V Polné představují vzácné renesanční šperky
POLNÁ: Městské muzeum v Polné u Jihlavy vydalo publikaci, která poprvé prezentuje jednu z nejcennějších součástí jeho sbírek – zlaté a stříbrné klenoty z počátku 17. století. Soubor 28 šperků byl nalezen v létě roku 1916 v hrobce šlechtického rodu Zejdliců ze Šenfeldu v Polné. Jde o jediný dochovaný poklad tohoto druhu u nás.
České umění na přelomu 16. a 17. století patřilo k nejlepšímu v Evropě. Vděčilo za to císaři Rudolfovi II., který z Prahy učinil své sídlo a pozval do něj věhlasné umělce. Panovníkův dvůr se záhy stal i střediskem obchodu s krásnými věcmi, mezi něž patřily i šperky. „Náročně zpracované zlatnické výrobky byly běžnou součástí oděvů šlechty, jež je nakupovala ve velkém. Do dnešní doby se jich však dochovalo málo a většinou jsou chloubou zahraničních sbírek,“ objasňuje editor a spoluautor publikace Jan Štěpánek a doplňuje: „I díky Zejdlicům však máme to štěstí, že um tehdejších mistrů můžeme obdivovat také u nás. S kolegy jsme provedli rozsáhlý archivní a srovnávací výzkum, který si tento konvolut jistě zaslouží.“
Kniha s názvem Malý poklad z velkého světa: renesanční šperky rodu Zejdliců ze Šenfeldu, zpracovává téma tzv. Polenského pokladu, souboru 28 manýristických šperků, který byl nalezen roku 1916 v hrobce rodu Zejdliců v děkanském kostele v Polné u Jihlavy. Má 80 stran a obsahuje více než 50 barevných fotografií, včetně detailních záběrů na práce rudolfínských šperkařů. Je dílem historiků Dany Stehlíkové, Filipa Plašila a Jana Štěpánka, kteří na publikaci pracovali dva roky. Ve třech kapitolách seznamují čtenáře s dějinami rodu Zejdliců, posléze s okolnostmi nálezu, a nakonec se zhodnocením samotných klenotů.
„Jsem ráda, že se nám pro projekt podařilo získat vynikající odborníky a díky nim dokázat, že i v malém muzeu na Vysočině se mohou ukrývat cenné a v mezinárodním kontextu zajímavé předměty,“ říká ředitelka Městského muzea Polná Alena Vyskočilová a dodává: „Název knihy je skutečně symbolický. Autorskému týmu se totiž podařilo vypátrat, že některé ozdoby jsou dílem zlatníků ze Švábského Gmündu. Jiné pochází až ze Sedmihradska. Jde tedy skutečně o malý poklad z velkého světa.“ Podle jejích slov měla být součástí projektu i výstava. S ohledem na komplikovanost příprav v souvislosti s onemocněním COVID-19 bylo ovšem rozhodnuto o jejím odložení na některou z dalších sezon.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Institut umění – Divadelní ústav otevírá vzdělávací program Akademie IDU pro kulturní manažery/ky. Kurz je věnovaný osobnímu rozvoji a leadershipu pod vedením lektorky Ireny Swiecicki.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818