Divadlo loutek uvede v online premiéře pohádku o vose Marcelce
OSTRAVA: Poslední premiérou letošní divadelní sezony v Divadle loutek Ostrava bude v neděli 16. května pohádka Jak byla vosa Marcelka ráda, že je. Příběh o síle pravého kamarádství napsal současný autor Michal Čunderle a na jevišti Divadla loutek ho zrežíruje Martin Tichý. Premiéra proběhne online od 17 hodin na Youtube kanále Divadla loutek.
Jevištní adaptace knížky Michala Čunderleho nás zavede do hmyzího světa, který je pochopitelně obrazem toho světa lidského. Potkáme se v něm kromě ústřední vosí hrdinky také s dvojicí komárů, s pavoukem, ovádem, včelami a dalšími zástupci hmyzího světa. Marcelka je úplně obyčejná vosa, akorát jí nenarostla křídla. Ale to ji nikterak neomezuje: létá si ve svém – řekněme invalidním – letadélku. Havárie Marcelku připraví o tento báječný dopravní prostředek, ale zase ji svede dohromady s dvěma komářími bratry Jarunem a Marunem. A tohle náhodné setkání díky dobrodružstvím, které spolu zažijí, přeroste v kamarádství.
O tom, jak osobně souzní s tématem inscenace, režisér inscenace Martin Tichý říká: "Někdy je člověk rád, že je rád. A někdy je moc rád jen proto, že je. Zvlášť poslední dobou, však víme. A také víme, že ty správné kamarády za nic nevyměníme, i když jsou v něčem úplně jiní než my. Jak se takové kamarádství rodí a jakou má pro nás nesmírnou cenu, mě baví příběhem vosy Marcelky vyprávět."
Je to již čtvrtá spolupráce režiséra Martina Tichého s Divadlem loutek, tentokrát ale poprvé ve své inscenaci využil techniku, ve které je animace drobných loutek prostřednictvím kamery přenášena na velké projekční plátno. Divák bude mít možnost také sledovat, jak se tento způsob zobrazení animace na jevišti vytváří.
Tak jako v případě předchozích spoluprací i tentokrát hudbu pro inscenaci Martina Tichého napsal ostravský skladatel Pavel Helebrand, jehož hravé písničky se staly součástí děje.
Smutnou souvislostí s premiérovou slávou bude, že ten, který dramatizaci pro Divadlo loutek ve spolupráci se svou ženou vytvořil, Marek Pivovar, se premiéry už bohužel nedočkal. Nečekaně zemřel na počátku letošního roku.
Představení začne v 17 hodin na Youtube kanále DLO, kde bude ke zhlédnutí do nedělní půlnoci. Diváci se mohou dívat zdarma nebo si zakoupit dobrovolnou vstupenku. Všechny informace a odkazy na zhlédnutí jsou k dispozici na webu www.dlo-ostrava.cz.
Mohlo by vás také zajímat...
JIHOČESKÝ KRAJ: Jihočeská centrála cestovního ruchu, Alšova jihočeská galerie, Biskupství českobudějovické a Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. na zahajovací tiskové konferenci představily ve spolupráci s rakouskými partnery přeshraniční projekt s názvem „Gotická stezka Mühlviertel – jižní Čechy (AT-CZ)“ zkráceně „Gotická stezka“. Rakouským projektovým partnerem je Tourismusverband Mühlviertler Alm Freistadt. Zahajovací konference proběhla dne 10. 10. 2024 v budově Biskupství českobudějovického.
ČR: Optikou proslulých kameramanů nahlíží na vývoj českého filmu dokumentární cyklus České televize Vidět filmem. V Tvůrčí producentské skupině Dušana Mulíčka z brněnského studia České televize natáčel režisér Petr Smělík. Šest dílů vysílá od 8. října program ČT art vždy v úterý ve 21:10.
HODICE: Knihovnou roku 2024 je Místní knihovna v Hodicích. Městská knihovna Chodov si odnesla cenu za realizaci odvážného a inovativního konceptu samoobslužné komunitní knihovny a Městskou knihovnou roku 2024 se stala Městská knihovna T. G. Masaryka Šumperk. Ocenění MARK pro mladé knihovníky převzal Bc. Michal Jokeš z Městské knihovny v Praze. Ceny byly slavnostně předány 10. října 2024 v Zrcadlové kapli v Klementinu, sídle Národní knihovny ČR.
ČR-ZAHRANIČÍ: Zamek Cieszyn vás zve k účasti na 23. ročníku přehlídky nejlepších diplomových prací v oboru užité grafiky a designu z Polska, České republiky, Slovenska a Maďarska a také studentů z těchto zemí studujících na zahraničních univerzitách. Práce v podobě ilustrací (grafiky, fotografii, náhledů) a krátkého popisu je možné nahrávat do 3. listopadu 2024.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818