OSTRAVA: Antikvariát a klub Fiducia a okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu vás zvou na slavnostní odhalení pamětní desky Ilse Weberové, které se koná ve čtvrtek 23. 6. 2022 v 18.00 na ulici Šalounova 18 ve Vítkovicích (u budovy pošty). Pamětní deska z dílny architekta Jiřího Markeviče vznikla na základě veřejné soutěže. Deska bude odhalena na fasádě domu Šalounova 18 ve Vítkovicích, který byl dlouholetým bydlištěm Ilse Weberové (1903–1944), židovské spisovatelky a hudební skladatelky, jež byla vítkovickou patriotkou a vlastenkou. Vznik pamětní desky inicioval Antikvariát a spolek Fiducia ve spolupráci s okrašlovacím spolkem Za krásnou Ostravu z finančního daru členky spolku.
Hosté:
kronikářka Vítkovic Lenka Kocierzová
literární historik Pavel Hruška
básník Petr Čichoň
architekt Jiří Markevič
Ilse Weberové (1903–1944), židovská spisovatelka a hudební skladatelka byla vítkovickou patriotkou a vlastenkou. Vydala několik knih židovských pohádek, spolupracovala s ostravským rozhlasovým studiem a skládala písně. V únoru 1942 byla deportována do Terezína, kde nesmírně obětavě pracovala jako dětská ošetřovatelka (pro uvězněné děti mj. skládala a zpívala ukolébavky) a v těžkých podmínkách pokračovala v literární tvorbě. Mnohé její písně a zhudebněné verše z terezínského ghetta „zlidověly“ a jsou dnes na repertoáru řady předních interpretů a sborů z celého světa (slavnými se staly zejména ukolébavka Wiegala či balada Ich wandre durch Theresienstadt). Život této hrdinné a výjimečné bytosti tragicky vyhasl v osvětimském koncentračním táboře. Její tehdejší básně a další texty se podařilo zachránit díky důmyslné skrýši v kůlně na nářadí a jsou shrnuty v publikaci z roku 2012 Kdy skončí naše utrpení.
Za pomoc a ochotu děkujeme městskému obvodu Vítkovice.
Současně s odhalením pamětní desky pokřtíme také letní číslo bulletinu Krásná Ostrava.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.