ŘÍČANY U PRAHY: V Říčanech u Prahy testují první české hřiště založené na stále vyhledávanějším konceptu Adventure playground. Herní plocha rozvíjející dětskou fantazii, nezávislost, fyzické i manuální schopnosti, ale také smysl pro spolupráci a minimalizaci rizik doplňuje unikátní vzdělávací metodu Tvořivá hra, na které už několik let pracuje lektorský tým říčanského muzea.
Takzvaná Adventure playgrounds představují protipól k současným hřištím svázaným zákony, normami a metodickými pokyny. Moderní hřiště působí na první pohled velmi dokonale, ale nabízí dětem jen omezené možnosti využití, které jsou předem jasně definovány jejich dospělými tvůrci. Koncept Adventure playgrounds, který v Říčanech testují pod českým názvem Tvořivé hřiště, všechna tato pravidla porušuje. Dětem je na vyhrazené ploše k dispozici pouze materiál a nástroje, se kterými mohou zacházet dle libosti. Typicky se jedná o vyřazené kusy nábytku, staré pneumatiky, stavební materiál v podobě prken či trubek a k tomu nezbytné vrtačky, pilky, kladiva a hřebíky. Hřiště tak na první pohled připomíná skládku nebo dílnu nepříliš pořádkumilovného kutila.
„Vybavení takových hřišť není standardizované, odpovídá místním zdrojům, a nenajdete tedy dvě stejná. Důležité je, že si na nich děti mohou hrát volně a formovat prostředí podle svých vlastních představ. Bylo prokázáno, že v takovém prostoru se děti zabaví mnohem lépe a také déle než na unifikovaných moderních hřištích,“ vysvětluje Carolina Sidon, lektorka a metodička Muzea Říčany. Americká architektka Meghan Talarowski díky průzkumu citovaném The New York Times zjistila, že tento typ herních ploch láká o polovinu více návštěvníků než standardizovaná hřiště, děti jsou na nich o 18 procent fyzicky aktivnější a navíc jsou tato nekonformní hřiště levnější a bezpečnější.1
Nejoblíbenějšími místy na hraní nejsou hřiště
Zvýšený zájem o místa, kde nejsou předem definovaná pravidla, potvrzuje i průzkum, který Muzeum Říčany provedlo pro potřeby výstavy Proměny krajiny. Starší obyvatelé města vzpomínali na bývalou skládku, současná mladá generace naopak mezi oblíbená místa pro trávení volného času zařadila mimo jiné říčanský brownfield v podobě nedokončené budovy věznice.
Tato zjištění jen dokazují správnost uvažování zakladatele konceptu, dánského zahradního architekta Carla Theodora Sørensena, který si všiml, že děti v Kodani si během druhé světové války raději hrály na opuštěných a vybombardovaných pozemcích než na dobře vybavených asfaltových hřištích, které pro ně byly postaveny.
„Moderní hřiště se stávají neuvěřitelně standardní a svázanou záležitostí, kde na úkor bezpečí trpí rozvoj dětí. Myslím, že nastal čas, kdy bychom si měli položit otázky, jak současná hřiště podporují dětskou kreativitu, nezávislost a schopnost řešit problém a jaký mají vliv na celkový vývoj dětí,“ říká Carolina Sidon, s tím, že pilotní projekt Tvořivého hřiště navazuje na vzdělávací metodu Tvořivá hra, kterou finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Děti jako risk manažeři
Navzdory svému pojetí jsou Adventure playgrounds překvapivě bezpečná. Na běžných hřištích jsou rizika minimalizována, děti to vnímají a automaticky snižují pozornost. V neustále proměnlivém prostředí plném nesourodého materiálu si naopak více uvědomují rizika a jsou opatrnější. Zkušenosti ze světa potvrzují, že jistá míra riskování je důležitým prvkem pro prevenci zranění a děti se na Adventure playgrounds učí poznávat a vyhodnocovat rizika. „Na našem Tvořivém hřišti budeme dodržovat osvědčená pravidla, kdy na dění dohlíží zkušení lektoři. Pokud to není nutné, do dění na hřišti dětem téměř vůbec nezasahují a pomáhají pouze s využitím některých nástrojů,“ komentuje Carolina Sidon.
Tvořivé hřiště vzniklo v areálu Říčanské hájovny, kde bude zatím fungovat během prvních tří srpnových týdnů. Od pondělí do pátku bude k dispozici dětem na příměstském táboře, o prvním a druhém srpnovém víkendu (8.-9. 8. a 15.-16. 8.) se pak mezi 10. a 18. hodinou otevře dalším zájemcům.
V případě, že se Tvořivé hřiště osvědčí a bude o něj zájem, mohlo by v Říčanech vzniknout natrvalo. Obyvatelé města by o něm v budoucnu rozhodli v rámci participativního rozpočtování. Zařadilo by se tak mezi zhruba tisícovku takových hřišť, která jsou rozšířena zejména v Dánsku, Velké Británii, USA, Kanadě nebo Japonsku.
Zdroje:
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce