ČR-PRAHA: Institut umění – Divadelní ústav zachycuje vzpomínková vyprávění významných osobností českého divadla. K dnešku už v rámci projektu promluvilo přes 100 narátorů, v budoucnu se jejich seznam rozroste o další jména.
Projekt Orální historie českého divadla vznikl v roce 2015 a klade si za cíl zachytit formou audio a video záznamu vzpomínková vyprávění osobností českého divadla. Dává slovo především těm, jejichž tváře sice nejsou všeobecně známé, ale jejich práce neodmyslitelně ovlivnila podobu divadla u nás. Každoročně vznikne přibližně 16 rozhovorů. V současné době je zpracováno přes 100 rozhovorů s narátory nejrůznějších profesí, věnujícími se rozmanitý žánrům a působících v rozličných koutech republiky. Projekt dal také vzniknout publikaci Ženy v pohybu popisující životní a profesní příběhy šestice žen působící v oblasti tanečního divadla.
V loňském roce byla interní databáze projektu obohacena o rozhovory s osobnostmi jako jsou například teatroložka a archivářka Zdena Benešová (1949); tanečnice, choreografka, kritička, publicistka a pedagožka Jana Hošková (1929) nebo herec, režisér a divadelní ředitel Karol Suszka (1942). Ve stém zpracovaném rozhovoru se o své vzpomínky podělila Lída Engelová (1944), herečka, autorka a především jedna z nejvýznamnějších činoherních režisérek své generace.
V letošním roce se má databáze projektu rozšířit o taková jména jako Miloň Čepelka (1936), herec, básník, textař, scénárista a cimrmanolog; herečka Lilian Malkina (1938) či Ludvík Kavín (1943), herec, režisér, novinář, divadelní ředitel a zakladatel Theater Brett.
Celé znění audio a video záznamů je dostupné ve studovně Informačně – dokumentačního oddělení IDU společně s digitalizovanými fotografiemi či dokumenty osobní povahy, které pamětníci poskytli ke studiu. V rámci modulu on-line Virtuální studovny se badatelům nabízí seznam narátorů s krátkými medailony, současnou fotografií a protokoly rozhovorů, které rekapitulují témata, osobnosti a události, o kterých hovořili.
Více o projektu zde.
JIHOMORAVSKÝ KRAJ: Tradiční dotační program má oproti předchozím letům jednu zásadní změnu, a to v termínech, kdy se o něj mohou zájemci ucházet. Zatímco dříve byl schvalován a uveřejňován v lednu daného roku a žádosti o dotace byly přijímány v druhé polovině února, nyní tak mohou zájemci o krajskou podporu činit už od 1. až do 31. října. Kraj na rozvoj kultury v příštím roce vypsal 15 milionů korun.
PRAHA: Rekola, česká bikesharingová společnost, představuje nový projekt propojující městskou cyklistiku a umění. Na sto deseti vybraných kolech v Praze se objevují polepy a odkazy na sociální sítě mladých českých talentů. Každé z těchto kol nese jedinečné umělecké dílo nebo odkaz na hudbu, poezii či grafiku. Mezi zapojené umělce a umělkyně patří hudebníci Lil Fault, The Interlude a Pastavbacku, Ay$kr, Devotch666 a Karolina Beranová, básníci Antonín Zhořec, Anna Smetanová, Josef Kináč a Nikola Týčová a vizuální umělci Max Butrón, Matyáš Melíšek a Amélie Počarovská. Ulovit si kolo a zažít inspirativní jízdu s jedním z umělců mohou lidé do konce roku.
PRAHA: Kulturní produkční platforma ProFitArt se kromě produkce divadelních inscenací zabývá také kreativním vzděláváním. Aktivity mají významný sociální dopad, zaměřují se na psychomotorický vývoj dětí, podporu mentálního zdraví a emoční inteligenci. Součástí tohoto proudu jsou například workshopy pro děti a pro pedagogy Učení cirkusem pod vedením lektorů Cécile Da Costa a Roberta Janče a také nejnovější projekt s názvem Tanec a duševní zdraví (nejen) ve školách, který ProFitArt realizuje ve spolupráci s britským souborem Company Chameleon a Švandovým divadle na Smíchově.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Barbory Votavové, brand manažerky Knihobotu, knižního online secondhandu.