Sudety a poesie. U opuštěných kostelů v pohraničí nově recitují a zpívají česko-německé Poesiomaty
SUDETY: Sedm opuštěných kostelů, sedm vesnic v Sudetech, sedm příběhů. A sedm Poesiomatů, které je vyprávějí. O Češích a Němcích, o místě, o víře. Poesiomaty recitují, zpívají či zvoní zvukem zvonů, které už kostel opustily. Nový projekt spolku Piána na ulici kavárníka Ondřeje Kobzy, Česko-německého fondu budoucnosti a Nadace PPF poukazuje rovněž na příběhy jednotlivců a spolků, jež se snaží o záchranu unikátních kulturních památek.
Vypadají jako výdechy z lodi či metra. Po zatočení klikou se však Poesiomaty rozmluví, začnou hrát či zpívat. Tyto mluvící sochy rozmisťuje jejich autor Ondřej Kobza už od roku 2015. Lidé si je tak mohou poslechnout ve více než dvou desítkách českých i zahraničních měst.
„Poesiomaty prošly vývojem, díky kterému už nepotřebují připojení k elektrické síti - energii člověk vytvoří zatočením klikou. To nás dovedlo k myšlence, že nemusí stát jen ve městech,“ uvedl Ondřej Kobza. „Začali jsme tedy hledat možná místa k umístění. Místa se zajímavou historií a unikátním kouzlem. A přesně to splňují opuštěné kostely,“ dodal Kobza.
Pohraniční kulturní dědictví
S nápadem umístit Poesiomaty ke kostelům, které po odsunu českých Němců postupně chátraly, pak Kobza oslovil Česko-německý fond budoucnosti, jenž mu pomohl vytipovat většinu míst, propojil ho s místními spolky a podílel se na dramaturgii Poesiomatů. „S obnovou památek německého a židovského kulturního dědictví v pohraničí pomáháme už skoro 25 let. Nápad umístit Poesiomaty v oblasti bývalých Sudet nás proto velmi zaujal a rozhodli jsme se, že do tohoto projektu vstoupíme i jinak než finančně,“ přiblížil český ředitel fondu Tomáš Jelínek a dodal: „Podporou Poesiomatů chceme zviditelnit odkaz bývalých německých obyvatel českých zemí, vyzdvihnout vše dobré, co se po roce 1989 povedlo v oblasti česko-německé spolupráce, a povzbudit Čechy a Němce k jejímu prohlubování.“ Petra Ernstberger, německá ředitelka fondu, upřesnila: „Spolu s Ondřejem a jeho týmem jsme se proto snažili vybírat taková místa, kde entuziasmus místních lidí může nadchnout a inspirovat další zájemce o česko-německé setkávání.“
K finanční podpoře se velkoryse připojila i Nadace, která nadto zprostředkovala spolupráci s fotografem Karlem Cudlínem. „Ondřejovy aktivity dlouhodobě sledujeme a vítáme jeho přístup k oživování veřejného prostoru. Proto jsme se rozhodli podpořit také instalaci Poesiomatů, které přinášejí netradičním způsobem poesii do zapomenutých míst a znovu probouzejí genia loci každého z nich,“ uvedla členka správní rady Nadace PPF Jana Tomas Sedláčková.
Chátrající kostely zachraňují jednotlivci i spolky
Díky společnému úsilí tak během první poloviny léta vzniklo sedm Poesiomatů stojících v různých oblastech bývalých Sudet – na Šumavě, Tachovsku, Karlovarsku, Ústecku a v Orlických horách. Poesiomaty přitom vznikaly ve spolupráci s místním spolky a jednotlivci, kteří se rozhodli pro záchranu zchátralých staveb.
„Jsou to fascinující příběhy: mladí lidé, kteří se seznámí při opravě kostela, ve kterém se nakonec vezmou. Spolky, které díky usilovné práci promění rozpadající se kostel v živé poutní místo. Tenhle projekt je vlastně z velké části poděkováním za dlouholetou záslužnou práci lidí, kteří zůstávají mimo pozornost veřejnosti,“ vzkázal Kobza.
Setkání na Střeše Lucerny
Projekt čeká finále v podobě prezentace Poesiomatů i příběhů jednotlivých kostelů a setkání lidí, kteří se o jejich obnovu starají, na neformálním setkání na Střeše Lucerny v úterý 16. srpna v 18 hodin, které bude sloužit zároveň jako tisková konference projektu.
Součástí akce bude i menší výstava fotografií zachycující Poesiomaty u opuštěných kostelů z dílny Karla Cudlína.
https://poesiomat.cz/v-krajine (web bude plně funkční od 16.8.)
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: 30. dubna bude Karlovo náměstí patřit jazzu i dalším hudebním žánrům. Pod taktovkou festivalu Mladí ladí jazz proběhne na největším náměstí v Praze velkolepá oslava Mezinárodního dne jazzu. Na zdarma přístupném Open airu vystoupí berlínští Jazzanova, belgická free jazzová formace Don Kapot nebo německá fusion kapela Searching for Home. Festivalovým highlightem bude vystoupení legendární skupiny Prago Union s frontmanem Katem doplněné o dechovou sekci v podobě čtveřice Krotitelé Dechů.
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
POLICE NAD METUJÍ: Mladý a dynamický symfonický orchestr Police Symphony Orchestra ve svém čtrnáctém roce existence sestoupí na okamžik z hudebních pódií na filmová plátna. Dokumentární film s názvem Velký finále mapuje tři roky života mladých lidí amatérského orchestru, jejich radosti i strasti, úspěchy i vyčerpání, ale hlavně odhodlání jít si za svými sny. Ty si nadále plní také v roce 2024, během kterého se postaví na stage festivalu Rock for People nebo pódium českého hudebního chrámu, pražského Rudolfina. Události pod taktovkou nadšenců z Police nad Metují slibují zážitky, dojetí, skvělou hudbu a energii.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818