Maska klepny, hlava koně, ale také Shreka nebo Krampuse – Ruční výroba masopustních masek v Zákupech (II)

Oslovili jsme nositele statku, Ing. Zdeňka Rydygra, jednatele PVO s.r.o. (Papírenská výroba a obchod)

„Papírenská výroba v Zákupech trvá nepřetržitě od roku 1884 a je po papírně ve Velkých Losinách nejstarší produkcí u nás. Je také jedinou a poslední svého druhu v Evropě, neboť všechny podobné zahraniční společnosti skončily činnost kvůli levnému čínskému dovozu do Evropy po roce 2000.“

 

Jak dlouho se zabýváte výrobou masopustních masek? A od kdy v roli majitele firmy?

Pocházím z Hradce Králové, zde jsem absolvoval střední průmyslovou školu a pak vystudoval Vysokou školu strojní a textilní v Liberci, dnes Technickou univerzitu v Liberci. Když jsem vracel v roce 1980 podklady na diplomovou práci na téma „Skladové hospodářství OPMP Mimoň – závod 216 Zákupy“, nabídl mi tehdejší vedoucí provozovny Jaroslav Kopp práci a v brzké době podnikový byt. Považoval jsem to tehdy za vtip. V porovnání s výstavným Hradcem Králové, Kotěrovým „salónem republiky“, působily Zákupy tehdy plné sovětského vojska všedně a šedě. Ale stalo se, dostali jsme podnikový byt 2+1 v paneláku v České Lípě a začal jsem v roce 1981 pracovat v Heldovce jako strojní technik. V roce 1986, po odchodu vedoucího provozovny Jaroslava Koppa do papíren v Hostinném, mne jmenovali do funkce vedoucího po něm. Po nezdařeném přímém prodeji továrny do německých rukou ministerstvem pro státní privatizaci šla Heldovka do dražby, kde ji v roce 1994 koupila společnost PVO s.r.o., jež ji vlastní dodnes. S tím rozdílem, že nás bylo na počátku pět společníků a dnes, po osmadvaceti letech, je to malá rodinná firma. Do roku 2000 jsme vyváželi velké objemy do Holandska. Pak sem Evropská unie vpustila Čínu s jejími dumpingovými cenami a my se rázem ocitli v situaci, že tu Číňané prodávali lampiony, serpentýny a další výrobky za cenu, za kterou jsme u nás nekoupili ani materiál na tyto výrobky. Museli jsme přeorientovat výrobu na kooperace a produkci reklamního zboží, padal export, neboť se řízeně zvyšovala minimální mzda a rostly ceny vstupů.

 

Navazujete ve své činnosti na První rakouskou továrnu na patentní listy a luxusní papír, založenou roku 1884 sudetoněmeckým továrníkem Eduardem Heldem. Čím vás inspiruje?

Helda a jeho rodiny si vážím proto, že ač pocházel z chudých poměrů (otec zedník, matka chovala kozy a vyráběla z jejich mléka sýry), vybudoval největší firmu na vánoční a masopustní zboží v Rakousku-Uhersku. Za první republiky měl 360 zaměstnanců a 6 obchodních zástupců v Evropě, dodával do USA i Indie. Rád bych se ho třeba zeptal, co říká dnešní situaci a „Green Dealu“.

 

Výroba masek se udržela i v době, kdy jste pod Severočeskými papírnami vyráběli miliony mávátek a lampionů. Jaký sortiment převládá dnes?

V současnosti tvoří původní výroba včetně masek asi čtvrtinu až pětinu produkce. Abychom ekonomicky přežili, většinu výroby činí zakázky na reklamní zboží a kooperace. Vloni jsme třeba dělali v největší zakázce průhmaty na papírové pytle na ekologický odpad do Švédska a myslivecké reklamní klobouky pro Lesy České republiky s.p. Vyrábíme i nejrůznější krabičky pro malé firmy a živnostníky. Část areálu také pronajímáme.

 

Kolik masek ročně vyrobíte? Kdo jsou vaši odběratelé? Změnilo se u vás v tomto směru něco po zápisu na Národní seznam?

Ročně vyrobíme několik tisíc masek, více je polotovarů, tzn. bílých masek pro dílničky a akce. Odběratelé jsou obchody, sdružení, školy. Hned po zápisu do seznamu se u nás objevila některá média, poskytovali jsme interview nejrůznějším časopisům, točila zde televize (Láďa Hruška) a nyní v lednu nás čeká „Hobby naší doby“ s Jiřinou Bohdalovou. Skutečnost je taková, že o nás lidé a média více vědí po zapsání na seznam, ale finančně nás stát podporuje minimálně. V covidové době přežíváme − zvládáme firmu udržet jen díky rodinné soudržnosti.

 

S vlastním zápisem na Národní seznam je spojena nejen zasloužená prestiž, ale i možnost prostřednictvím nejrůznějších dotačních programů čerpat finanční prostředky na propagaci či podporu vzdělávání další generace. Jak jste v těchto žádostech úspěšní?

Vzhledem k tomu, že jsou naše výrobky “na seznamu” regionálních výrobků Libereckého kraje, můžeme žádat o dotace určené těmto výrobcům. Úspěšně jsme tak získali stotisícovou dotaci na opravu strojů a dotaci v řádech desetitisíců na propagaci. U těchto dotací je standardní, že 70 % je příspěvek ze státního rozpočtu, 30 % si hradíme ze svých prostředků. Pravidelně nám také poskytuje dotaci město Zákupy ve výši okolo 20 tis. Kč ročně. Tyto finanční podpory jsme však získávali i před zapsáním na Seznam nemateriálního kulturního dědictví. Nemáme pocit, že by nám prestižní zápis na seznam "otevřel dveře" k dalším grantům. Politika státu nebyla až doposud vstřícná k malému a střednímu podnikání a v posledních letech kraj vypisuje granty, které nám obsahově neumožňují se jich účastnit.

 

Od roku 2008 provozujete také soukromé firemní muzeum. Budete do budoucna více cílit na turisty? Co pro to děláte?

Naše soukromé muzeum vzniklo v květnu 2008 jako doplněk činnosti firmy a příspěvek ke zvýšení turistického ruchu v Zákupech. Na expozici se podílelo mimo nás a zaměstnanců mnoho dalších lidí darováním předmětů pro vystavení. Josef Stahl nám třeba věnoval pozůstalost po svém otci Antonu Stahlovi, který byl vrchním strojníkem na rakousko-uherském dreadnoughtu (bitevní lodi) Prinz Eugen.

Po několika letech jsme otevřeli další „Expozici mizejícího času“ o místních sudetských Němcích, za kterou stála nápadem i provedením členka místního DS Havlíček Ivana Urbanová s manželem. A do třetice jsme přede dvěma lety otevřeli trvalou výstavu o vzniku paradesantního vojska zde v Zákupech včetně historie letiště Hradčany u Mimoně. Muzeum jsme spojili s dílničkami (workshopy), kde si návštěvníci, především děti, namalují masky, velikonoční vejce, vánoční ozdoby nebo postaví létající draky.

Bohužel i zde nám zasadil ránu čínský virus, kdy jsme po vládním zákazu mohli až téměř po roce teprve znovuotevřít muzeum s dílničkami. Během nuceného zavření muzea jsme doplnili expozice a Ivana Urbanová vytvořila tři seskupení oblečených postav s našimi nasazovacími hlavami – masopustní průvod, karnevalový průvod a čerty a Mikulášem a andělem. V muzeu můžete spatřit několik unikátů získaných v posledním roce, které nemají ani v renomovaných muzeích. Máme třeba originální pianino z roku 1910 včetně mosazných lamp od firmy Franz Kammer, Böhmisch Leipa, jež zanikla po vypuknutí světové války, kopii Mnichovské dohody z roku 1938 nebo originální výsadkářskou blůzu – „kamuflážku“ z roku 1947 od MUDr. Iva Mráze z Blatné spolu s osobními věcmi izraelských dobrovolníků, kteří se zde tenkrát vycvičili. Obdrželi jsme také soubor obrazů, jehož autorem je bývalý ředitel Státního statku Zákupy ing. Mospan. Muzeum si získalo vlastní okruh návštěvníků doslova z celé republiky a má svou regionální perspektivu.

Náš archiv poskytl podklady pro studentské a diplomové páce několika studentům, muzeálně úzce spolupracujeme s VMG Česká Lípa, Oblastním muzeem v Děčíně a Muzeem Českého ráje v Turnově. Po dobu činnosti jsme uskutečnili desítky samostatných výstav nejen u nás, ale po celé republice a jednu dokonce v roce 2011 v Düsseldorfu.

Od června 2021 také nově nabízíme převážně pro turisty ubytování v naší secesní manufaktuře. Dva čtyřlůžkové pokojíky s výhledem na unikátní morový sloup Nejsvětější Trojice jsou umístěny v prostorách, kde žila rodina zakladatele firmy Eduarda Helda. Byli jsme překvapeni velkým zájmem o ubytování a odměnou nám byly pozitivní recenze od našich zákazníků. Manufaktura má svoji originální atmosféru a Zákupy s okolím jsou ideální pro výlety. Odkaz: www.ubytovanizakupy.cz

 

Kde se dají vaše masopustní masky koupit? Jaké typy masek nabízíte? Prodáváte také do zahraničí? O co je největší zájem?

Masky a hlavy dodáváme v celém sortimentu uvedeném na webových stránkách www.karnevalove-zbozi-masky.cz do velkoobchodů, pokud si je objednají. Berou od nás i jednotlivé prodejny. Máme také e-shop, bohužel poštovné často přesahuje cenu výrobku. Obracejí se na nás lidé s nejrůznějšími přáními, které se, pokud je to jen trochu možné, snažíme splnit. Do zahraničí jsme nejvíce dodávali hlavy, masky v poslední době výjimečně. Největší na objemy jsou klasicky čerti, andělé a Mikuláši, i když je to jen zlomek dřívějších počtů. Místo ručně vyrobených masek, a tudíž za odpovídající peníz, raději rodič zakoupí u Vietnamců čínské blikající plastové rohy za 39,90 a trochu načerní dítěti obličej. Největší jednotlivou objednávkou byly lišky pro Českomoravskou stavební spořitelnu.

 

Vyrábíte také masky na zakázku. Ocenění "Českolipský výrobek roku 2020" jste obdrželi za nasazovací hlavu Krampuse. Také zakázková výroba? Museli jste už nějakou zakázku odmítnout, protože byla rasistická, xenofobní, vulgární apod.? Držíte v maskách stálý tradiční sortiment nebo reagujete na současný vkus a poptávku i v sériové výrobě?

Krampuse navrhla a vyrobila naše výtvarnice v počtu šesti kusů, každý jiný. Jsou na skladě. Jinak jsme třeba vyráběli na objednávku tvůrců hry „Chyťte Bureše“ hlavu Babiše, pro pivovar Radegast kdysi několik hlav Radegasta, pro ČT1 hlavy pánů Svěráka a Uhlíře pro vzpomínkový pořad a další. Nejneobvyklejší byla zakázka na hlavu Minotaura. Když jsem zákazníkovi psal, že nemáme takové rohy, přišel mi záhy balík. Doslova pochodoval po stole – když jsem jej otevřel, obsahoval rohy i s kusy masa plného červů někde z jatek. Rohy skončily v popelnici, sehnal jsem pak preparované rohy z afrického buvola od jednoho lovce z Českého Dubu, podle kterých jsme Minotaura dodělali. Jinak obskurní či rasistickou poptávku jsme nikdy nedostali. Hlavy se dělají ze stávajících forem, nebo šikovností naší výtvarnice z více forem. Nové formy na masky byly jen Shrek a liška pro tehdejší ČMSS.

 

Jinak pracujete s původními sádrovými formami starými téměř sto let. Zaujalo mě, že se dříve nevyráběly pouze masky na hlavy, ale také hudební nástroje, ruce, nohy…

Stoleté formy si opatrujeme jako oko v hlavě. Před rokem 1981, kdy jsem nastoupil do tehdejšího OPMP, nechal jeden z předchozích vedoucích provozu vyvézt značnou část těchto forem na skládku. Takže třeba hudební nástroje už neexistují. Ruce a nohy se zachovaly, i obří papírová vesta. Všeobecně dříve, kdy nebyly takové možnosti zábavy, se lidé bavili jinak. Dnes, kdy máte televizi, chytré telefony a možnosti cestovat z kontinentu na kontinent, skončily lidové zábavy, maškarní plesy a zbyly jen masopusty.

 

Jak řešíte nedostupnost kvalitního papíru? Jakou trvanlivost masky mají? Jsou oblíbenější ty papírové nebo gázové?

Zhotovujeme papírové masky a obří nasazovací hlavy, z organtýnu (gázy) masky. Organtýn naštěstí vyrábí tuzemská firma, jež přežila jako jedna z mála. Před lety jsme organtýnové masky skoro více než pro tuzemský trh vyváželi do Holandska, posledních pár let Holanďané neberou. Naši čeští a moravští zákazníci preferují papírové masky. Hlav jsme před čínským virem vyráběli přes 40 ks do roka, většinou na zakázku. V roce 2018 a 19 šla téměř polovina do Francie. U nás si hlavy objednávají malá sdružení a obce, za rok třeba jednu, dvě. Hlavy mají neomezenou trvanlivost, nedoporučujeme je ale nosit za deště, i když jsou několikrát lakovány. A v certifikátu píšeme zákazníkovi, aby po celodenním nošení nechal hlavu u topení otvorem nahoru, aby se vypařila vlhkost z lidského dechu.

Další otázkou je papír na masky. Před rokem 1989 jsme brali papír z dlouhovláknité buničiny z Jindřichova u Šumperka. Po třiceti letech 95 % papírenských firem u nás skončilo a brali jsme tzv. květinový papír z Krkonošských papíren. Tehdy jsme měli jednou papír skvělý, podruhé, pokud byl ze sběrového papíru s příměsí křídového papíru, jenž je pro hladkost natírán kaolínem, úplně nanic – po něm se masky rozlepují. Když jsme dodavateli dali specifické podmínky na dlouhovláknitou buničinu, obratem napsal, že je není schopen zajistit. Dnes bereme papír z Velkých Losin a zatím nám vyhovuje.

 

Jak je to dnes v Zákupech a v nejbližším okolí s masopusty a dalšími lidovými veselicemi?

V Zákupech jsme před více než deseti lety obnovili tradici masopustu, kterou přede dvěma roky převzalo město Zákupy a poslední masopust pořádalo již pod svou záštitou. Nadstandardní vztahy máme se skanzenem v Zubrnicích, Víseckou rychtou v Kravařích, která je pobočkou VMG Česká Lípa a pořadatelem akcí ve městě Úštěk. Zde se zúčastňujeme výstavkami masopustních hlav a masek a jejich prodejem. V loňském roce bohužel i zde zasáhl lockdown kvůli čínskému viru a prodej masek na masopusty se přiblížil nule.

 

Jak vás postihla opatření proti šíření pandemie?

Třeba v roce 2019 jsme absolvovali během roku akce, na které přišlo několik tisíc dětí, které malovaly naše masky! Když stát nezvládl koncem roku 2020 a v první polovině 2021 druhou vlnu čínského viru, skončily workshopy a stát zavřel na dlouhou dobu naše hlavní odběratele – papírnictví, divadla a restaurace s hotely. Netočily se filmy, pro které jsme dodávali inventář. Dětské cestovky, které k nám vozily školáky, do jedné zkrachovaly. Obnovit původní obchod a vztahy bude velmi, velmi složité. S tím souvisí i podnikání – ono je jednoduché podnikat s jedním počítačem ve vlastní nebo pronajaté místnosti nebo s jednou dodávkou vozit zboží, než mít výrobu v areálu na strojích. Pokud jste ve vlastním objektu a v našem případě sakra velkém „brownfieldu“, tak jsou provozní náklady vysoké. Stát dlouhodobě zatěžuje malé a střední podnikatele včetně nás různými požadavky, kontrolami, revizemi, které nás stojí spoustu času a musíte je hlavně zaplatit. Kdybych se rozepisoval, co musíme vše splňovat, vydalo by to minimálně na jednu stránku.

Opatření s byrokratickou zátěží jsou a mohou být posledním hřebíčkem do rakve pro řadu hlavně malých firem. Zatím díky rodinné sounáležitosti současnou situaci zvládáme. Snažíme se nabízet kromě výrobků i nové služby a pronájmy, abychom pokryli propad tržeb. Ale pokud již existujete, vyrábíte a bojujete s konkurencí, určitě vás „potěší“ třeba zpráva, že bylo s velkou slávou 30. října 2017 otevřeno železniční spojení Praha – Yiwa v Číně a nákladní kontejnerové vlaky tuto trasu zvládnou za 16 až 18 dní. Po roce 2021 plánují Číňané vypravovat do Evropy pět tisíc takových vlaků ročně... A kdyby vám toto nestačilo, vězte, že již přes 55 % respondentů z České republiky pravidelně objednává zboží z čínských e-shopů, které do hodnoty 22 euro přicházelo celých 20 let (až do 1. 7. 2021) objednavateli z EU domů bez účtování cla a DPH (clo se platí u zásilek dokonce až od 150 euro výše)!!! Nám Česká pošta doručuje třeba masku za 80 korun v tuzemsku za cenu od 120 Kč za balíček výše a na Slovensko od 200 Kč výše.

 

Jedna z podmínek zápisu na seznam je i to, že statek nezanikne, ale bude zajištěna jeho kontinuita. Máte pokračovatele? Jaké jsou jejich plány dalšího rozvoje?

I přes úbytek zaměstnanců máme v současnosti dvě pracovnice, které proces tvoření masek od vylepení až po malování dokonale znají. Dále to záleží na poptávce trhu a jak jsem již řekl, i na chování lidí po čínském viru. Podnikání ve výrobě je bohužel dnes pro mladé riziková záležitost, do kterého se nehrnou, ani se jim nedivím. Co bude dál, ukáže další vývoj, velikou výzvou je nárůst cen energií a materiálů. Snažíme se proto, aby naše aktivity byly co nejpestřejší. Mimo výroby karnevalového zboží a práce na strojích, chceme dále provozovat muzeum, pořádat workshopy, rozšířit možnosti pronájmu a nabízet ubytovací služby, s kterými jsme začali nově.

 

https://www.karnevalove-zbozi-masky.cz/

https://www.facebook.com/karnevalzakupy/