Kultura v časech pandemie / Daniel Fikejz
ČR: Jak se potýká s dopadem koronaviru umělecká sféra a do jaké míry jednotlivým oborům může pomoci dotační program COVID-Kultura II? Dosáhne na něj každý, kdo má nárok? Zeptali jsme se hudebního skladatele Daniela Fikejze.
Autoři hudby a hudební nakladatelé patří k těm nejcitelněji zasaženým současnou koronakrizí. Jak se vyrovnáváte s touto situací ve vašem oboru?
Je mi hlavně líto těch, kteří jsou závislí na živém hraní. Jsou to nejen muzikanti a zpěváci všech žánrů, ale taky jejich zvukaři, technici a další. Skladatelé jsou na tom přece jen trochu líp. Se situací se vyrovnávám, jak to jde. Konkrétně jsem měl štěstí v tom, že divadelní projekty, na kterých jsem pracoval a pracuji, se pouze odložily a nezrušily, takže kontinuita zůstala zachovaná. Zatím. Nikdo ale neví, jak to bude dál...
Dosáhl jste na podporu z vypsaného programu ministerstva kultury a ministerstva průmyslu a obchodu?
Na jaře jsem využil kompenzačního bonusu pro OSVČ, od té doby spíš poslouchám hororová líčení kolegů, kteří komplikovaně a neúspěšně podávají žádosti o nešikovně vypsanou podporu.
Zůstáváte v kontaktu s hudební veřejností on-line?
Formou koncertů a streamů ani ne, ale spolupracuji aktivně s internetovým Radiem Kašpar, které online vysílá. Samozřejmě jsou on-line moje cédéčka a dostupná i některá divadelní představení s mojí hudbou.
I krize jsou šancí – přinesla vám pandemie paradoxně možnost většího tvůrčího soustředění?
To bych ani neřekl. Trochu víc času na tvorbu nepříznivě vyvažuje stres z celkové - nejen zdravotní - situace u nás i ve světě. Tomu se člověk nevyhne. Asi existují lidé, kteří se od toho dokážou oprostit. Já mezi ně nepatřím, ale přesto věřím, že se všechno u nás zase obrátí k lepšímu. Už by to fakt chtělo...
Vizitka
Daniel Fikejz (nar. 1954) absolvoval na elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze obor audiofrekvenční technika. Ve své tvorbě se snaží vždy používat ty nejmodernější technologie, ale jako hlavní faktor upřednostňuje člověka, nikoliv stroje. Inspiraci získává z jazzu, rocku, vážné i etnické hudby.
Zaměřuje se na divadelní a filmovou muziku napříč žánry. Píše především scénickou hudbu pro činoherní představení (často k dílům W. Shakespeara) a spolupracuje s uznávanými režiséry v řadě divadel na území České republiky, Slovenska, Švédska (od 1995 Teatr Sörmland v Nyköpingu), Polska a Francie – na svém kontě má již více než 190 premiér. Zkomponoval také osm muzikálů a dva balety. Byl pověřen složením hudby k některým multimediálním projektům. Skládá též hudbu ke krátkým filmům a TV šotům, televizní a rozhlasové znělky apod. V současnosti spolupracuje s internetovým Radiem Kašpar.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: 30. dubna bude Karlovo náměstí patřit jazzu i dalším hudebním žánrům. Pod taktovkou festivalu Mladí ladí jazz proběhne na největším náměstí v Praze velkolepá oslava Mezinárodního dne jazzu. Na zdarma přístupném Open airu vystoupí berlínští Jazzanova, belgická free jazzová formace Don Kapot nebo německá fusion kapela Searching for Home. Festivalovým highlightem bude vystoupení legendární skupiny Prago Union s frontmanem Katem doplněné o dechovou sekci v podobě čtveřice Krotitelé Dechů.
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
POLICE NAD METUJÍ: Mladý a dynamický symfonický orchestr Police Symphony Orchestra ve svém čtrnáctém roce existence sestoupí na okamžik z hudebních pódií na filmová plátna. Dokumentární film s názvem Velký finále mapuje tři roky života mladých lidí amatérského orchestru, jejich radosti i strasti, úspěchy i vyčerpání, ale hlavně odhodlání jít si za svými sny. Ty si nadále plní také v roce 2024, během kterého se postaví na stage festivalu Rock for People nebo pódium českého hudebního chrámu, pražského Rudolfina. Události pod taktovkou nadšenců z Police nad Metují slibují zážitky, dojetí, skvělou hudbu a energii.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818