozornost. Vyžaduje vaši kapitulaci. Jde proti proudu dnešní komerční filmové tvorby, jde jí o to zpomalit tepovou frekvenci a navodit stav odrazu podobný transu.“ (The Sydney Morning Herald)
Důležité odkazy
Oficiální trailer s českými titulky
https://www.youtube.com/watch?v=s4Xkt3Il6IA&t=1s
Více info o filmu:
Oficiální stránky Asociace českých filmových klubů: www.acfk.cz
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.