Farářka šíří na Českolipsku slovo Boží, ale pečuje i o církevní památku
ČESKOLIPSKO: Bible se stala v Čechách od dob husitských rodinným pokladem. Po třicetileté válce však byly bohoslužby v latině po tři sta let útěchou. Teprve po vzniku Církve československé husitské v roce 1921 nabídlo nové katolické církevní společenství bohoslužby v českém jazyce. Na tehdejším území republiky se k ní hlásil téměř milión lidí. Od data svého založení církev procházela složitými údobími a její počet věřících stejně jako ostatních náboženských společenství se výrazně snížil. V Libereckém kraji žije celkem osmnáct obcí Církve československé a své poslání duchovní a etické výchovy se snaží udržovat. V současnosti se jedním z významných duchovních center stala obec českolipská. Její farářka Marie Truncová se svým manželem nejenže vykonávají službu duchovní, ale pečují a zvelebují objekt kostela Mistra Jana Husa v České Lípě, který se tak stal i významným kulturním centrem ve městě.
Život v obcích Libereckého kraje pandemie nezastavila. Své věřící většinou pravidelně informují duchovní prostřednictvím internetu. Dřívější setkání nelze uskutečňovat a pobožnosti si mohou konat věřící doma ve svých bytech. Farářka Církve československé husitské Marie Truncová v obcích Česká Lípa a Doksy je připravuje každý týden. Nazývá je Pobožnost na dálku pro blízká srdce. Těm, kteří počítač nemají, bohoslužbu vytiskne a její bratr text roznese. Jak to bude o Velikonocích, farářka neví.
Program největších církevních svátků však připravila dopředu: „Pro případ ústupu pandemie máme v plánu následující zpívané pašije v podání Hornopolického chrámového sboru Hvězda se sbormistryní Martinou Bogárovou a pěveckým sborem Levamentum se sbormistryní Vlastou Hejnicovou. Pro celý pořad o Velkém pátku jsem připravila současně zamyšlení podle biblických textů. Následující týden opět v pátek bychom rádi uskutečnili pásmo Velikonoční příběh za účasti žáků českolipské ZUŠ, domácích ochotníků, pěveckého sboru základní školy Sever se sbormistryní Šárkou Máškovou, violoncellisty Jana Marka a komorního sboru kostela Církve československé husitské se sbormistrem Petrem Truncem.“
Do České Lípy přišla Marie Truncová v roce 2017 s duchovním posláním pečovat o věřící, ale především také o památný kostel a faru. Jako kazatelka působila již řadu let v liberecké obci nebo v Českém Dubu. V Lípě ji již jako jáhenku čekaly náročnější úkoly. Největší starost na ni dolehla při zjištění, že kostel Mistra Jana Husa, určený pro duchovní život Církve československé husitské, je jak sama zhodnotila situaci: „…v dezolátním stavu. Plynové topení nefungovalo, mnoho oken bylo rozbitých jak na kostele, tak na faře. Do obou budov zatékalo. Cesta ke kostelu byla zarostlá. Když jsme to s manželem viděli, byli jsme zoufalí.“
Během čtyř let se podařilo farářce kostel Mistra Jana Husa zrekonstruovat do podoby, která téměř odpovídá době jeho vzniku a ledacos ještě vylepšit. Na dokončení ještě čeká oprava střechy, půdy a stropu. Dnes se kostel řadí mezi důstojné kulturně žijící objekty města.
„Ke kostelu patří hudba,“ říká farářka, „…záhy jsme objevili něco vzácného, krásného. Jde o výjimečnost stavby chrámového prostoru s jeho akustičností. Krásně zní zpěv sólistů, z nichž jsme slyšeli Ivu Bitovou, Jaroslava Kovacse nebo místního tenoristu Martina Prokeše. Nádherně zní i zpěvy celých sborů, jemný zvuk harfy, hraný v pianissimu je dobře slyšitelný v každém místě. Dalším skvostem kostela jsou varhany drážďanské firmy Carl Eduard Jehmlich z roku 1858. Významný český varhanář Ivan Bok se vyjádřil, že v našich poměrech jde o naprostou raritu.“
Stavba, podle návrhu českolipského architekta Richarda Broscheho, byla uvedena do provozu v roce 1929 jako německý evangelický kostel. Ten byl roku 1930 vybavený špičkovým varhanním nástrojem drážďanské firmy Carl Eduard Jehmlich z roku 1858. Pro vynikající akustiku kostela a tyto vzácné varhany není přehnané tvrzení, že kostel patří k nejlepším koncertním sálům v České Lípě a současně obohacuje město a celý Liberecký kraj o další duchovní hodnoty. V chrámu se konají pravidelné bohoslužby a také třeba svatby, vernisáže místních umělců a další liturgické obřady. Stavba byla zapsána do seznamu památek České republiky a stala se tak významným objektem nejen pro Českou Lípu.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Rekola, česká bikesharingová společnost, představuje nový projekt propojující městskou cyklistiku a umění. Na sto deseti vybraných kolech v Praze se objevují polepy a odkazy na sociální sítě mladých českých talentů. Každé z těchto kol nese jedinečné umělecké dílo nebo odkaz na hudbu, poezii či grafiku. Mezi zapojené umělce a umělkyně patří hudebníci Lil Fault, The Interlude a Pastavbacku, Ay$kr, Devotch666 a Karolina Beranová, básníci Antonín Zhořec, Anna Smetanová, Josef Kináč a Nikola Týčová a vizuální umělci Max Butrón, Matyáš Melíšek a Amélie Počarovská. Ulovit si kolo a zažít inspirativní jízdu s jedním z umělců mohou lidé do konce roku.
PRAHA: Kulturní produkční platforma ProFitArt se kromě produkce divadelních inscenací zabývá také kreativním vzděláváním. Aktivity mají významný sociální dopad, zaměřují se na psychomotorický vývoj dětí, podporu mentálního zdraví a emoční inteligenci. Součástí tohoto proudu jsou například workshopy pro děti a pro pedagogy Učení cirkusem pod vedením lektorů Cécile Da Costa a Roberta Janče a také nejnovější projekt s názvem Tanec a duševní zdraví (nejen) ve školách, který ProFitArt realizuje ve spolupráci s britským souborem Company Chameleon a Švandovým divadle na Smíchově.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Barbory Votavové, brand manažerky Knihobotu, knižního online secondhandu.
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Zdeněk Fryml, Jarmila Haldová, Monika Lemberková a Jana Hladíková získali titul Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje, který udílí krajští radní za významný přínos v oblasti tradiční lidové kultury a těm, kteří se významně zasloužili o jejich udržování a rozvoj za předchozí kalendářní rok. Nově je ocenění udělováno také významným osobnostem dlouhodobě působících v oblasti tradiční lidové kultury.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818