Katedra českého jazyka Filozofické fakulty OU přišla s novým online kurzem češtiny pro Ukrajince
OSTRAVA: Od nynějška se
na stránkách Ostravské univerzity (OU) mohou zájemci z řad ukrajinské veřejnosti i studentů zaregistrovat do online kurzu češtiny. Чеська для українців.
„Společně s Diecézní charitou Ostrava jsme hledali cesty, jak nejrychleji uspokojit obrovskou poptávku po kurzech češtiny a došli jsme na tento model. Zájem ze strany ukrajinských uprchlíků je opravdu obrovský a u prezenčního způsobu výuky by nebylo z kapacitních důvodů možné uspokojit všechny zájemce,“ uvádí vedoucí Katedry českého jazyka Filozofické fakulty OU docent Jaroslav David.
Nyní se proto mohou zájemci o lekce češtiny zaregistrovat na webových stránkách Ostravské univerzity do online kurzu češtiny, čímž získají přístup do interního systému Moodle, obvykle dostupného jen studentům OU. Tam v tuto chvíli naleznou 5 základních lekcí češtiny, kde se za pomocí videí, různých cvičení a příkladů naučí základům češtiny. Každá lekce je věnována nějakému tématu, například u lékaře, v obchodě, představujeme se a podobně. Jednotlivé lekce budou postupně doplňovány a rozšiřovány. Lekce tvoří a videem provází jak ukrajinská rodilá mluvčí z řad studentů, tak pedagogové s bohatou zkušeností s prací s azylanty. Katedra českého jazyka Filozofické fakulty OU totiž nabízí lekce češtiny nejrůznějším skupinám cizincům dlouhodobě, a i díky tomu dokázala na současnou situaci rychle zareagovat a nabídnout osvědčené učební metody.
Výhodou tohoto kurzu je především jeho časová flexibilita. „Řada uprchlíků už v tuto chvíli dochází na brigády či pracuje a není proto pro ně zcela možné docházet na pravidelné prezenční lekce,“ doplňuje David. Další výhodou je, že lekce nejsou jakkoli kapacitně omezeny a uživatelům stačí mít jen chytrý telefon nebo tablet a přístup k internetu. Vše ostatní už zvládnout sami odkudkoli a kdykoli.
- Registrace na online kurzy češtiny zde.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Galerie kritiků musí po prázdninách skončit v prostorách pražského paláce Adria, kde sídlí přes 20 let. Nynější provozovatel galerie, Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků, prohrál soutěž, kterou vypsal správce budovy Trade Centre Praha (TCP) po problémech s placením nájemného. ČTK to sdělil zástupce správce Ondřej Šrámek. Předsedkyně sdružení Vlasta Čiháková Noshiro uvedla, že se obrátila na radu hlavního města a primátora, aby zhodnotili regulérnost soutěže. Soutěž vyhrála s nabídkou společnost Art of All, která provozuje on-line galerii Original Gallery. Jednatel Art of All Marcel Sítník uvedl, že v paláci Adria bude její kamenná pobočka. Budova patří magistrátu, pro který ji spravuje TCP.
ČR: Nové Mexiko, podivný zapadákov plných prazvláštních individuí, kde vládnou drogy, zločin, ale i vypracované svaly. Režisérka Rose Glass si pro svůj druhý snímek, adrenalinem napumpovaný thriller Zatracená krvavá láska, vybrala téma ženské síly, pomsty a žhnoucí vášně. Britská autorka do své pocty retro žánrovým snímkům obsadila hvězdná jména jako Kristen Stewart, Ed Harris nebo Dave Franco. Snímek měl svou slavnostní premiéru na filmovém festivalu Sundance, kde se setkal s nadšenými ohlasy kritiků i diváků. Magazín Harper’s Bazaar o filmu tvrdí, že „jeho nespoutaná energie vás definitivně rozpálí,“ server Screen Rant říká, že se jedná o „vzrušující podívanou od první vteřiny až do úplného konce“. Očekávanou novinku z produkce A24 uvedl do kin distribuční společnost Aerofilms 18. července.
PRAHA: S velkým zármutkem jsme se dozvěděli, že nás 18. července opustila Marcela Martiníková, vynikající tanečnice, múza Pavla Šmoka a nejvýraznější tvář souboru Balet Praha.
Frýdlantsko-Beskydy: Pekárna, unikátní lampy z dřevěné dýhy nebo třeba moderní úklidový servis. Beskydy jsou plné zajímavých podnikatelských příběhů, a proto se zástupci beskydských obcí rozhodli představit desítku z nich. Příběhy a fotografie budou vycházet během léta na webu www.progresko.cz a na konci listopadu vyjdou také ve fyzické podobě Diáře podnikatele.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818