Olomoucký varhanní festival připomíná 150 let od narození Louise Vierna
OLOMOUC: 3.–17. září 2020 přivítá Olomouc současné hvězdy mezinárodní varhanní scény. Na pěti koncertech vystoupí varhaníci z USA, Ruska, Francie, Německa a samozřejmě také České republiky. Letošní 52. ročník se ponese ve znamení dvou výročí: 150 let od narození významného francouzského varhaníka a skladatele Louise Vierna a 10 let od úmrtí dlouholetého prezidenta a dramaturga festivalu Antonína Schindlera, který stál už u jeho zrodu v roce 1969.
Na zahajovacím koncertu vystoupí 3. září za doprovodu Žesťového souboru Moravské filharmonie Olomouc Karel Martínek, který patří mezi nejlepší české improvizátory a současně je dramaturgem celého festivalu. 7. září se olomouckému publiku představí jeden z nejžádanějších amerických varhaníků a držitel prestižní ceny Grammy Nathan J. Laube. 9. září budou mít posluchači ojedinělou možnost poslechnout si transkripce skladeb ruských skladatelů v podání virtuózního Timura Chaliullina z Ruska, který předvede i svou autorskou tvorbu. 14. září bude hostem festivalu německý varhaník a cembalista Bernhard Klapprott, který se během koncertu představí jako hráč na oba tyto nástroje. Závěrečný koncert bude patřit titulárnímu varhaníkovi pařížské katedrály Notre-Dame Vincentu Duboisovi, jehož program symbolicky zakončí vlastní improvizace na jméno Louis Vierne.
„V účinkujících sólistech se zrcadlí váha a prestiž, které se Mezinárodní varhanní festival ve světě těší. V rámci tradičního počtu pěti festivalových koncertů tak vystoupí varhaníci z pěti zemí, kteří již zavítali na kůry takových kostelů a katedrál, jako jsou například katedrály v Turíně, Antverpách a Gentu, Notre-Dame v Paříži, dóm sv. Štěpána ve Vídni či katedrála sv. Pavla v Londýně,“ říká o letošních hostujících umělcích ředitel Moravské filharmonie Olomouc Jonáš Harman.
Koncerty se budou konat od 19.00 hodin v katedrále sv. Václava či chrámu Panny Marie Sněžné, kde se nacházejí jedny z nejhodnotnějších varhan na Moravě. Varhany na hlavním kůru olomoucké katedrály pocházejí z roku 1886, mají tři manuály a 50 znějících rejstříků. Jde o mistrovskou práci vyhlášené varhanářské dílny Bratři Riegrové. Varhany v chrámu Panny Marie Sněžné postavil roku 1730 králický varhanář Johann Gottfried Halbich mladší, představitel velmi známého varhanářského rodu. Nástroj má dva manuály, 28 rejstříků a mechanickou trakturu.
150. výroční narození Louise Vierna (8. října 1870 – 2. června 1937) se odráží v programu hned čtyř koncertů. Z děl skladatele, který 37 let zastával místo titulárního varhaníka katedrály Notre-Dame, si vyslechneme Katedrály a Najády z 24 fantazijních kusů op. 55, Měsíční svit z 24 fantazijních kusů op. 53, výběr z Varhanní symfonie č. 1 d moll op. 14 a výběr z Varhanní symfonie č. 6 h moll op. 59. Právě varhanní symfonie a sbírka 24 fantazijních kusů patří mezi Viernovy nejvýznamnější skladby.
Letošní ročník připomíná také jméno profesora Antonína Schindlera, který se zásadní měrou zasloužil nejen o vznik a mezinárodní reputaci festivalu, ale byl také hybnou silou kulturních aktivit v Olomouci a okolí. Jako muzikolog a varhaník se například zasadil o instalaci mnoha varhan a zvonů v regionu či o rozsáhlou rekonstrukci Englerových varhan v chrámu sv. Mořice v 60. letech. V neposlední řadě byl spoluzakladatelem a následně členem Moravské filharmonie Olomouc, která je dnes pořadatelem varhanního festivalu.
Programy jednotlivých koncertů jsou k dispozici na webových stránkách Moravské filharmonie Olomouc ZDE. Vstupenky v ceně 150/70 Kč jsou k zakoupení online na mfo.cz a v Informačním centru Olomouc v podloubí radnice, v prodeji je i permanentka na všechny koncerty festivalu.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818