Kultura v časech pandemie / Daniel Fikejz
ČR: Jak se potýká s dopadem koronaviru umělecká sféra a do jaké míry jednotlivým oborům může pomoci dotační program COVID-Kultura II? Dosáhne na něj každý, kdo má nárok? Zeptali jsme se hudebního skladatele Daniela Fikejze.
Autoři hudby a hudební nakladatelé patří k těm nejcitelněji zasaženým současnou koronakrizí. Jak se vyrovnáváte s touto situací ve vašem oboru?
Je mi hlavně líto těch, kteří jsou závislí na živém hraní. Jsou to nejen muzikanti a zpěváci všech žánrů, ale taky jejich zvukaři, technici a další. Skladatelé jsou na tom přece jen trochu líp. Se situací se vyrovnávám, jak to jde. Konkrétně jsem měl štěstí v tom, že divadelní projekty, na kterých jsem pracoval a pracuji, se pouze odložily a nezrušily, takže kontinuita zůstala zachovaná. Zatím. Nikdo ale neví, jak to bude dál...
Dosáhl jste na podporu z vypsaného programu ministerstva kultury a ministerstva průmyslu a obchodu?
Na jaře jsem využil kompenzačního bonusu pro OSVČ, od té doby spíš poslouchám hororová líčení kolegů, kteří komplikovaně a neúspěšně podávají žádosti o nešikovně vypsanou podporu.
Zůstáváte v kontaktu s hudební veřejností on-line?
Formou koncertů a streamů ani ne, ale spolupracuji aktivně s internetovým Radiem Kašpar, které online vysílá. Samozřejmě jsou on-line moje cédéčka a dostupná i některá divadelní představení s mojí hudbou.
I krize jsou šancí – přinesla vám pandemie paradoxně možnost většího tvůrčího soustředění?
To bych ani neřekl. Trochu víc času na tvorbu nepříznivě vyvažuje stres z celkové - nejen zdravotní - situace u nás i ve světě. Tomu se člověk nevyhne. Asi existují lidé, kteří se od toho dokážou oprostit. Já mezi ně nepatřím, ale přesto věřím, že se všechno u nás zase obrátí k lepšímu. Už by to fakt chtělo...
Vizitka
Daniel Fikejz (nar. 1954) absolvoval na elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze obor audiofrekvenční technika. Ve své tvorbě se snaží vždy používat ty nejmodernější technologie, ale jako hlavní faktor upřednostňuje člověka, nikoliv stroje. Inspiraci získává z jazzu, rocku, vážné i etnické hudby.
Zaměřuje se na divadelní a filmovou muziku napříč žánry. Píše především scénickou hudbu pro činoherní představení (často k dílům W. Shakespeara) a spolupracuje s uznávanými režiséry v řadě divadel na území České republiky, Slovenska, Švédska (od 1995 Teatr Sörmland v Nyköpingu), Polska a Francie – na svém kontě má již více než 190 premiér. Zkomponoval také osm muzikálů a dva balety. Byl pověřen složením hudby k některým multimediálním projektům. Skládá též hudbu ke krátkým filmům a TV šotům, televizní a rozhlasové znělky apod. V současnosti spolupracuje s internetovým Radiem Kašpar.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: V polovině léta Vás zdravíme ze Zlatého oříšku a chceme se s Vámi podělit o úspěchy a zážitky nadaných dětí, které v Nadačním fondu celoročně podporujeme. Jak se daří několika laureátům po úspěchu v soutěži Zlatý oříšek, kterou jste mohli sledovat na Nový rok v České televizi, a jak jim společné úsilí s našimi partnery ovlivnilo život, jsme zachytili v tomto videu: https://www.youtube.com/watch?v=db2Za6P5iCE
ČR-PRAHA: V zastoupení Sdružení kritiků a teoretiků s politováním oznamuji, že jsme byli nuceni uzavřít činnost Galerie kritiků v Adrii za velmi nepříznivých podmínek, jež jsou uvedeny ve zprávě na Echo 24-viz odkaz: https://echo24.cz/a/HcbtR/konci-jen-galerie-kritiku-nebo-i-kultura-vubec
ČR: V kultuře pracuje přibližně 221,6 tis. osob a kulturním a kreativním povoláním se věnuje 136 tis. z nich. Podle údajů ze Sčítání 2021 se nejvíce pracovníků vykonávajících vybraná kulturní a kreativní povolání vyskytuje v Hl. městě Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Tradičním a uměleckým řemeslům dominuje Liberecký kraj.
ČR: „Od poloviny srpna do konce září společně projdeme severní a jižní stezku Via Czechia od nejvýchodnější po nejzápadnější bod ČR. Současně bude spuštěna sbírka na Darujme.cz,“ říká ředitelka nadačního fondu Be Charity Pavlína Saudková.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818