ČR: Režisér Peter Bebjak natáčí v těchto dnech novou vánoční pohádku České televize Krakonošovo tajemství. V premiéře se představí v průběhu vánočních svátků. Kromě výpravy za pokladem a tajemným vládcem hor Krakonošem čeká na diváky humor, napětí, láska a samozřejmě plejáda oblíbených herců v hlavních rolích. Mezi nimi nebudou chybět David Švehlík, Jakub Prachař, Ondřej Sokol, Jan Nedbal, Leona Skleničková nebo třeba Martin Huba.
„Krakonošovo tajemství má podle mne v sobě všechny atributy současné atraktivní a žánrově rozmanité pohádky,“ říká režisér Peter Bebjak, který již má první část natáčení se zimními záběry za sebou a nyní, během července a srpna, se vypravil do dalších krajů Česka. Štáb se objeví v Příchovicích na pomezí Jizerských hor a Krkonoš, v jeskyních v okolí Blanska, ve skanzenu Veselý kopec a v Úštěku. Pro pohádkový zámek Hůrka, v němž se odehrává velká část děje, využili tvůrci lokace hradů Kost a Sovinec a zámků Hrádek u Nechanic a Doudleby nad Orlicí.
„Krakonoš byl pro mé dětství zcela zásadním hrdinou díky Františku Peterkovi a Krkonošským pohádkám. V té naší je ale postava pána hor jiná a rovnou mohu slíbit jisté překvapení. Pro mne je poctou zahrát si v pohádce. Obzvláště pak, když je jako tato dobře napsaná, má dobré obsazení a výborného režiséra. Jsem velký milovník Krkonoš, takže tím větší mám z role radost,“ doplňuje představitel Krakonoše David Švehlík.
„Rozporuplná a tajemná postava Krakonoše patří k nejzajímavějším hrdinům našich pověstí a pohádek. Lidé si o vládci a ochránci Krkonoš a jejich pokladů vyprávějí už několik století, knížek o Krakonošovi jsou desítky, možná stovky. Ale ani vědci se neshodnou na tom, kdo to vlastně Krakonoš je a odkud se vzal? Náš příběh přináší jednu z možných odpovědí na tuto věčnou otázku,“ vysvětluje autorka scénáře a kreativní producentka České televize Barbara Johnsonová.
Scénář zavede příznivce pohádkových příběhů na zámek Hůrka do podhůří Krkonoš. Do něj přijíždí jeho nový majitel Štěpán se svojí snoubenkou krásnou komtesou Blankou a mladším bratrem Adamem. Cestou Štěpánův kočár nešťastně srazí kolemjdoucí dívku, Adam jí pomůže a ona se do něj zamiluje. Naplní se jejich láska? A jakou záhadu skrývá starý obraz na zámku Hůrka a co strašlivého se v horách odehrálo? A konečně - jaký příběh nakonec napíše národopisec Jiráček, který sbírá místní pověsti a nevychází z údivu nad tím, že zdejší lidé stále věří v Krakonoše… Tyto a mnohé další otázky, včetně té nejzásadnější, kdo je vlastně Krakonoš a jaké je jeho největší tajemství, poodhalí již o Vánocích nová pohádka České televize.
Scénář: Barbara Johnsonová // režie: Peter Bebjak // kamera: Martin Žiaran // kreativní producent ČT: Barbara Johnsonová // výkonný producent ČT: Veronika Trčková // dramaturgie: Kristina Elšíková // hudba: Juraj Dobrakov // střih: Marek Kráľovský // producent D.N.A.: Rastislav Šesták // výkonný producent D.N.A.: Natália Rau Guzikiewiczová // hrají: David Švehlík, Leona Skleničková, Jan Nedbal, Jakub Prachař, Dominika Morávková, Ondřej Sokol, Diana Mórová, Jakub Barták, Martin Huba, Norbert Lichý, Olaf Burmeister a další. Pohádka vzniká v česko-slovensko-německé koprodukci.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.