Výstava obrazů pro školní výuku od Zdeňka Buriana
PŘEROV: Muzeum Komenského v Přerově připravilo výstavu o malíři Zdeňku Burianovi (1905–1981), která připomíná 115. výročí umělcova narození. Je na ní představena kompletní tvorba obrazových pomůcek, vytvořených Z. Burianem pro školní výuku. V prostorách zámecké Galerie a malého sálu přerovského zámku si ji můžete prohlédnout do 20. prosince 2020.
Nejvzácnějšími vystavovanými předměty ze sbírek muzea jsou tři olejomalby lidských typů z doby první republiky, ukazující typy obyvatelstva amerického, afrického a asijského. Tyto Burianovy obrazy byly původně určeny pro Stanislava Nikolaua a jeho zeměpisný časopis Širým světem. V cyklu nazvaném Země a lidé vzniklo 40 děl, třiatřicet olejomaleb krajin z různých koutů Země a sedm obrazů, zachycujících vždy čtyři portréty mužů i žen rozličných národů a plemen. Obrazy vycházely nepravidelně jako barevné přílohy časopisu od 3. do 19. ročníku (1925–1942). Nikolau sestavil v té době pro Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského v Praze soubor Nástěnné obrazy k vyučování zeměpisu, do kterého si vybral mj. čtyři díla Zdeňka Buriana – troje lidské typy a obraz Na východoafrické stepi. V polovině 90. let 20. století se originály zmíněných lidských typů dostaly složitou cestou do sbírky přerovského muzea a časem k nim byla získána i tištěná podoba.
Vznik nejznámějších děl Zdeňka Buriana, namalovaných pro potřeby výuky, spadá do 50. let. Malíř vytvořil pro školní nakladatelství na pět desítek paleontologických obrazů, z nichž byla podstatná část vytištěna jako nástěnné obrazy pro školy. Cyklus byl nazván Vývoj člověka, Země a vesmíru. Tabule byly na rubu zpravidla opatřeny popisem od odborného poradce, paleontologa Josefa Augusty. Mezi ty, které se stále ještě mohou nacházet v kabinetech škol, patří Burianův mamut, brontosaurus a další pravěká zvířata, několik typů člověka a jeho sídlišť, pralesy, kambrické a silurské moře. V roce 1989 vyšlo dalších šest nástěnných tabulí v obrazovém souboru s názvem Fáze kmenového vývoje člověka.
Je vystaven i méně známý Burianův volný cyklus Krajiny a půdní typy z let 1952–1960, který doplňoval přírodopisné a zeměpisné učivo. Na osmi obrazech, od černozemě po poušť, je znázorněn krajinný ráz, druhy porostů i zvířeny a průřez půdním typem. Pět dalších obrazů pak ukazuje typický vzhled např. tropického pralesa, tajgy nebo mořského pobřeží.
Prezentaci nástěnných obrazů doplní další školní pomůcky s kresbami Z. Buriana – menší obrazové soubory (Neandertálci, Lovci mamutů a sobů, Pradějiny koně) a dobové učebnice, populárně-naučná literatura pro mládež nebo ukázky z dětských časopisů.
Zdeněk Burian je považován za jednoho z nejvýznamnějších ilustrátorů pravěku na světě. V oboru, který je dnes nazýván paleoart, má úspěšné české následovníky. Připomínáme nejznámější z nich ilustracemi v současné knižní produkci.
V rámci výstavy bude pro veřejnost uspořádána v úterý 20. října 2020 v 17 hodin přednáška. S Burianovým životem a dílem nás seznámí jeho vynikající znalec, Rostislav Walica z Prahy, spoluautor obsáhlých monografií Dobrodružný svět Zdeňka Buriana (2016), Podivuhodný svět Zdeňka Buriana (2018) a Zapomenutý svět Zdeňka Buriana (v tisku).
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818