Kultura v časech pandemie / Nakladatelství ZEĎ
ČR: Jak se potýká s dopadem koronaviru umělecká sféra a do jaké míry jednotlivým oborům může pomoci dotační program COVID-Kultura II? Zeptali jsme se novináře Jana Dražana, který spolu se svým kolegou Janem Perglem stojí v čele pražského Nakladatelství ZEĎ.
Jak se vyrovnáváte se současnou pandemickou situací ve vašem oboru?
Letos jsme vydali 13 knih, nejvíc za naši relativně krátkou existenci, bohužel hned s několika (Miss Ex-Jugoslávie, Sněžím!, Reniin deník, Exodus podle Mosadu, novou knihu Tuvii Tenenboma Spím v Hitlerově pokoji či Tři jízdenky do Dobrodružství od Geralda Durrella) jsme se trefili do zavřených obchodů. Takže sčítáme ztráty a uvidíme, jak dopadne úplný závěr roku. Každopádně, je a bude to velmi citelné. Několik titulů jsme museli posunout na další rok.
Je práce pro nakladatelství vaše hlavní povolání?
Není, kolega Jan Pergler i já máme svá zaměstnání. Knížky jsou pro nás koníčkem. Ono by to ani jinak nešlo, vydávání knížek je krásná věc, ale nemáme Třeštíkovou, Bočka, nebo Hartla, soustředíme se na trochu jinou literaturu. V tomto ohledu vlastně máme štěstí, že ani nemáme žádné zaměstnance, které bychom museli propouštět.
Dosáhli jste na podporu z vypsaného programu ministerstva kultury a ministerstva průmyslu a obchodu?
On nic jsme stát nežádali a žádat nechceme. Když vidíme, jak přistupuje k živnostníkům a kultuře, jde z toho smutek.
Přestože situace není jednoduchá, rozhodli jste se v předvánočním čase k nadílce vašich knih v hodnotě 40 000 korun nemocným a seniorům. Co vás k tomu vede?
Kdy jindy než v době blížících se Vánoc, bychom měli myslet na lidi, kteří pečují o druhé a zaslouží si, abychom je povzbudili a udělali jim radost pěknou knížkou. Nápad vznikl spontánně. Moc dobře si uvědomujeme, že zaměstnanci pracující v sociálních službách letos na přípravu svátků moc času mít nebudou. A tak jsme se je rozhodli potěšit tím, co je nám nejbližší. Knihami, které je, jak doufáme, přivedou na jiné myšlenky a zvednou jim náladu.
K jaké knize, kterou jste v Nakladatelství Zeď vydali, se vracíte? Třeba i proto, že z ní čerpáte naději?
Takových knih je určitě víc. Je to třeba Náš Václav Havel, kniha poskládaná z rozhovorů o prezidentovi, člověk dnes až žasne, jak je možné, že jsme tu měli takového prezidenta. Je to i kniha Jdu s hlavou vztyčenou, příběh Milady Horákové a její rodiny, kterou jsme vydali v létě. Přes tragický osud z ní čiší neuvěřitelná síla této statečné ženy.
O nakladatelství
Nakladatelství ZEĎ dvou českých novinářů – Jana Dražana a Jana Perglera – se zaměřuje na chytré knihy s poutavými příběhy, jimž je blízká demokracie, humanita, vzdělanost i jiskřivý humor. Knihy, které zde vycházejí, nahlížejí pod povrch i do budoucnosti. S přesným novinářským čichem předkládá ZEĎ čtenářům publikace, které bystře reagují na současné dění a současně hájí hodnoty svobodné evropské společnosti s vědomím jejích kořenů i historie. Na knižním trhu působí od roku 2016.
Mohlo by vás také zajímat...
FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ: Pekař z Janovic, kožedělní tvůrci z Metylovic nebo třeba tradiční papírnictví z Frýdlantu nad Ostravicí. Beskydy jsou plné zajímavých podnikatelských příběhů, a proto se zástupci beskydských obcí rozhodli představit desítku vybraných podnikatelů. Příběhy a fotografie vycházely během léta na webu www.progresko.cz a tento týden vyšly také ve fyzické podobě Diáře podnikatele.
ČR: Jedna z nejdéle fungujících veřejných sbírek v Česku započala svou činnost v roce 1991. Od té doby rozdělila mezi neziskové organizace více než 299 milionů korun. Loňský ročník byl zatím nejúspěšnější, podařilo se vybrat téměř 23 milionů. Všechny čtyři koncerty odvysílá program ČT1 vždy v neděli od 17:30. Letos poprvé koncerty zamíří i do regionů.
SEMILY: Zcela zaplněná Pojizerská galerie se koncertem a následnou komentovanou prohlídkou rozloučila s výstavou 2 x 100 = Jiří Šlitr a Jiří Bažant. Na koncertě vystoupili Bohuslav a Eva Lédlovi a pěvecký sbor Jizeran pod vedením Jiřího Kurfiřta a za doprovodu bubeníka Roberta Tomáše. Zazněly písně obou jubilantů, Jiřího Šlitra i semilského rodáka Jiřího Bažanta, oběma by letos bylo sto let. Na závěr se rozezněly skladby ze slavného muzikálu Starci na chmelu, na kterém se Jiří Bažant skladatelsky významnou měrou podílel. Se sborem si zazpívali i přítomní hosté, mezi jinými i synovec Jiřího Bažanta Jakub, významný sportovní komentátor. Na konec si mohli návštěvníci projít končící výstavu s odborným komentářem spoluautora výstavy Jaroslava Vávry. Samotnou výstavu navštívilo za dva měsíce i několik set studentů především z místních škol, pro které byla obě jména na počátku velkou neznámou, což se snad po návštěvě semilského muzea změnilo.
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818