Nová kniha ukazuje krásu hanáckých krojů
KROMĚŘÍŽ: Své dlouholeté folklorní zkušenosti vložila etnoložka Muzea Kroměřížska Markéta Hnilicová do nové publikace Hanácký lidový kroj. Pracovala na ní s Bronislavou Millou Bečákovou, která patří k velkým znalkyním hanáckých krojů. Knihu vydal Hanácký folklorní spolek a spolupracovala na ní řada folklorních souborů z Hané i jednotlivců.
Publikace přináší ucelený pohled na vývoj kroje i jeho současnou podobu v různých oblastech Hané. Využít ji mohou folklorní soubory i jednotlivci, kterým poradí, jak správně o tento tradiční lidový oděv pečovat, jak jej uchovávat, oblékat a nosit.
„Je třeba vnímat proměny tradičního oděvu i procesy, ať už vnější nebo vnitřní, které jej ovlivňovaly. Je nezbytné naučit se vnímat estetickou podobu kroje, kterou naši předkové uznávali a byla jim vlastní,“ jsou přesvědčeny autorky.
Kniha má 255 stran a je rozdělena do čtyř přehledných kapitol. První je věnována charakteristice regionu Hané. Druhá se zabývá vývojem kroje od 17. až do 20. století. Třetí popisuje různé druhy lidového oděvu, ženský i mužský kroj a zejména poskytuje návod na oblékání ženského svátečního kroje, na údržbu kroje, praní, škrobení, žehlení a v neposlední řadě rovněž na jeho uložení. Všechny rady provází velké množství fotografií, takže čtenář názorně vidí, jak při zmíněných činnostech přesně postupovat.
Poslední, nejobsáhlejší kapitola ukazuje varianty kroje v různých oblastech Hané. Doprovázejí ji nádherné fotografie celých krojů a zájemcům je k dispozici také podrobný fotonávod, jak správně uvázat šátek. „Je to velké umění, které se předává z generace na generaci. Současné vazačky se to učily od lidí narozených před více než sto lety,“ podotkla Markéta Hnilicová.
Poslední publikace, která mapuje hanácké kroje, vyšla před téměř 20 lety. „Požadavek na novou knihu vzešel od samotné folklorní veřejnosti na Hané, která po obdobné publikaci volala již delší dobu. Velkou zásluhu na realizaci má právě Hanácký folklorní spolek, který zajistil vydařené grafické zpracování a také vzal na sebe veškeré starosti ohledně financování knihy. Nejtěžší bylo pokrýt tak rozsáhlé území, které region Haná zaujímá. Věříme, že naše práce splnila původní očekávání, aby byla především názornou a praktickou příručkou určenou do dnešní doby,“ doplnila etnoložka Muzea Kroměřížska.
Knihu je možné zakoupit na eshopu http://hanfos.cz, v Muzeu Kroměřížska i v dalších vybraných muzeích na Hané.
Mohlo by vás také zajímat...
JIHOMORAVSKÝ KRAJ: Tradiční dotační program má oproti předchozím letům jednu zásadní změnu, a to v termínech, kdy se o něj mohou zájemci ucházet. Zatímco dříve byl schvalován a uveřejňován v lednu daného roku a žádosti o dotace byly přijímány v druhé polovině února, nyní tak mohou zájemci o krajskou podporu činit už od 1. až do 31. října. Kraj na rozvoj kultury v příštím roce vypsal 15 milionů korun.
PRAHA: Kulturní produkční platforma ProFitArt se kromě produkce divadelních inscenací zabývá také kreativním vzděláváním. Aktivity mají významný sociální dopad, zaměřují se na psychomotorický vývoj dětí, podporu mentálního zdraví a emoční inteligenci. Součástí tohoto proudu jsou například workshopy pro děti a pro pedagogy Učení cirkusem pod vedením lektorů Cécile Da Costa a Roberta Janče a také nejnovější projekt s názvem Tanec a duševní zdraví (nejen) ve školách, který ProFitArt realizuje ve spolupráci s britským souborem Company Chameleon a Švandovým divadle na Smíchově.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Barbory Votavové, brand manažerky Knihobotu, knižního online secondhandu.
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Zdeněk Fryml, Jarmila Haldová, Monika Lemberková a Jana Hladíková získali titul Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje, který udílí krajští radní za významný přínos v oblasti tradiční lidové kultury a těm, kteří se významně zasloužili o jejich udržování a rozvoj za předchozí kalendářní rok. Nově je ocenění udělováno také významným osobnostem dlouhodobě působících v oblasti tradiční lidové kultury.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818