NÁRODNÍ GALERIE PRAHA VYHLAŠUJE VÍTĚZE OTEVŘENÉ SOUTĚŽE K ÚČASTI NA 18. BIENÁLE ARCHITEKTURY V BENÁTKÁCH 2023
ČR: Z otevřené výzvy k účasti na 18. bienále architektury v Benátkách 2023, kterou v květnu vyhlásila Národní galerie Praha, vzešel vítězný návrh s pracovním názvem The Laboratory of No-More Precarious Future (Laboratoř již ne-více-prekarizované budoucnosti). Vybrala ho porota složená ze špičkových odborníků. Projekt poukazuje na palčivé problémy architektonické profese v současnosti, kterým jsou mladí architekti a architektky vystavováni, např. toxické pracovní prostředí přesčasů a „nocovek“, chybějící sociální zajištění tzv. švarcsystému nebo neplacených stáží.
Mezinárodní bienále architektury v Benátkách je největší a nejprestižnější přehlídkou současné architektury a aktuálních architektonických tendencí. Národní galerie Praha je garantem české reprezentace na této mezinárodní přehlídce. Vybrané řešení se zabývá jednou z klíčových otázek současnosti – mohou mladí architekti a architektky pracující v prekarizovaných podmínkách stavět lepší svět? Koncept je postaven na jedinečné myšlence a výzkumu profesních podmínek zaměstnávání mladých architektů a architektek v českém i mezinárodním kontextu. Aktuální nestandardní situace, kdy je Český a Slovenský pavilon uzavřen, umožňuje autorům nalézt nové inovativní digitální a prostorové řešení nezatížené minulostí.
„Hledali jsme nejvhodnější koncept na téma laboratoř budoucnosti, které obstojí na mezinárodním poli. Naším cílem je dostat Českou republiku zpátky na mapu architektury. Toxicita profesního prostředí architektury takovým tématem bezpochyby je. Do poroty byli přizváni zástupci všech důležitých oblastí – představitelé zahraničních institucí, kurátoři a kurátorky, pedagogové, členem poroty je děkan, architekt a umělecký kritik. Výsledek je konsenzem širokého spektra pohledů na disciplínu s přesahem do současného umění,“ říká Alicja Knast, generální ředitelka Národní galerie Praha.
Porota jednomyslně rozhodla o vítězném projektu s pracovním názvem The Laboratory of No-More Precarious Future (Laboratoř již ne-více-prekarizované budoucnosti) od mladých kurátorek a architektek Karolíny Pláškové a Elišky Pomyjové a motion designera a pedagoga UMPRUM Jana Netušila.
„Nemůžeme navrhnout lepší svět v toxickém prostředí, to je centrálním tématem vítězného příspěvku,” konstatovala porota. „Problémy pracovních podmínek, prekarizace, a vykořisťování jsou klíčovými pro disciplínu architektury. Věříme, že tento projekt pomůže razit cestu ke spravedlivější architektuře a sociálně rovnější profesi. Existuje propojení mezí tím, co stavíme a jakým způsobem stavíme? Pokud mají architekti pracovat eticky a vytvářet lepší budoucnost, nemohou fungovat v toxické kultuře profesního prostředí.”
Komisařka české reprezentace Helena Huber-Doudová dodává: „Koncept výstavy spočívá na již uskutečněném a publikovaném výzkumu pracovních podmínek mladých architektů a architektek v ČR. Reference autorského týmu, výstavy Drazí architekti a Pře(d)stav si Prahu, nás přiměly vložit důvěru do rukou vítězného týmu. Již uskutečněný výzkum českého prostředí vyšel v časopisu ERA 21 s názvem Podhoubí architektury a je dostupný online.”
Vítězný projekt navrhuje ”laboratoř pro kolektivní přemýšlení a sdílení know-how”. Sestává z digitálního hubu/kiosku před českým pavilonem v Giardini, který může fungovat i jako podium pro setkávání a diskuse s řadou mezinárodních hostů. Ve výstavním prostoru v Arsenale bude zrekonstruováno 1:1 imerzivní, znepokojující prostředí architektonické kanceláře s napojením na online prostředí. Webová stránka poskytne vizualizace dat a bude sloužit jako fórum pro veřejnost. Publikace shrne mezinárodní výzkum k danému tématu.
Národní účast České republiky na bienále se uskuteční za podpory Ministerstva kultury.
Porota:
MINISTERSTVO KULTURY ČR
Zuzana Jandlová, vedoucí Oddělení bilaterálních vztahů Ministerstva kultury ČR
NÁRODNÍ GALERIE V PRAZE
Helena Huber-Doudová, komisařka české reprezentace pro 18. benátské bienále v roce 2023 a kurátorka Sbírky architektury
Radka Neumannová, ředitelka Sekce strategie a plánování
EXTERNÍ ČLENOVÉ
Andreas Ruby, ředitel Swiss Architecture Museum v Basileji
Eva Franch i Gilabert, kurátorka a pedagožka Princeton University School of Architecture
Osamu Okamura, architekt a děkan Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci
Marek Pokorný, ředitel Galerie Plato, Ostrava
Marcin Szczelina, architekt, kurátor a publicista
Yvette Vašourková, architektka, teoretička a pedagožka (CCEA MOBA)
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Institut umění – Divadelní ústav otevírá vzdělávací program Akademie IDU pro kulturní manažery/ky. Kurz je věnovaný osobnímu rozvoji a leadershipu pod vedením lektorky Ireny Swiecicki.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818