Od demižonů k ruinám aneb 150 let největší lahvárny v monarchii
ÚSTÍ NAD LABEM: Bez zájmu veřejnosti zmizel před třemi lety zchátralý areál ústecké sklárny v historické Tovární čtvrti v Ústí nad Labem. Přitom šlo o největší lahvárnu v Rakousko-Uhersku. Novou výstavou s lakonickým názvem „Flaška“ připomene Muzeum města Ústí nad Labem nejen její stopadesátiletou historii, ale i skleněnou lahev coby fenomén mezi obaly. Vernisáž výstavy se uskuteční 15. 3. od 17.00 hodinv hlavní budově ústeckého muzea. Výstava potrvá do února 2023 a celý letošní rok tak bude ústecké muzeum připomínat probíhající Mezinárodní rok skla.
Rozsáhlá expozice stojí především na stovkách lahví rozmanitých barev, tvarů a velikostí. „Poprvé prezentujeme naši specializovanou sbírku. Je rozsahem a skladbou mezi českými muzei naprosto unikátní. Jde o část historické vzorkovny ústecké sklárny, kterou zachránili naši předchůdci před zničením kolem roku 1970 a její poslední pozůstatky jsme z areálu vytáhli z vrstvy prachu a holubího trusu ještě my, a to těsně před demolicí sklárny v roce 2019,“ poznamenal kurátor výstavy Jakub Doležel.
V kolekci dominují obří reklamní lahve pro veletrhy a ručně foukané demižony, kterým skláři říkali balóny. Další exponáty přiblíží jak život zakladatelů podniku tak i řadových sklářů, a zároveň bude prezentována technologie výroby lahví. Návštěvníci budou mít mimo jiné možnost poslechnout si vzpomínky několika pamětníků, které budou ve výstavě dostupné formou podcastů. Všechny předměty zvýrazňuje originální výstavní architektura výtvarníka a pedagoga Fakulty umění a designu UJEP Jana C. Löbla, která užívá jako hlavní materiál sklo v nejrůznějších barvách. Spolupracovala na ní teplická firma AGC, současný pokračovatel Mühligovské tradice budovatelů ústecké sklárny.
Ústeckou sklárnu založil roku 1871 coby svou dceřinou společnost Spolek pro chemickou a hutní výrobu. Ten potřebovala hlavně obrovské množství demižonů na export kyselin a dalších agresivních chemických látek. Na počátku 20. století podnik přebrali do svého impéria tepličtí Mühligové, kteří zde v roce 1913 rozjeli automatizovanou výrobu díky nákupu nových amerických strojů Owens. Od té chvíle se produkce lahví prudce zvýšila a sklárna vyvážela do celého světa včetně Egypta, Číny nebo Kuby. Po 2. světové válce mohli Mühligové i přes svůj německý původ díky svým protinacistickým postojům v podniku zůstat, ale už jen jako řadoví zaměstnanci. Sklárna ukončila výrobu v roce 1997, když nový majitel upřednostnil modernizaci provozu v Dubí.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Vláda ČR schválila návrh státního rozpočtu na rok 2025. Kapitola Ministerstva kultury činí 21,3 miliardy korun. Jde tedy o více než dvaceti osmi procentní navýšení oproti schválenému rozpočtu na rok 2024, který činil 16,59 miliard korun. Návrh rozpočtu Ministerstva kultury pro rok 2025 je tak o 4,7 miliardy korun vyšší než v roce 2024.
ČR: V neděli 22. září 2024 se v Libici nad Cidlinou uskutečnila celostátní konference Svazu českých divadelních ochotníků (dále jen SČDO). Na programu bylo hodnocení činnosti za uplynulé funkční období, diskuse o budoucnosti amatérského divadla a klíčový bod – volba nového předsednictva na dalších pět let.
ČR: Díky štědrosti diváků a dárců se během nedělního benefičního koncertu podařilo na pomoc postiženým povodněmi vybrat 38 209 076 korun. Vybrané prostředky poputují do sbírky SOS Povodně organizované Člověkem v tísni. Během hudebního večera vystoupili bez nároku na honorář David Koller s Kollerbandem, Tomáš Klus, Janek Ledecký, Aneta Langerová, Adam Plachetka, Jiří Pavlica a Hradišťan, Kateřina Kněžíková, Lenka Dusilová a Karel Plíhal.
PRAHA: Libeňské Studio ALTA v září oficiálně oznámilo příchod nového uměleckého vedení. Od roku 2025 převezme dramaturgii pražského uměleckého prostoru programový tým, který vzešel z výběrového řízení vycházejícího z otevřené výzvy.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818