Falza? Falza! NGP vystavila padělky významných děl
PRAHA: Ve Šternberském paláci na Hradčanech Národní galerie Praha otevřela novou výstavu s názvem Falza? Falza!, která představuje české i zahraniční falzifikáty významných uměleckých děl z období od 15. až do poloviny 20. století. Návštěvníci je mohou porovnat s originály, dozvědět se více o metodách jejich odhalování, a dokonce si sami zahrát na detektivy.
Falza uměleckých děl, vznikající od nepaměti, jsou dodnes noční můrou jak pro muzejní a galerijní instituce, tak pro soukromé sběratele. Výstava s názvem Falza? Falza! představuje napodobeniny středověkých obrazů a soch, falza vzniklá ve stylu holandských mistrů 17. století i padělky obrazů známých českých malířů 19. století a prvních dekád 20. století.
Výstava vedle sebe nevšedním způsobem staví falzifikáty a původní umělecká díla. „Právě přímá konfrontace originálu a padělku nabízí mimořádnou příležitost se na tyto práce zadívat a zaměřit se na mnohdy subtilní a na první pohled nenápadné rozdíly mezi nimi. Věřím, že jednoznačně vynikne primární kurátorský koncept a jedinečnost artefaktu, což jsou hodnoty, na kterých stojí prezentace výtvarného umění ve všech expozicích Národní galerie Praha,“ říká generální ředitelka NGP Alicja Knast.
Do sbírek NGP se padělky dostaly za nejrůznějších okolností, například jako poválečné konfiskáty. Mnohdy však byly galerií přímo zakoupeny v dobré víře, že se jedná o originály. To je případ dvou kreseb, které NGP před lety získala jakožto Kupkovy studie k obrazům Amorfa. Dvoubarevná fuga a Čáry, plochy, hloubka.
Výstava dále připomíná práce napodobující mimoevropská umělecká díla, například čínské tušové malby, a prezentuje několik ikonických falz ze zahraničních sbírek, jež proslavily svého tvůrce Hana van Meegerena po celém světě. Van Meegeren se stal bezpochyby nejznámějším padělatelem 20. století a jeho ikonické falzum Cizoložnice před Kristem, jeden z vrcholů výstavy Falza? Falza!, kdysi oklamalo i Hermanna Göringa. Tím, že napálil nejbližšího spolupracovníka Adolfa Hitlera, „druhého muže“ nenáviděné třetí říše, získal si po dlouhém soudním procesu velký obdiv Nizozemců. Ve výběru je zastoupen také Icilio Federico Joni, mimořádně nadaný falzifikátor mistrů staré italské malby. Obelstil největší znalce umění, a kdyby se sám nepřiznal, možná by mnohá jeho díla zůstala dodnes neodhalena.
„Výstava pátrá i po důvodech vzniku falzifikátů. Často jimi byly nenaplněné umělecké ambice a samozřejmě také peníze, v mnohých případech však vznikaly padělky i s dobrým úmyslem, například z důvodu nahrazení originálu in situ. Jestliže však byly okolnosti pořízení kopie zapomenuty či nesprávně vyhodnoceny, mohla být i práce zhotovená ve vší počestnosti zpětně pokládána za falzum,“ vysvětluje kurátorka výstavy Olga Kotková ze Sbírky starého umění NGP.
Výstava srozumitelnou formou vysvětluje metody současného forenzního zkoumání, do kterého je zapojen celý tým odborníků NGP působících ve sbírkách, restaurátorském ateliéru, chemické laboratoři či archivu. Ve složitějších případech pak galerie spolupracuje s renomovanými specialisty z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR či s Kriminalistickým ústavem Policie ČR.
„Výstava představuje i současnou metodologii detekce falz, založenou na mezioborové spolupráci restaurátora, historika umění a chemika. Průzkum je tak postaven na opticko-fyzikálních metodách, jako je užití mikroskopu, rentgenu a infračervené kamery, dále na laboratorních metodách specifikujících použité malířské materiály, jako jsou pigmenty a pojiva, a na uměleckohistorické analýze,“ zmiňuje vedoucí restaurátorského oddělení Adam Pokorný.
Pokud však návštěvníci nebudou stát o možnost hlouběji nahlédnout do výsledků vědeckého zkoumání, mohou zkusit odhalit falza sami. Ve vybraných případech zůstane určení pravosti děl na nich.
K výstavě je připraven bohatý program v podobě online přednášek, komentovaných prohlídek a dalších akcí. Vychází obsáhlý obrazový katalog v českém jazyce, který popíše metody používané k ověřování pravosti uměleckých děl, přiblíží kontext některých obrazů a popíše mimo jiné osudy Hana van Meegerena. Mladším návštěvníkům i dospělým je určena doprovodná publikace s názvem Falza! Průvodce na cestě mezi falzem a originálem, která odlehčenou formou odpoví na otázky, co jsou napodobeniny a jak je rozpoznat.
Zajímavostí je také výstavní paneláž, která sleduje nejnovější trendy ve výstavnictví. Architektonickým záměrem bylo snížení odpadu na minimum, tedy použité materiály jsou recyklovatelné, což je šetrné k životnímu prostředí.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818