Blatná - město růží

Již v roce 2012 jsme (tehdejší CKVB) uspořádali výstavu růží ve spolupráci s panem Miloslavem Šípem, která se těšila velkému ohlasu. Rok poté jsme realizovali výstavu věnovanou Janu Böhmovi. V rámci těchto aktivit se nám podařilo získat kontakty na potomky rodiny Jana Böhma, rozária, osobnosti z řad odborné i laické veřejnosti a získat jejich podporu pro tvorbu tohoto konceptu.
To, že jsou růže ve vztahu k Blatné opravdu silným tématem, potvrdily výsledky ankety pořádné městem Blatná v roce 2020. Průřezovým tématem v rámci odpovědí všech respondentů (ve všech věkových kategoriích) byla touha místních obyvatel po obnovení tradice pěstování růží.

Koncept Blatná – město růží

Koncept má za cíl oživit a vyzdvihnout unikátní dědictví Jana Böhma. „Identita města růţí propojuje generace a naším záměrem je, aby v naší paměti zůstala nejen hluboce zakořeněna, ale zároveň rostla a rozvíjela se nadále.“ říká ředitelka Kulturní Plantáže Blatná, paní Broňa Winklerová. „Spolupracujeme s historiky, zahradními a krajinnými architekty, floristy, pěstiteli růží, rozárii, odborníky z oblasti životního prostředí, cestovního ruchu, strategického plánování, ale samozřejmě také s obyvateli města, pamětníky a těmi, kteří zažili námahu i radost v záplavě květů a vůní na růžových plantážích.“

Podstatnou úlohu a zároveň výjimečné místo v rámci konceptu zaujímá spolupráce s potomky rodiny Jana Böhma. „Velice si této spolupráce vážíme. S prasynovcem Jana Böhma, zahradním architektem Ing. Čestmírem Böhmem, pracujeme na projektech a realizaci růžových stezek, muzea pod širým nebem a vnuk Jana Böhma, pan MUDr. Zdeněk Lukeš, nám poutavě přibližuje rodovou historii,“ uvádí Broňa Winklerová.

Koncept Blatná – město růží zahrnuje kulturní a vzdělávací projekty, vědeckovýzkumnou činnost či inovativní edukační programy a spolupráci se školami, ale podporuje také například aktivní zapojení obyvatel do péče o veřejný prostor. Jednou z hlavních linií konceptu je právě kultivace veřejného prostoru ve formě propojení města a jeho okolí růžovými stezkami.

Růžové stezky – kvetoucí atlas muzea pod širým nebem

„Cílem je navrátit růže do veřejného prostoru města, uspořádat je v logických strukturách a učinit tak tuto blatenskou pamětihodnost opět živou a přitažlivou pro občany města i turisty.“ vysvětluje Čestmír Böhm.
Jedná se o tři stezky. Pěší stezky Blatenských královen, Jana Böhma a cyklotrasu s názvem Po růžových plantážích. Studie stezek pracuje s tematickou výsadbou růží – okolí kostela ozdobí například růže Ave Maria, rybářství zaplaví svými květy Böhmova Azurová a na záhonech kolem Böhmovy vily rozkvetou Máňa Böhmová, Böhm junior, Choť pěstitele a další růže spojené s jeho rodinou.
Idea růžových stezek a mnoho dalších inspirativních námětů je podpořeno náhledem blatenské rodačky, koncertní pěvkyně Denisy Neubarthové: „Po 27 letech dobrovolného exilu ve Francii a Švýcarsku se dostanete do známé životní fáze " Všude dobře, doma nejlépe". Jenže já se narodila s neviditelným růžovým razítkem v rodném listě, s razítkem města růží. Byla jsem na to vždy také patřičně hrdá. Stezky jsou dokořeněny vzpomínkami z dětství, kdy Blatná, její rozkvetlé ulice a každé zákoutí vnímáte dětskýma očima, kdy byla jedno velké hřiště plné dobrodružství a kamarádů. Pak se Vám na mapě města a okolí rozsypou před očima jako korálky místa, která už jen navlečete na nit.“
„Ve městě tak v rámci těchto tras budeme moci v horizontu nejbližších let přivonět k růžím vyšlechtěným především Janem Böhmem, ale i jeho předchůdci a následovníky. Cyklotrasa nám zase poskytne vedle růžové tematiky i pohled do zdejší krajiny, protkané vodou a zelení a ozdobené architektonickými skvosty jako kostelem sv. Jana Křtitele v Paštikách či vodním zámkem Blatná.“ doplňuje Radek Řebřina, PR manažer Kulturní Plantáže Blatná.

Výstava růží

Zatímco na procházku po růžových stezkách si ještě budeme muset nějaký čas počkat, již v letošním roce je na první červencový víkend plánována výstava růží, která bude vždy určitým vrcholem celoročního „růžového“ programu. Prezentaci řezaných růží doplní také růžový trh s nabídkou růžových sazenic a produktů z růží či šípků. „Výstavu doprovodí tematický program v podobě tvůrčích dílen, divadelních představení pro děti, nebo večerního koncertu spojeného s dražbou květinových aranží. Těšit se můžete také na přednášky zahradního architekta Ing. Čestmíra Böhma a předního českého odborníka a znalce růží RNDr. Jiřího Žlebčíka,“ uvádí Broňa Winklerová. Královnou letošní výstavy bude symbolicky růže Probuzení. Jan Böhm ji vyšlechtil v roce 1935 jako mutaci americké odrůdy New Dawn a tato růže může ozdobit i váš domov, vstupenky na výstavu budou slosovatelné a pro deset návštěvníků výstavy je připravena právě růže Probuzení.
Letošní výstava růží proběhne v sobotu 3. července a malebné jihočeské město Blatná je připravené vás v úvodu léta přivítat s otevřenou náručí plnou rozkvetlých růží.

Jan Böhm a jeho odkaz

Město Blatná získalo přívlastek „město růží“ v období mezi dvěma světovými válkami. Poprvé se označení Blatná = město růží objevilo na jubilejním katalogu růží z roku 1928 a jeho původcem nebyl nikdo jiný nežli Jan Böhm. Postupem času povědomí sílilo, což dokazuje vzpomínka Jana Böhma z roku 1931: „Rok co rok přijde se k nám na růže podívati tisíce – ba desetitisíce lidí. Začíná se už pomalu vžívat název Blatná – město růží. Přicházejí lidé prostí i vysoce postavení a nejednou i žurnalisté, aby o mých růžích psali do svých listů.“
Böhmovy růžové plantáže patřily ve 30. letech 20. století k největším v Evropě a na ploše 32 ha rozkvétalo až milion růžových květů současně. Jejich vůně zaplavovala od jara do podzimu Blatnou i blízké okolí a lákala již zmíněné desetitisíce návštěvníků.
I po zestátnění růžařských podniků v roce 1950 povědomí o městě růží přetrvalo. Růžařství zaniklo s privatizací po roce 1989, od roku 1992 se o zachování růžařské tradice na Blatensku stará pan Miloslav Šíp v blízkých Skaličanech. Böhmovy růže můžeme dodnes najít v mnoha rozáriích světa a více než 100 let kvetou v zahradách nejen v Blatné a okolí, ale možná i v té vaší.

Centrum kultury a vzdělávání Blatná se změnou vizuální identity přihlásilo k městu růží. Přejmenovalo se na Plantáž

Vizuální identita v netradiční růžové barvě, stonek, jako most mezi „bahnitou“ krajinou a voňavým barevným květem růže, pro kulturní organizaci neobvyklý název, odkazující na historickou tradici pěstování růží založenou Janem Böhmem, ale hlavně jasný signál k oživení identity Blatné jako města růží. To jsou hlavní atributy nového vizuálního stylu, který na základě uzavřené soutěže pod taktovkou společnosti CZECHDESIGN vzešel z pera designérů z Jakub Vaněk Studio.
„Pro svou prezentaci Centrum kultury a vzdělávání Blatná (dále CKVB) používalo vizuální styl, který již neodpovídal potřebám a množství komunikačních výstupů organizace. Také původní logo již nevyhovuje současným požadavkům, a to zejména z důvodu nečitelnosti v menších formátech a hlavně v absenci jakéhokoliv návazného systému vizuální identity.“ uvedla ředitelka Broňa Winklerová.
Proto vznikla potřeba vytvořit ucelený vizuální systém, který by sjednotil a systematizoval vizuální komunikaci a prezentaci organizace i jejích dílčích subjektů. Měl by promlouvat současným komunikačním jazykem a akcentovat atributy, které jsou s městem stále silně spojené. Zároveň měl nést potenciál, stát se v budoucnu identitou samotného města.
„Od nové vizuální identity jsme očekávali, že bude především jasně identifikovatelná, jednoduchá, ale rovněž důvtipná a variabilní vzhledem ke všem dílčím složkám, které naše organizace zaštiťuje.“ přibližuje dále Broňa Winklerová.
V Blatné na kulturu sází dlouhodobě. Vědí, že rozvinutá kultura umí udržet ve městě i mladší generace a že dokáže zvyšovat pocit sounáležitosti s městem.

Jakub Vaněk Studio představilo koncept „Z blata do růže“

V designérské soutěži uspělo Jakub Vaněk Studio se sebevědomým konceptem vycházejícím z historické tradice pěstování růží v Blatné. Zadání soutěže umožňovalo volitelně pracovat také se zcela novým, kreativním názvem organizace a autoři tak přišli s jejím odvážným přejmenováním. Slovo plantáž splňuje požadovanou míru nadsázky a promyšlenosti a přenesení významu pěstování přesně vystihuje cíl organizace.
„Symbolem a leitmotivem celého vizuálního stylu je stonek, který je mostem mezi „bahnitou“ krajinou a voňavým barevným květem růže.“ Tak představují svůj koncept Barbora Micajová a Jakub Vaněk.
Vizuální styl se opírá o upravený frazém „Z blata do růže“. Symbolem je stonek, který spojuje obě charakteristiky. Je mostem mezi „bahnitou“ krajinou a květem růže, který představuje text. Blata zastupují minimalistické obrazce – průhledy krajinou, které jsou patrné na mapě blatenské krajiny.
Směr růží propsali autoři do nového názvu Centra kultury a vzdělávání Blatná, které se bude oficiálně prezentovat jako Kulturní Plantáž Blatná, přičemž logo bude zobrazovat pouze slovo Plantáž.
„Tak jako Jan Böhm pěstoval růže na svých blatenských plantážích, Plantáž pěstuje vášeň pro kulturu a vzdělávání v Blatné“ doplňují autoři.

Z Blatné se tak stalo jediné město, které může hrdě nosit růžovou

Charakteristické prvky konceptu poskytují neomezené množství vzorů, které lze jednoduše aplikovat do reálného života kulturního a vzdělávacího centra, ale i města Blatná. To vše ovoněno svěžími barvami. Z Blatné se tak stalo jediné město, které může hrdě nosit růžovou.
Jana Vinšová z organizace CZECHDESIGN, která soutěž odborně vedla, komentuje vítězný návrh následovně: „Jakub Vaněk Studio nejlépe vystihlo zadání a představilo silné a atraktivní zpracování vizuálního stylu, který má potenciál stát se přístupným pro širokou veřejnost napříč generacemi.“
„Návrh vystihl růžovou identitu města, kterou již postupně prolínáme do činnosti organizace a všech jejích dílčích složek, jejichž posláním je „pěstovat kulturu“. Symbolika stonku propojujícího zemi či blata s květem je analogií právě ke kultuře, která propojuje generace a zakořeněnou identitu nechává rozkvést.“ vyjadřuje spokojenost s výsledkem Broňa Winklerová.
„V komunikaci nového názvu vidíme silný potenciál, růže i růžové plantáže zůstávají stále v živé paměti místních obyvatel i návštěvníků města. Mnozí si v souvislosti s nimi vybaví nejrůznější zážitky. Záplavu barev a vůní ikonické květiny, zamotané nitě od draka uprostřed plantáží, těžkou práci, nebo například blatenskou adresu, nesoucí název Na Růžových plantážích. Ať už budou emoce a vzpomínky na růžové plantáže jakékoli, v pozitivním i negativním smyslu slova, jednoznačně nějaké budou. Náš původní název a vizuální styl něco takového nabídnout nemohl.“ dodává Radek Řebřina, PR manažer CKVB.

O soutěži

Jelikož v minulosti město Blatná uspořádalo soutěž o vizuální identitu města, která nepřinesla profesionální výsledky a byla nakonec zrušena, oslovilo CKVB k organizaci soutěže odbornou organizaci CZECHDESIGN.
Do soutěže byly na základě pečlivé rešerše vybrány následující subjekty: Jakub Vaněk Studio, studio Colmo a duo Lucie Marková a Tereza Pejřimovská. Zástupci CZECHDESIGN nastavili pravidla soutěže, organizovali workshop, definovali zadání pro designéry a vedli zasedání poroty. Porota designérské soutěže ohodnotila vizuální styl jako nápaditý, pozitivní a doslova květnatý. Ocenila rovněž originální uchopení tématu růží, které je pro Blatnou charakteristické. Rovněž práce s jazykem se ukázala jako velmi silnou stránkou celého konceptu, který se tak rozvíjí dál za hranice grafického designu. Příkladem budiž slogan „Pěstuji kulturu“ či představené aplikace v online prostředí, které trefně pracují s originálními doprovodnými texty.

CZECHDESIGN

CZECHDESIGN je profesionální zastřešující organizace, jež se stará o rozvoj designu v České republice. Dlouhodobě prosazuje uplatňování designu v praxi a férové nastavení podmínek v designérských soutěžích. Provozuje nejčtenější webový portál o českém designu www.czechdesign.cz, podporuje a propaguje české designéry, radí firmám a institucím, jak spolupracovat s designéry, a je předním pořadatelem designérských soutěží.

www.plantaz-blatna.cz